České Švýcarsko pro mě bylo územím, kterému jsem se nějakým řízením osudu už od dětství stále vyhýbal. Žádná návštěva s rodiči, školní výlet nebo pionýrský tábor. Prostě bílé místo na mapě a přitom určitě jedno z nejkrásnějších u nás.
Teprve v loňském roce se podařilo, díky naším společným výletům se psem a našimi kamarády, tyto základní mezery ve znalostech přírodních krás naší vlasti trochu doplnit.Nejprve jsme si návštěvou nejznámějšího místa Českého Švýcarska Pravčické brány splnili tak trochu turistickou povinnost. A tak naší druhou cestu do tohoto kraje jsme zamířili do jiného místa, malebné vesničky a dalšího známého centra Českého Švýcarska Jetřichovic, protože tady je opravdu nádherně. My jsme si náš výlet s labradorkou Ulli a jejími psími kamarády Hugem, King Charles Španiel kavalírem ze Smíchova, a irským setrem Dessi, Ulinčiným velkým vzorem a partnerem na všechny psí zábavy a samozřejmě s jejich pány, naplánovali jako vícedenní, protože je tu opravdu k navštívení mnoho krásného a určitě to doporučujeme i vám. Příležitostí k ubytování je v Jetřichovicích dostatek, tedy pokud není zrovna německý státní svátek, jak se poštěstilo v našem případě, ale to zase nebývá tak často …
Nejhezčí výlet z Jetřichovic který lze určitě doporučit, nás zavedl přes všechny nejznámější a nejkrásnější skalní vyhlídky až k historickým chatám Na Tokáni a po asi 11 km procházce zase zpět do Jetřichovic. Je to délka tak právě vhodná pro středně zdatného turistu, protože terén tady opravdu stoupá nahoru a dolů a každý výstup na skalní vyhlídky je náročný už sám o sobě.A stoupat začnete hned za vesnicí, kde se na rozcestí dáte po dobře značené červené turistické cestě vzhůru do kopců. Prý je to až na vrchol Mariiny skály 240 schodů …nepočítali jsme je, ale určitě je jich dost. Našim psům, nabitých energií, stoupání nedělalo sebemenší potíže a my jsme postupně zjišťovali, jak hůře se pes přivolává, když v plicích chybí kyslík. Nakonec dostala naše Ulla na hlídání malého Huga, který má vždy při vstupu do lesa ohromnou radost. S labradorem na vodítku bylo pro něho pobíhání po lese mnohem složitější a Ulča, alespoň poznala jaké to je, když nás tahá. Že by nový výcvikový prostředek ? …Brzy dorazíte pod vrchol skály a zbývají už jenom závěrečné schody na vyhlídku. My jsme tady naše psy nechali raději čekat, protože schody jsou dost příkré a pro ně je stejně lepší zábavou tahání se o klacky a vzájemné okusování, než kochání se výhledy do kraje. Ale určitě můžete své čtyřnohé přátele na vrchol třeba vynést, pokud máte trochu kapesnější velikost …Po zdolání prvního vrcholu pokračujeme dále po červené stezce až k odbočce na další vyhlídkové místo Vilemíninu stěnu, Sem musíte trošku sejít z hlavní trasy, ale zase se tu nemusí stoupat až na vrcholky skal a výhled na Mariinu skálu a další skalní vrcholy a údolí okolí Jetřichovic opravdu stojí za návštěvu. Nám se při výletě maličko pokazilo počasí a tak se z malebných vyhlídek staly spíše „větrné výšiny“, ale vítr zase odvál zástupy turistů a tak jsme měli vyhlídky skoro sami pro sebe.Vracíme se na „červenou“ turistickou stezku a pokračujeme k poslední skalní vyhlídce Rudolfovu kamenu. Značka vás zavede až pod vrchol a tady čeká asi nejnáročnější a nejdivočejší výstup, za mokra opravdu opatrně … dobré boty s sebou a jde to … a ten úžasný pocit na vrcholu.
Vrcholy a vyhlídky máme za sebou a tak by měl přijít zasloužený oběd. Ten si dopřáváme v historických chatáchNa Tokání. Nejprve jsme se museli od Rudolfova kamene vrátit kousek zpět na rozcestí červené a žluté turistické stezky a potom už příjemnou cestou po „žluté“ až k dřeveným chatám postavených uprostřed dnes už zrušené obory. Věřím, že tady na nějaké dobré jídlo narazíte. Možností je zde více a i když v době naší návštěvy na většině objektů svítil velký nápis „na prodej“ dostalo se nám hned v první turistické chatě příjemného posezení a odpočinku u kamen a dobrého jídla. Psi nebyly žádnou překážkou, spíše naopak … obsluha měla větší problém s povykujícími německými turisty než s naší už trochu unavenou psí smečkou.
Posíleni dobrým obědem nás čeká už jenom příjemné cesta zpět do Jetřichovic. Nejprve se kousek vrátíme zpět po žluté a modré turistické značce. Modrá trasa se potom oddělí a po ní pokračujeme až k rozcestí Pod Suchým vrchem, kde opět „přestoupíme„ na žlutou trasu, která nás lehkou cestou krásným údolím mezi skalními stěnami a pod zbytky skalního hradu Falkenštejn dovede zpět do Jetřichovic. A jako malou odměnu za vynaloženou energii doporučujeme výborný zmrzlinový pohár nebo ovocné knedlíky a palačinky v penzionu Švýcarský dvůr. Myslím, že jsme si to zasloužili …
Trocha historie
Objevování krás v okolí Jetřichovic začalo ve druhé polovině minulého století. Mariina skála a vyhlídka s altánem se stala jedním ze symbolů Českého Švýcarska. Původně sloužila jako požární pozorovatelna, turisticky byla zpřístupněna v roce 1856 knížetem Ferdinandem Kinským. Na jeho vrcholku byl roku 1856 postaven jednoduchý útulek dostupný 240 schody, který byl posléze přestavěn až do podoby dřevěného altánu. V roce2005 Mariina vyhlídka shořela nedbalostí turistů. Nová obdoba oblíbeného výhledového altánku byla na skálu umístěna v roce 2006. Vilemínina stěna je další z krásných skalních vyhlídek. V polovině 19. století byl na vrcholu postaven vyhlídkový altán v podobě poustevny, který však časem zchátral. Dnes na jeho místě stojí nově vybudovaná vyhlídková plošina se zábradlím. Rudolfův kámen je vyhlídka postavena stejně jako Mariina a Vilemína vyhlídka rodem Kinských v 1. polovině 19. století. Tokáň jsou historické chaty, kde za starých časů stávala útulna panských myslivců. Kolem roku 1855 tu byl postaven lovecký zámeček, který padl za oběť požáru v roce 1905. Dnešní budovy v alpském stylu nechal vystavět kníže Kinský.Jetřichovice a jak se tam dostat
Jetřichovice jsou turistickým centrem Národního parku České Švýcarsko. Pro sportovní vyžití se zde nabízí bezpočet turistických i cyklistických stezek. V obci je množství pensionů k ubytování i na vícedenní výlety.
Autem: po dálnici D8 do Ústí n.L, dále pak do Děčína, zde směrem na Liberec a v Ludvíkovicích odbočit na Jetřichovice, vzdálenost z Prahy 125 km, délka cesty 1h 55 min
Vlakem: pravidelný rychlíkový spoj Praha-Děčín, dále autobusem
Autobusem: pravidelná linka Praha – Děčín a dále spoj Děčín – Jetřichovice
