Kterého psa zapřáhnout do saní

Portrait of siberian husky on snow

Myslíte, že váš pejsek je pořádný „tahoun“? Není lepší způsob jak to zjistit, než zapřáhnout hafana do saní. Než vyrazíte, nezapomeňte a zplna hrdla zakřičte: „MAŠ“ a pak vzhůru do širých zasněžených plání a za zábavou!

 

Asi každý z nás už někdy viděl romantické obrázky psích spřežení letících jako blesk zamrzlou krajinou s polární září v pozadí. Přestavoval si, jaké by to asi bylo být tím člověkem, který skrz omrzlá ústa křičí povely v řeči, které obyčejný člověk (ani pes) nerozumí. Zkrátka být pánem smečky a určovat směr. A proč ne? Saně tažené psy neztratí romantiku ani v Krkonoších. Pokud chcete zkusit zapřahat chlupáče do saní, je potřeba silný pes, ale hlavně dobrý pán. Poslušnost a síla jsou stěžejními atributy stejně jako kvalitní vybavení. Nemusíte hned začínat jako profesionál, ale pamatujte, že nejdůležitější bude vždycky nezranit sebe ani pejska. A to, i když zapřáhnete hafana do sáněk, aby odvezl prcka na kopec.

 

SIBIŘSKÝ HUSKY

Nádherný pes, na kterém vás na první pohled upoutají jeho magické oči, kterými si vás okamžitě získá. Hrdinou se tento chundelatý seveřan stal na Aljašce roku 1925, kdy v jednom ze zlatokopských středisek Nome vypukla epidemie záškrtu a bylo nutné do odříznuté oblasti co nejdříve dopravit léky. A kdo jiný by to zvládl včas, než spřežení silných, vytrvalých a rychlých huskyů. Přes svůj divoký původ, kterého se mnozí obávají, je husky milým společníkem, který báječně vychází s dětmi. Ani ten největší „nemilovník“ psů neodolá možnosti pohladit si jeho hustý kožich. Ten může mít hned několik barevných variant od černé až po bílou, či šedobílé nebo červenobílé. Do saní je ideální – vždyť k tomu bylo jeho plemeno vyšlechtěno – přesto si ale občas dokáže „postavit hlavu“ a pokyny páníčka vesele ignorovat. Ač může působit vedle ostatních tažných psů jako „tintítko“, nenechte se zmást – síly má tento energický rošťák víc než dost!

 

ALJAŠSKÝ MALAMUT

Asi každému chovateli malamutů se občas stalo, že ho na ulici zastavil okouzlený kolemjdoucí, který mu chválil nádherného huskyho. Je pravda, že s huskym si jsou velmi podobní, ale zkušenému oku neunikne, že malamut je mohutnější. Podle některých názorů to byli i oni, kdo měl v roce 1925 zásluhu na včasném dodání léků do Nome. Jisté ovšem je, že malamuti byli významnými pomocníky při polárních expedicích. Své krásné jméno si vysloužili díky inuitskému kmeni Mahlamutů, pro které byli tito psi nezbytnými pomocníky při lovu, a proto si jich kmen velmi vážil. Vážení jsou pro nás malamuti ale i dnes, a to nejen díky svým perfektním tažným schopnostem, ale především pro jejich milou povahu.

 

SAMOJED

Samojed je velmi zvláštní plemeno severského psa, které je považováno za jedno z nejstarších plemen vůbec. Stejně jako ostatní seveřané i samojed byl vychováván k tvrdé práci a proto je nutné zajistit tomuto aktivnímu čertovi dostatek pohybu. Jinak se totiž klidně může stát, že se změní doslova v tornádo, které zničí vše, co mu přijde do cesty. To, že je tento „medvídek“ skvělým přítelem do nepohody, věděly už prastaré kmeny samojedů, po kterých zdědil jméno. Tyto kočovné kmeny na schopnosti psů samojedů spoléhaly natolik, že je nechávaly strážit nejen stáda sobů, ale dokonce jim častokrát na hlídání svěřovaly i své děti. Není se proto čemu divit, že k dětem má samojed velmi kladný vztah. Jeho tažné schopnosti se naplno projevily při polárních expedicích. Než ho zapřáhnete do vašich saní, dejte si pozor, aby se vám v zasněžené krajině neztratil. Hledat bílého chlupáče ve sněhu by byl nadlidský úkol.

 

 

GRÓNSKÝ PES

Stejně jako ostatní severská plemena i Grónský pes má za sebou drsnou minulost. Za ni vděčí grónským Inuitům, kteří psi křížili s arktickými vlky výsledkem čehož je neskutečná schwarzeneggerovská odolnost. Nenechte se zmýlit jeho huňatou roztomilostí – při lovu si tento „drsňák“ troufl i na ledního medvěda! Vy se však nemusíte bát – grónský pes (i ostatní severská plemena) byl vždy vychováván tak, aby bezpodmínečně sloužil člověku, což má stále zakódováno v genech, takže v něm najdete oddaného přítele. To ovšem neznamená, že lidově řečeno „hodíte nohy na stůl“ a necháte jeho výchovu osudu. Grónský pes potřebuje řádný výcvik, a pokud ve svém pánovi necítí „vůdce smečky“, spíš si z vás bude tropit žerty a na saních daleko nedojedete.

 

ČESKÝ HORSKÝ PES

Tento zneuznaný (Mezinárodní kynologická federace Českého horského psa stále ještě neuznává) chlupáč je symbolem českých hor. Jeho roztomilá tvář a srdečná povaha nenechá chladným žádného návštěvníka hor. Už jen proto, že by to mohl být on, kdo jej zachrání ze spárů laviny. Český horský pes je opravdu mimořádný a to nejen díky hustému flekatému kožichu. Je považován za nejmladší české plemeno – vznikl koncem 70. let a to skřížením slovenského čuvače se saňovým psem dovezeným z Kanady. Původně se využíval hlavně jako tažný pes, ale brzy se ukázaly i jeho pastevecké a záchranářské vlohy. Díky své přátelské povaze je využíván i v canisterapii.

 

VÁŠ ALÍK

 Nemusí to vždy být jen severští a horští psi, které můžete zapřáhnout do saní. Dokonce to ani nemusí být čistokrevná plemena. Nikdy si nemůžete být jistí, jaký skrytý talent ve vašem chlupáči dřímá. Důležité je hlavně radost – vaše i vašeho Alíka. Pamatujte si však, že u saní platí přímá úměra – čím těžší náklad tím silnější pes, popřípadě víc silnějších psů. Je mi líto, ale majitelé čivav či yorkšírků budou tuto zábavu muset oželet.

Komentáře

komentáře