Maso označené „CZ“ nemusí být z českých chovů

Čeští veterináři: Maso označené „CZ“ nemusí být z českých chovů

 

Praha, 20. září 2013 – Světový veterinární kongres v Praze přinesl nejnovější poznatky z oblasti veterinární medicíny, řešil také bezpečnost potravin. Organizátoři kongresu zveřejnili závěry ze svého čtyřdenního jednání.

 

Komora veterinárních lékařů ČR poukázala také na důležitost kontroly a původu masa na českém trhu. Komora navrhuje znovu zavést zdravotní osvědčení zvířat před porážkou.

 

Je konzumace masa bezpečná?

Za nezávadnost masa a živočišných produktů je zodpovědný chovatel, případně dovozce. Státní veterinární správa (SVS) provádí kontroly masa a živočišných produktů.Maso dovážené ze zahraničních chovů do české tržní sítě je kontrolováno méně než domácí, protože český výrobek je kontrolován v průběhu celého chovu včetně krmiv a podmínek zachování welfare zvířat. „Kontrol je z našeho pohledu málo. Je možné, že se v Česku prodává i maso, které není z českých chovů, i když má označení CZ. To se týká především drůbežího masa,“ říká prezident Komory veterinárních lékařů ČR Jan Bernardy. U drůbeže se mezi nejčastější závady v České republice řadí nedostatky v čištění a sanitaci, správné výrobní a hygienické praxi a sledovatelnosti a značení výrobků, jak uvádí výroční zpráva SVS. U zahraničních dodavatelů provádí kontroly národní dozorové orgány. „Spotřebitel u masa nezjistí, zda se pod značkou CZ ve skutečnosti neskrývá kuřecí maso ze zahraničí,“ varuje Jan Bernardy. Právě dovezené maso obsahovalo nebezpečné zbytky antibiotik.

 

Antibiotika v mase – jak se tam mohou dostat

Antibiotika smí podávat zvířatům jen veterinární lékař, a to na základě stanovené diagnózy. Veterinární lékař určí délku léčby a stanoví délku ochranné lhůty. Jedná se o období, které musí s ohledem na ochranu veřejného zdraví uplynout mezi posledním podáním léku a poražením jatečného zvířete. Ochranná lhůta se různí podle typu léčiva, velikosti zvířete či druhu jeho nemoci. Ochrannou lhůtu určuje evropská směrnice a zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech. V případu, který se nedávno v Česku objevil, polští chovatelé pravděpodobně nedodrželi povinnou ochrannou lhůtu po podání antibiotických veterinárních léčiv a látka tak v těle zvířete po porážce zůstala. „Čeští veterináři, kteří léčí zvířata určená k produkci potravin, dbají na správnou léčbu zvířat a dodržují zásady antibiotické terapie. Veterináři jsou povinni o této lhůtě majitele zvířete informovat a také to dělají. Dodržení ochranné lhůty je však nyní na chovateli zvířat,“ vysvětluje Jan Bernardy.

 

Měla by se znovu zavést zdravotní osvědčení zvířat před porážkou

Prezident Komory veterinárních lékařů ČR Jan Bernardy navrhuje znovu zavedení dříve povinných osvědčení zdravotní nezávadnosti: „Soukromí veterinární lékaři nemají možnost dohledu, jestli majitelé zvířat ochranné lhůty dodržují. Dříve veterináři těsně před přepravou zvířat na porážku vydávali osvědčení o jejich zdravotní nezávadnosti, to však dnes již neplatí, zodpovědnost přešla na chovatele. Není v silách terénních veterinářů uhlídat dodržení ochranné doby,“ a dodává: „Nemáme možnost zjistit, zdali majitel chovu nepodává svým zvířatům antibiotika v krmivech bez předpisu. Osvědčování bylo zrušeno na žádost chovatelů v roce 2009 jako zbytečná administrativa.“

 

Komora na vlastní náklady nechá zkontrolovat vzorky masa

Podle Komory veterinárních lékařů ČR je v oblasti kontroly masa důležité zvýšit ochranná opatření. „Naše Komora se rozhodla jednat a nakoupit vzorky drůbežího masa z maloobchodu, které necháme na vlastní náklady laboratorně otestovat právě na rezidua antibiotik. Až budeme mít výsledky testů, oznámíme je Státní veterinární správě a veřejnosti,“přislíbil Jan Bernardy.

 

O kongresu

Světový veterinární kongres se konal poprvé v Praze, uspořádala ho Komora veterinárních lékařů ČR ve spolupráci se Světovou veterinární asociací (WVA), která v Praze slaví 150. výročí založení. Přední experti z celého světa v Praze debatovali o léčbě chorob zvířat, o nákazách přenosných na člověka a etických otázkách. Sdíleli také zkušenosti z oblasti hygieny a bezpečnosti potravin živočišného původu.Letošního 31. ročníku se zúčastnilo 1250 účastníků včetně 150 českých studentů. V roli přednášejících vystoupila například Američanka Theresa W. Fossum, světově proslulá chirurgyně specializující se na dýchací a kardiovaskulární onemocnění, britský koňský parazitolog Chris Proudman nebo mikrobiolog H. M. Hafez z Institutu drůbežích chorob v Berlíně. Více informací o kongrese najdete na www.wvc2013.com

 

O Komoře veterinárních lékařů

Komora veterinárních lékařů ČR (KVL ČR) byla znovu-založena v roce 1991 jako organizace sdružující praktické veterinární lékaře České republiky. Dohlíží především na výkon práce jednotlivých soukromých veterinářů, dodržování odbornosti či pracovních norem a současně hájí práva a profesní zájmy svých členů. KVL ČR také zastupuje české veterináře ve Světové veterinární asociaci (WVA), Federaci veterinářů Evropy (FVE) a dalších. Více informací o Komoře veterinárních lékařů naleznete na http://www.vetkom.cz/

Komentáře

komentáře