Boudička?! Aneb jak neplatit za psa v MHD a vlacích.

4ac08a3e3d32cb5d6e8c46ee04782e87__mmf250x250_0_1338992894

Musím se přiznat, že nejezdím jen elegantními superčtyřkolkami. Když je to nezbytné, popojíždíme, hlavně po Praze, i MHD.

 

No, a protože lístek za psa stojí prý nekřesťanské peníze (nevím, nikdy jsem ho nekupoval) a je tam spousta lidí, co si vůbec nevšímaj děsne sladkého jezevčíka a mohli by mu šlápnout na pacičku (to by viděli), dumala ta moje, co mi zas pořídí. A donesla boudičku, co si ji hodí místo batohu na záda a já v ní sedím a jelikož je na bocích síťovaná, tak i vidím ven. Hlava by mi mohl čouhat i vrchem, dá se to rozepnout, ale to prý ne, to by mě každej hladil a otravoval a prý mám být pěkně zavřenej. Taky mě vevnitř přidělává za karabinku, co tam je, abych prý nevyskočil. Nevím, proč bych to dělal, nejsem sebevrah.

Nemám moc rád, když mě někdo někam zavírá, ale tenhle způsob cestování se mi celkem zamlouvá, tuhle jsem se přistihl, že jsem v boudičce dokonce usnul. Každopádně se mi jezdí líp než kámošovi kokrovi, co je na boudičku velkej a tak musí po svých. Do něj pořád někdo šťouchá, na eskalátorech je to o ústa a vůbec. Zlatá boudička. A jezdím zadarmo!!!

VIGGO CESTUJE:  V BATOHU PRO PSY TRIXIE T-BAG HNĚDÉ BARVY.

HODNOCENÍ: VIGGO DÁVÁ    

Komentáře

komentáře