Skákači – Hana Žertová

skakac_serie_4_1337994201

 

Nebo také Jo- Jo pes. Známe to asi všichni. Nikdo k nám nechce chodit, protože náš pes skáče na každou návštěvu. Pereme denně oblečení do práce, protože nás po návratu domů v předsíni čeká skákající příšery a my máme na kostýmku otisky psích pacek? Většina štěňat během vítání na své lidi skáče. Jistě. Musí na nás ale skákat psí puberťák nebo dospělák velikosti menšího koně?

Nejdřív si ujasněme, proč psi na lidi skáčí.

Většinou se jedná o projev radosti během vítání, například po návratu z práce nebo na návštěvě. Na tento problém se také zaměříme. Pro úplnost je třeba dodat, že psi mohou skákat i z jiných příčin. Pokud nám náš mazlíček naskakuje na nohu, snaží se nám tím dát najevo svou převahu, často se tak chovají dospívající psi, řešící svou pozici ve smečce (a tou smečkou můžete být i jen vy a váš pes). Takovéto chování psovi zakážeme, sundáme ho a ignorujeme. Většina psů ale skáče z čiré radosti, že nás vidí, snaží se tím upoutat naši pozornost.

Jak to probíhá, když přijdeme domů?

Většinou prostě otevřeme dveře, a pak se už jen kryjeme před útokem radostí šílejícího skokana. Někteří experti (obzvláště z řad teriérů) nám zvládnou vyskočit až na hlavu, v ohrožení tedy nejsou jen kalhoty, ale někdy i účes. My psa okřikujeme – a co on na to? Skáče většinou dál, spokojený, že si ho všímáme. Anebo se ke psovi sehneme a pomazlíme se s ním.  V obou případech jsme udělali to, co náš pes chtěl. Všímali jsme si ho. I okřiknutí je projevem našeho zájmu a utvrzuje tak psa v jeho nevhodném chování.

Co tedy děláme špatně?

Jak již bylo řečeno, nevhodné chování naše pozornost jen podporuje, a tak si psa po příchodu domů přestaňme všímat. My a ne pes určujeme, jak a kdy se přivítáme. Pokud psa budeme ignorovat případně mu gestem -například napřaženou rukou s dlaní otevřenou proti psovi – dáme stručně a bez emocí najevo, že má se skákáním přestat, většinou toho opravdu po čase nechá. Neshazujme psa dolů, prostě ho ignorujme – nenavazujme oční kontakt, můžeme se od psa i odvrátit. Naším cílem je naučit psa, aby počkal, až se s ním pozdravíme my. Pokud pes zvládá povel Sedni, dejme mu ho příchodu. Nebo pošleme psa na jeho místo. S dostatečným procvičováním budeme mít časem psa, co si po našem příchodu sám sedne a počká, až ho pohladíte anebo odejde na pelíšek a čeká tam.

Klíčem k úspěchu je i náš klidný neemotivní přístup. Pokud se budeme se psem halasně a v slzách vítat, jako bychom ho neviděli několik měsíců a ne pár hodin, psa zbytečně rozrušíme a on pak bude mít dojem, že náš příchod je něčím mimořádným, na co je třeba taktéž mimořádně reagovat. Nevzrušujme se, po příchodu vydejme povel Sedni, svlečme se, zujme a pak teprve psa lehce poplácejme. Domů přece chodíme každý den, nač z toho dělat cirkus.

Skáče náš pes na návštěvy?

Tady musíme návštěvy ze začátku požádat o spolupráci, případně si sehnat nějakého toho figuranta. Musíme totiž psovi vysvětlit, že pokud bude na návštěvu skákat, ničeho nedosáhne – ba naopak, velezábavná návštěva prostě odejde. Opět dáme psovi povel Sedni nebo ho odkážeme na místo. Přivítat hosty smí, až když je my přivedeme dovnitř a když to psovi dovolíme. A ani tehdy jim nesmí skákat na hlavu. Pokud se pes nechová tak, jak si představujeme, návštěva (figurant) prostě zase odejde, bez jakéhokoliv komentáře. Pes musí pochopit sám, že o návštěvách nerozhoduje on, ale my, že nepřišly kvůli němu.

Pozor ale, pokud pes skáče na návštěvy proto, že se mu jejich přítomnost nelíbí – štěká a snaží se je zahnat. To by nám předchozí princip dvakrát nepomohl, naopak bychom psa v nežádoucí činnosti utvrdili. Takového odvedeme a zklidníme, pak ho opět přivedeme, a pokud se již chová slušně, dovolíme mu zůstat. Prostě mu dáme najevo, že o tom, kdo smí a nesmí dovnitř, rozhodujeme my a ne on.

Obrňme se trpělivostí, chovejme se ke psovi klidně a trvejme na tom, že přivítání je na nás a že si opravdu nepřejeme mít místo psa jo-jo. Dokud se pes nenaučí čekat v klidu, až se s ním pozdravíme, používejme odkládací povely. Většina psů ale naše pravidla rychle pochopí. A nebojte se, nebudou nás mít míň rádi. Jen nebudeme mít psí chlupy a bahno na parádním oblečení.

Rady:

– žádné přehnané vítání z Vaší strany – Váš pes se pak začne sám chovat přehnaně citlivě

– neokřikujte psa – i to bere jako kontakt

– nedívejte se na psa, odvraťte se, dokud nepřestane sám skákat

– naučte psa, aby si po vašem příchodu domů sedl nebo šel na místo

Komentáře

komentáře