Plánujeme štěňata II.

bulldog_privolani_3_0_1377285684

Dnes si povíme něco o výběru vhodného ženicha pro naši budoucí maminku.

Takže, máme uchovněnou fenku (v případě, že je bez PP, nechali jsme jí udělat aspoň zdravotní vyšetření). Máme zjištěno, jak je na tom trh, tedy zda o naše štěňátka bude zájem nebo zda hrozí riziko, že nám v panelákovém bytě zůstane nevycválaná horda puberťáků, které nikdo nechce. Dokonce už máme i schválený název chovatelské stanice a pomalu vymýšlíme jména na A (u psů s PP se štěňata pojmenovávají podle abecedy – tedy první vrh naší novopečené CHS bude od A)…Moment, nechybí nám něco? No ano, taťka!

Pokud jezdíme na výstavy, případně děláme se psem nějaký sport nebo práci, možná už máme určitou představu, už jsme si nějakého toho frajera vyhlídli. To, že psa známe osobně, má mnoho výhod, víme, jak vypadá doopravdy (fotky leckdy dost klamou), tušíme, jakou má povahu, jak se pohybuje, zda je přátelský, zda má pracovní vlohy, které bychom si pro „naše potomky“ představovali…Pak už stačí jen podívat se do rodokmenů obou potencionálních rodičů – nejsou příbuzní? Stejný pradědeček až takový problém není, ale pokud jsou rodiče poloviční sourozenci, už bychom měli zbystřit. Příbuzenská plemenitba je sice také cesta, ale vhodná jen pro velmi zkušené chovatele, kteří vědí co dělají a vyznají se v genetice. Pro koeficient výpočtu příbuznosti se používají vzorce, které najdete v každé učebnici, základem ale je udržet co největší genetickou pestrost plemene. Je tedy vhodné přemýšlet i o rodokmenové hodnotě – někdy je lepší nakrýt psem, který je exteriérově průměrný, ale má zajímavý, nepříbuzný rodokmen. Protože kdyby všichni kryli tím jedním nejšampionem, za pár let bychom měli příbuznou celou populaci.

Pokud jsme zvážili rodokmen, podívejme se na zdraví. U ženicha si ověříme nejen jeho zdravotní vyšetření (DKK atd), ale zkusíme sehnat co nejvíce dostupných výsledků jeho rodičů, sourozenců, tetiček a strýčků – čím více zdravých jedinců, tím lépe, samozřejme. Může se stát, že rodič vašeho vyvoleného má sice nulové kyčle, ale jeho strýček má čtyřky – a vy se pak budete divit, kde se dysplazie u vašich štěňátek vzala…

Dobře, takže nepříbuzní a zdraví – a teď tedy ten exteriér. Je vaše fenka moc malá? Řeklo by se, že ideální bude nakrýt jí naopak hodně velkým psem. Je tu ale háček. Štěňata z takového spojení by nebyla středně velká, ale buď malá anebo velká, tak prostě genetika funguje. Takže, má-li vaše fena nějakou vadu, kterou chcete vylepšit, nehledejte k ní druhý extrém, ale psa přesně odpovídajícího standardu.

Pamatujte si, že za ideálním psem se vyplatí si dojet třeba přes celou republiku, není dobré krýt psem jen proto, že se nachází ve vedlejší vsi. Pokud si nevíte rady, obraťte se na poradce chovu, rádi vám zajisté pomohou s výběrem. No a až budete mít vybráno, zkontaktujte poradce chovu každopádně a zažádejte o vydání krycího listu, do kterého si ženicha buď napíšete sami nebo vám ho předepíše (s dalšími kandidáty, kdyby vyvolený selhal) právě poradce chovu. Kontaktujte také majitele vašeho vyvoleného, zda s krytím souhlasí. Předem dohodněte podmínky, to, kde a za kolik se krytí uskuteční, chtějte vidět zdravotní dokumentaci psa. Obvyklá cena za krytí se pohybuje v řádu ceny štěněte, ale jde jen o vaši dohodu s majitelem psa.

No a pokud máte fenu bez PP – máte to těžší o to, že nevíte, zda pes, kterého jste si vybrali, není s vaší fenou třeba i blízce příbuzný. Zkuste si o něm tedy zjistit, co se dá, pravda ale je, že jistotu nebudete mít takřka nikdy…

Příště si povíme, jak probíhá krytí a březost a jaké administrativní úkony vás čekají tentokrát…

Komentáře

komentáře