Argentinská doga

plemena_psu_plemena_a_e_argentinska_doga_1354017720_618x412
Popis plemene Argentinská doga je středně velký, přesto mohutný pes molosského typu. Tělo má harmonickou stavbu, je mohutně osvalené, s těsně přiléhající kůží. Hlava je středních proporcí, silného a těžkého vzhledu, s krkem tvoří silný obloukovitě zakřivený svalnatý celek. Nos má černě pigmentovaný, tlamu se silnými čelistmi, povolený je klešťový nebo nůžkový skus. Oči mají mandlový tvar, hnědou až oříškově hnědou barvu, jsou posazené daleko od sebe. Uši nasazené vysoko a také daleko od sebe. Jejich kupírování je u nás zakázáno. Nekupírované uši jsou neseny přirozeně visící a překrývají zadní část lící. Při vzbuzené pozornosti mohou být zpola vztyčené. Středně vysoko nasazený ocas je šavlovitě zahnutý, dlouhý a silný, s horní linií tvoří úhel 45°. V klidu je přirozeně svěšený, v pohybu se zdvihá. Srst je hladká a měkká, dlouhá asi 2 cm, její hustota se mění podle klimatických podmínek. Barva je bílá, pouze kolem oka je přípustná černá skvrna o velikosti max. 10 % plochy obličejové části. Jeho pohyb je klidný a sebejistý a jeho reakce jsou cílené a rychlé; v jeho pohybu se neustále projevuje radost. Historie plemene Argentinská doga je poměrně mladé plemeno šlechtěné až od roku 1873 rodinou Martinezů. Pochází z provincie Cordoba nacházející se v centrálních oblastech republiky Argentiny. Martinez nejdříve začal se systematickým křížením různých čistokrevných psů se » starým bojovým psem z Cordoby, geneticky nevyrovnané plemeno vzniklé křížením bulteriéra, boxera a anglického buldoka s potomky mastinů. Dále byla použita německá doga, irský vlkodav, anglický buldok, pyrenejský mastin, pointr a bordeauxská doga. Vzniknout měl pes, který by byl schopný bojovat proti pumám a jaguárům, lovit divoká prasata, hlídat obrovská stáda dobytka a zároveň přežít v nehostinných podmínkách Kordiliér a pamp. Vzniklé plemeno bylo zprvu považováno za bojové, ale Dr. Nores Martines používal argentinskou dogu na svých lovech na velkou zvěř, proto se stal během krátké doby tento pes vynikajícím psem na velkou zvěř. V průběhu dalších let se argentinská doga stala všestranným společenským psem, věrným a nepodplatitelným obráncem svého pána. První standard vydal v roce 1928. K oficiálnímu uznání tohoto jediného argentinského plemene ze strany FCI došlo až v roce 1973. Dnes slouží především jako spolehlivý strážce a společník, v zámoří pracuje v policejních službách i jako vodicí pes pro nevidomé. Jak se s ním žije Argentinská doga je pes veselý a přátelský, jeho povaha je láskyplná. Při správném vedení je velmi příjemným společníkem, kamarádem a ochráncem celé rodiny. Je inteligentní, dobře se učí, ale již od štěněčího věku potřebuje rozumnou a citlivou výchovu a výcvik. Majitel by měl být důsledný a autoritativní. Zejména je nutné korigovat agresivní chování psa (při krmení, po potrestání…), a usměrňovat jeho dominantní založení, které ho neustále ponouká k bojům o jeho teritorium a vyvolávání konfliktů s jinými psy. Tyto pudy jsou u plemene silně geneticky zakódovány a nelze je zcela potlačit. Má výborný čich, dobře aportuje, je schopen loveckého i služebního výcviku. Na lovu je chytrý a bezhlučný, odvážný a bojovný. AD vyžaduje kvalitní krmení – dostatek vlákniny, vždy k dispozici vodu. Měli byste vědět Argentinská doga nepotřebuje žádnou zvláštní péči. Průměrný věk je pouze osm až deset let. Má rád teplo a bez problémů snáší i letní vedra. Nehodí se k celoročnímu držení mimo dům. Plemeno bývá často postižené hluchotou. Více info na: http://www.moloss.cz/

Vitální

Chytrý

Hravý

Hravý

Komentáře

komentáře