I pes může být alergik

Veterinary concept.

Alergická onemocnění psů bývají v posledních letech často diagnostikována

diagnostikována jako zjevná primární příčina různých onemocnění, nejčastěji s kožními projevy, případně bývá jejich imunosupresivní vliv označován za prvotní příčinu jiných nemocí, z kožních např. trudníkovitosti, chronických bakteriálních zánětů kůže, dermatomykóz nebo giardiózy – parazitárního onemocnění střev.

Přecitlivělost na krmivo je po alergii na bleší kousnutí a alergii na inhalační alergeny třetím nejčastějším typem alergie psů. Je charakterizována jako svědivý, nesezónní zánět kůže způsobený zesílenou imunitní reakcí na antigen obsažený v potravě zvířete. Onemocnění však může být i neimunologického charakteru, pak mluvíme o tzv. potravní intoleranci. Obě příčiny ale od sebe nelze klinicky odlišit, zároveň terapie je pro oba dva případy onemocnění totožná.

 

Za rizikovou skupinu vzniku této nemoci jsou považováni jedinci s prodělaným silným zánětlivým onemocněním gastrointestinálního traktu, nebo zvířata, jež byla v důsledku úhynu matky bezprostředně po porodu ihned vyživována umělou stravou.

 

Ačkoli se první příznaky tohoto onemocnění mohou vyskytnout už od věku 3 měsíců nebo v opačném případě až ve vysokém stáří, nejčastěji se s ním prvotně setkáváme ve věku jednoho až šesti let. I když odborná literatura neuvádí žádnou pohlavní ani plemennou predispozici, dovolím si uvést zkušenost z praxe týkající se velmi moderních a oblíbených plemen teriérů. Jak u menších plemen např. jack-russel teriér, tak i u velkých teriérů jako americký stafordshire teriér se velmi často setkáváme se záněty kůže pozitivně reagujícími na náhradu stávající potravy krmivy hypoalergenními a tak majitelům těchto zvířat již od štěněčího věku doporučujeme krmit krmivy na bázi jehněčího či lososího masa.

Typickým projevem tohoto onemocnění je zánět kůže nezávislý na ročním období. Je charakterizován úpornou svědivostí, dále kopřivkou, zarudnutím a tvorbou pupenů. Následkem svědivosti a sebepoškozování vznikají odřeniny, strupy, vylysalá místa, mazotok, pigmentace, kvasinkový či bakteriální zánět kůže.  Tyto změny se mohou vyskytnout kdekoli po těle, vyšší procento případů představují oblasti uší a břicha. Zvláště za recidivujícími oboustrannými záněty zvukovodů a ušních boltců je třeba jako příčinu hledat a případně vyloučit potravní alergii. V některých případech potravních alergií bývají přítomny i příznaky onemocnění trávicího traktu, nejčastěji v podobě zvracení a průjmů.

Za nejčastější potravní alergen u psů platí kravské mléko a mléčné produkty a hovězí maso a hovězí produkty. Tyto potravní složky jsou zodpovědné za 80 % případů alergií, v dalších případech se setkáváme s alergiemi na vepřové maso, kuřecí, ryby, vajíčka, obilniny, sóju, cukr.

Opatřením pro potvrzení podezření na potravní alergii a zároveň léčebnou metodou je tzv. hypoalergenní dieta. Její podstatou je náhrada stávajícího krmiva krmivem novým, do té doby nikdy nepodaným. Jako zdroj bílkovin je vhodné použít maso jehněčí, lososí, králičí, koňské či krůtí, jako zdroj sacharidů používáme brambory, příp. rýži. Poněvadž touto dietou krmíme po dobu několika měsíců, je zároveň nezbytně nutné přidat též lžičku rostlinného oleje a minerální a vitamínový doplněk ve formě neochucených tablet. Pokud dojde v průběhu několika týdnů k vymizení příznaků alergie, můžeme zvíře označit za potravního alergika. Poté navazuje fáze hledání alergizující složky a to na principu postupného přidávání dalších druhů potravy asi v týdenním intervalu a sledování případné recidivy příznaků alergie. Tímto postupem je možné vysledovat, jaká strava zvířeti nesvědčí a do budoucna se jí vyvarovat.

 

MVDr. Luděk Huml

Komentáře

komentáře