Hodný školáček, zlý dospěláček

dog_obedience_school_5719204_1_1377543237

 

…aneb produkují psí školky nebezpečné psy?

Socializujte, socializujte, socializujte! Každá knížka, každé DVD, každý pořad v televizi zdůrazňují, jak je socializace důležité. Bohužel, vetšina z nich vám už neporadí, jak to dělat správně. Ve výsledku pak většina majitelů ví, že by měli své štěně socializovat, ale neví, jak by to měli provést. Mluví se o důležitosti socializace psů s ostatnímy psy, lidmi, dopravními  prostředky a jinými stimuly. Já ale věřím, že pokud se to nedělá správně a efektivně, pes si velmi pravděpodobně vypěstuje výcvikové a výchovné problémy. Ironií osudu bývá za tyto problémy často zodpovědné místo, kam se pes přišel učit a trenér, který páníčkovi a jeho psu v nejlepší víře způsobí problémy, kterým se chtěli vyhnout.  Jak je možné, že v dnešní době, kdy se tolik zdůrazňuje socializace, přibývá psů, kteří jsou agresivní? Jak je možné, že někteří „poctivě“ socializovaní psi jsou agresivní snad vůči všemu? Určitě je příčinou mnoho faktorů a jsem přesvědčen, že školky pro štěňátka jsou jedním z nich.

Dovolte mi jeden příklad. Navštívil jsem školku pro štěňátka, kterou vedla veterinářka. V hlavě mi uvízla dvě štěňata – obě stafbulátka, jejichž  hra byla velmi agresivní. V případě dospělých psů, by se určitě mohlo mluvit o vážné psí rvačce. Tato štěňata musela být od sebe několikrát oddělena, což prováděla paní doktorka tak, že oddělené štěně převalila na záda a držela ho v této pozici tak dlouho, dokud „se nepodřídilo“. Tohle obvykle trvalo několik minut. Jakmile se štěně dostalo zpět na nohy, vystřelilo jako střela mezi ostatní štěňata, aby mohlo dokončit svůj útok na druhé štěně. Celá školka trvala hodinu a jediné, co měla štěňata na práci, bylo hraní s ostatními, zatímco trenérka mluvila s páníčky.

Další štěňátko, které zůstalo v mé paměti, byla 12ti týdenní kníračka. Tato slečna byla tak vystrašená z ostatních štěnat, že byla většinu hodiny zalezlá pod židlí svého páníčka. Jakmile se přiblížilo jiné štěně, vylétla na něj s vrčením. Instruktorka toto komentovala jako pokrok, neboť před pěti týdny se fenka zpod židle nehnula vůbec. Byl jsem v šoku, že toto může někdo považovat za pokrok. Zkuste si představit, co ze štěňátka bude, až mu bude rok.

V této skupině bylo také štěňátko šarpeje. Toho chudáčka ostatní štěňata tolikrát kousli do tváří, že na konci hodiny musel být ošetřen. Pokaždé, když byl kousnut, viděl jsem, jak sebou majitel trhnul a zoufale toužil po tom, aby ho mohl zvednout a ochránit. Jenže mu bylo několikrát připomínáno, že se nemá vměšovat, neboť jeho pes se právě výborně socializuje. Co myslíte, že se nebohý pes právě skutečně dozvídal o komunikaci se psy a jak by nás asi překvapilo, kdyby jako dospělý byl agresivní ke psům? Jenže kolik majitelů umí příčinu svého agresivního dospělého psa vystopovat až do školky, kam pes chodil jako štěně?

Ve školkách se velmi často zdůrazňuje hra. Jenže se jedná o hru mezi štěňaty, která ještě úplně neznají pravidla, a tak se spíše jedná o hravý boj. Toto chování nazýváme hravý boj, protože přesně k tomu slouží – k nácviku boje.  Proč si myslíme, že když necháme své štěně hodiny a hodiny trénovat boj, že náš dospělý pes nakonec nebude bojovat?  Neznamená to, že všechna štěňata, která si takto hrají budou agresivní. Ale spousta majitelů dospělých agresivních psů uvádí jako příčinu to, že pes byl jako štěně napaden větším nebo průbojnějším psem. Tito majitelé potom popisují, jak se změnila hra jejich štěněte a laškování spíše vystřídalo bojování.  Něžné pobíhání se proměnilo na vyjíždění na psy a hra přitvrdila. Někteří majitelé právě toto považují za dobrou socializaci a jiní zase hledají svým psům spoustu parťáků na hraní, aby na útok „zapomněli“ . Dle mého se ale právě takhle štěně učí, jak se stát lepším bojovníkem.

Další cvičení, která mohou způsobovat problémy jsou ta, kdy je štěně nuceno snést nepřirozeně  blízkou přítomnost cizích lidí, nebo se třeba od nich nechat vést na vodítku. U štěněte, které je z cizích lidí nervózní, se tímto situace pouze zhorší. Představte si, že sedíte ve vlaku smužem, jehož pohled vám enní příjemný. Jeho přítomnost jste ochotni snést, pokud si bude udržovat vzdálenost. Jenže, co kdyby se muž najednou posadil těsně vedle vás? Nevyskočila by povážlivě vaše hladina stresu? A co kdyby se muž otočil a začal vás hladit po vlasech? Můžete milovat, když vás váš partner hladí po vlasech, ale stejné chování od tohoto muže by ve vás vyvolalo úplně odlišnou reakci. A teď si představtě, že k vám přistoupí pár jeho kamarádů a všichni vás začnou hladit po vlasech. Jak dlouho by trvalo, než byste vzali nohy na ramena? A sedli byste si příště k podivnýmu chlápkovi? Stejné pocity mohou mít štěňata, když musí snést hlazení spousty cizích lidí. A následky jsou dlouhodobé. Hodně lidí mi říká, že nerozumí, proč je jejich pes tak nevychovaný, když jako štěně byl tak dobře socializovaný. Myslím, že jako štěně nebyl vůbec dobře socializovaný. Ve skutečnosti, díky nějakému „expertovi“  byl socializovaný dost bídně.

Podle mého názoru, dobrá školka pro štěňátka, by měla klást největší důraz na interakci majitele a psa a ničeho jiného, protože jedině majitel je zodpovědný za výchovu svého psa. Největší důležitost by měl mít kontakt štěněte a páníčka, zatímco jsou kolem jiní psi, a ne štěněte a ostatních psů.  Ostatně i my lidé se s ostatními jenom pozdravíme a popovídáme a nesnažíme se skákat kolemjdoucím na hlavu a dostat je na lopatky.  To není společenské ani socializační.

Když beru své štěně ven, tak chci, aby bylo společenské. To znamená, že se očuchají zepředu i zezadu a pak se rozloučí a vrátí se ke mně, abychom se spolu mohli pobavit. Vždycky chci, aby moji psi považovali mě za největší zábavu, za tu nejzajímavější věc v jejich životě. Nikdy své psy nepobízím, aby se zkoušeli hravý boj s jinými psy. A to je důvod, proč se moji dva psi nikdy nepoprali.

Protože naše štěně potkává v životě hlavně dospělé psy, nevidím žádný význam v lekcích pouze pro štěňata.  Místo toho by v každé lekci měli být psi různých ras, věku, pohlaví a velikostí, protože přesně takové potkávají naši psi každý den. A co se týká školek pro štěňata – kdo je potřebuje?

 

Původní článek: http://www.thekennelclub.org.uk/item/3987

Komentáře

komentáře