Alergie

2_bahenni_maska_jpg_1_1342431437

Osypky. Oteklé oči. Kýchání. Nepřetržitá rýma. Obdobné problémy známe odjakživa, většinou se nás ale netýkaly. V poslední době je však – ať už zprostředkovaně nebo osobně – poznal každý z nás. Vpich obyčejného včelího či vosího žihadla dřív spolehlivě stačilo potřít octem nebo šťávou z cibule… Dnes?

 

Stačí květináč v ložnici. Polštář s vlněnou výplní. A pak? Dušení, otoky a dávení – ohrožení života, a málem smrt. Ale to přírodě nestačí. Nyní můžeme jen projít kolem ptačí klece, nebo nám na návštěvě vyskočí kocour na klín a je tu malér. A psi samozřejmě nestojí stranou.

 

KDO ZA TO MŮŽE

Kdo, nebo co to má na svědomí? Dlouho byly na vině jen nevhodné potraviny a kvetoucí traviny. Pak ale věda pokročila, a přišla s překvapivým zjištěním. Alergičtí nemusíme být jen na některé potraviny, jejichž přirozený vývoj ovlivnilo nezdravé životní prostředí. Prostě můžeme být alergičtí na cokoliv. Je to v podstatě civilizační daň.

Ještě mám v čerstvé paměti, jak jsem například získala alergii na „všelék“ – teetree oil (zázračný olej z australského čajovníku) já. Zázračným olejíčkem jsem – na čas svěřenému psovi, fence anglického setra – potírala (na radu kamarádky, chovatelky chrtů) postiženou, rozdrápanou (údajně plesnivou) kůži.

Nebyla jsem troškař – Sára se vyléčila. Na rozdíl ode mě. Já jsem naopak začala mít velké problémy! Rudá nateklá kůže, svrbení. Pak vynesla specialistka-dermatoložka jasné resumé. Alergie.

JÁ A ALERGIE? PŘECE SE MI V ŽIVOTĚ NIC PODOBNÉHO NIKDY NESTALO?!

„Někdy to přijít muselo, obzvlášť když žijete s tolika (tehdy 30) zvířaty v domácnosti,“ oznámila mi nepříjemný fakt kožařka. „Je to civilizační problém!“ Vzala jsem to na vědomí. Podobné problémy mohou stihnout kohokoliv. Chovatele psů, nejčastěji koček, ale také ptáků a – překvapivě i plazů – hadů, chameleonů a dalších „ještěrek. Současná medicína si s problémem alergií nezná rady. Neví přesně, jak alergická reakce vznikne a je ji schopna pouze potlačit léky. Jenže alergičtí nemusíme být jen my. Proč náš zvířecí společník začne kašlat, sotva ho pohladíme?

Zeptali jsme se odborníka na slovo vzatého – MVDr. Jiřího Filipa, z renomované veterinární kliniky v Praze-Vršovicích.

 

I PSI MOHOU BÝT ALERGIČTÍ

Nač? Překvapivě dokonce i na nás, i když nás milují! Ale oč se jedná? Co je alergie? Je to nemoc, nebo syndrom?

„Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na látky z okolního prostředí. Postihuje stejně tak lidi, jako zvířata,“ říká specialista, veterinář Filip. Podle něj se majitelé psů často mylně domnívají, že alergenem je nějaká škodlivina, například chemikálie. Nejčastějšími alergeny jsou však látky, které se v našem prostředí běžně vyskytují, a je problematické se vyhnout kontaktu s nimi.

ALERGENY DĚLÍME:

a)      venkovní (což jsou především pyly a spory plísní)

b)      vnitřní (roztoči, epitelie a chlupy domácích zvířat i lidí)

c)       potravinové (běžné potraviny např. maso, obilniny…)

d)      zvláštní skupinou jsou léky, chemikálie a zvířecí jedy.

„Po kontaktu s alergenem dochází u vnímavého jedince k alergické reakci,“ vysvětluje odborník. „Kontaktu jsou vystaveny především kůže a sliznice. Podle typu alergenu a místa kontaktu můžeme pozorovat různé projevy alergií.“ K nejčastějším projevům u našeho psího kamaráda patří svědění, na postiženém místě mu zrudne kůže a často se osype pupínky. Kůže také často mokvá. Dalšími projevy jsou nehnisavý zánět spojivek, průjem a zvracení, rýma a případně i záněty průdušek. „Důvody, proč dojde ke vzniku alergického onemocnění, nejsou doposud přesně známé, ale velkou roli hraje dědičnost,“ říká veterinář Filip. „Některá plemena psů jsou alergiemi postižena častěji než jiná. Jedná se především o plemeno francouzský buldoček, west hihland white terrier a německý boxer. Onemocnět však mohou všechna psí plemena i kříženci.“

TUŠÍTE, CO MÁ PROBLÉMY NA SVĚDOMÍ?

K nejčastějším psím alergiím patří alergie na bleší kousnutí, potravní alergie a atopická dermatitida.

1./ Alergie na bleší kousnutí je rychle se vyvíjející onemocnění, které se vyznačuje velice intenzivní svědivostí a kožními změnami především na hřbetě v oblasti od kořene ocasu k posledním žebrům. V postižené oblasti je zjišťováno zpočátku zarudnutí, pupeny a krusty. V důsledku svědění dochází k samopoškozování kůže drbáním a vykusováním a začnou se objevovat mokvající boláky. U zanedbaných psů se vyvíjí chronický zánět kůže, která je zbytnělá, řídce osrstěná a plná strupů. Alergie na bleší kousnutíje sice snadno léčitelná protialergickými léky, ovšem za předpokladu, že je možno zbavit blech psa i jeho okolí.

 

2./ Potravní alergie neboli potravní intolerance je způsobená látkami, které jsou běžnou součástí psí potravy. Může se jednat o maso, vejce, mléčné výrobky, sóju i obiloviny. Vyznačuje se svědivostí, zarudnutím a pupeny především v oblasti obličeje, uší a brady, spodní části těla (slabiny a podpaží) a tlapek. U 10–15 % postižených psů se rovněž projevuje průjmem a zvracením, které nemusí být spojeny s kožním onemocněním. Podmínkou pro vyléčení potravní alergie je úplné vyloučení látky, nebo suroviny, na kterou je pes alergický z jeho krmiva.

 

3./ Atopická dermatitida je dědičné onemocnění. Alergenem bývají především vdechované látky, jako jsou domácí prach obsahující roztoče a spory plísní a pylové alergeny. Alergie se projevuje rovněž svědivostí, zarudnutím a pupenci nejčastěji na hlavě a spodní části trupu. Velice často postihuje i ušní boltce a zevní zvukovod psa. Vzhledem k tomu, že možnost uniknout z dosahu alergenu je zpravidla nereálná není obvykle možné tuto alergii vyléčit. Postižení psi vyžadují stálé podávání přípravků tlumících projevy alergie. Jedná se o přípravky aplikované přímo na kůži (šampony, masti, roztoky…) nebo podávané celkově ve formě polykaných léků nebo injekcí. Na základě výsledku testů prokazujících alergeny je rovněž možná desenzibilizační léčba.

„Diagnostika a léčba alergických kožních onemocnění není vždy snadná,“říká odborný lékař Jiří Filip. „Alergie bývají často komplikované přidruženými patogeny, jako jsou bakterie, roztoči, kvasinky a plísně, které mohou výrazně ovlivnit projevy, průběh i léčbu onemocnění. Léčba alergií proto často vyžaduje dlouhodobou spolupráci majitele psa a veterináře.“

A CO Z TOHO PLYNE?

Pokud váš pes bezdůvodně a často v krátkém časovém období třeba kašle a má dýchací problémy, vyhledejte neprodleně pomoc veterináře.

 

Komentáře

komentáře