Můj pes diabetik

Drinking

O cukrovce se říká, že je epidemií 21. století. A platí to nejen u lidí, ale i u domácích mazlíčků. Počet psů trpících diabetem se za poslední roky zdvojnásobil, což do značné míry souvisí nejen s genetikou, ale i s nesprávným životním stylem a civilizačními faktory.

 

KOHO NEMOC POSTIHUJE

Nemoc postihuje také fretky, koně nebo prasata a v nejvyšší míře kočky, u kterých převládá diabetes související s obezitou, zatímco u psů, přesněji u fenek, mají tuto nemoc na svědomí spíše hormony. Hormonální rovnováha se u nich vždy ke konci hárání naruší a k odbourání glukózy je zapotřebí většího množství inzulinu. Při opakovaných cyklech tak dochází k nadměrnému přetěžování organismu. Cukrovka proto postihuje hlavně feny ve středním a pokročilejším věku. Při včasném zachycení nemoci je nejlepší metodou léčby paradoxně kastrace, která musí být provedena nejpozději do tří týdnů od objevení prvních příznaků diabetu. Pokud se s léčbou začne včas, má psí diabetik velkou šanci žít ještě hodně dlouho.

CO JE DIABETES MELLITUS

Diabetes mellitus je u psů stejně jako u lidí způsobený nedostatkem inzulínu v organizmu. Inzulín je hormon, který udržuje cukr – glukózu – v krvi v optimální hladině. Je produkován slinivkou břišní a umožňuje glukóze vstup do buňky, její zpracování a přeměnu na energii. Při malé nebo žádné produkci inzulínu se cukr z potravy nahromadí v krvi a buňky trpí jeho nedostatkem. Proto dochází k rozkládání tuků v těle a produkci ketolátek, které slouží jako náhradní zdroj energie.

Existují dva typy diabetu – primární a sekundární.

Primární typ je způsoben destrukcí buněk slinivky břišní různými mechanismy. Organismus tak není schopen inzulín produkovat.

U sekundárního typu je situace odlišná, slinivka inzulín sice normálně produkuje, avšak organismus je k němu z určitých důvodů rezistentní.

 

PŘÍZNAKY NEMOCI
V prvním stadiu onemocnění má pes větší chuť k jídlu, viditelně tloustne, také častěji pije, tudíž i močí. Někdy se dokonce stává, že dosud spolehlivý pes najednou neudrží moč a doma se začnou objevovat loužičky. Největším problémem bývá přehlédnutí těchto varovných signálů ze strany majitele psa. Většinou se k veterináři se psem dostaví až v další fázi nemoci, kdy již pes sice stále přijímá nadměrné množství tekutin, ale nechce jíst rychle a začíná hubnout. V takovém stadiu je již léčba mnohem obtížnější a je nutné pravidelné podávání inzulinu.

KDO JE OHROŽEN

Riziko výskytu je vyšší u menších plemen psů – jezevčíci, malí a střední pudlové.
Jestliže chovatel nemoc podcení, hrozí domácímu mazlíčkovi četné komplikace: opakované infekce močových cest a následné poškození ledvin či zákal oční čočky, který někdy může končit až slepotou. Psům s diagnózou diabetes se také mnohem hůře hojí běžná poranění, mívají velké výkyvy nálad: bývají nerudní a podráždění.

 

JAK POMOCI

Co je potřeba udělat, pokud máte nějaké podezření na tuto nemoc u vašeho psa? Samozřejmě navštívit vašeho veterinárního lékaře, který provede základní vyšetření pro potvrzení nebo vyloučení cukrovky. Základem diagnostiky je stanovení hladiny krevního cukru. U psa je to poměrně jednoznačné pokud najdeme hyperglykémii(tedy zvýšenou krevní glukózu) u nenakrmeného zvířete. Vhodné je také vyšetření moči nemocného zvířete a to na přítomnost glukózy a případně ketolátek. Navíc se vlivem přítomnosti glukózy v moči zvyšuje i její měrná hustota. U některých zvířat můžeme v močovém sedimentu najít zánětlivé buňky v důsledku rozvoje cystitidy(zánětu močového měchýře), protože glukóza je živné médium pro bakterie.

LÉČBA

Dá se říci, že léčba diabetu je v zásadě velice podobná jako u lidí.

V případě cukrovky 1. typu a pokročilejšího stadia diabetu 2. typu je nutné podávání chybějícího inzulínu. Ten majitel pravidelně, jednou až dvakrát denně, aplikuje speciální stříkačkou s malou jehlou pod kůži a to až do konce zvířecího života. U fen někdy postačí kastrace.

U cukrovky 2. typu je nejčastější metodou léčby „pouze“ změna životosprávy – podání speciální veterinární diety v granulích nebo konzervách, která obsahuje jen malé množství cukrů, zato více bílkovin a vlákniny. Tato kombinace umožní menší vzestup hladiny glukózy bezprostředně po nakrmení a tím lepší kontrolu onemocnění. Přípravky podporující tvorbu inzulinu, které se v počátečním stadiu osvědčují u lidí, u zvířat prakticky nezabírají.

 

JE MOŽNÉ ONEMOCNĚNÍ PŘEDEJÍT?

Prevence primárního typu diabetu v současné době není možná. U sekundárního typu přichází do úvahy udržování zvířete v optimální kondici, korekce případné obezity a hlavně preventivní prohlídky s vyšetřením krve u starších zvířat. U fen lze někdy cukrovce předejít kastrací a vyhýbáním se hormonálním preparátům na oddálení říje.

O tom, jak dlouho bude pes s touto nemocí žít, rozhoduje také disciplinovanost jeho páníčka. Nezbytností jsou také pravidelné kontroly ve veterinární ordinaci.

Komentáře

komentáře