Kounovské kamenné řady jsme objevili vlastně náhodou. Při cestě do západních Čech jsem tak trochu mimoděk zaznamenal zajímavou turistickou značku a zapamatoval si informaci o jakýchsi kamenných řadách.

Naštěstí v době  internetu nebyl problém vyhledat správné informace a za pár týdnů jsme jeli na výlet do Kounova.

V roce 1934 objevil mladý kounovský učitel Antonín Patejdl na vrchu Rovina severně od Kounova podivné řady z velkých kamenů. Do té doby nikdo řadám nevěnoval žádnou zvláštní pozornost, teprve Patejdl si uvědomil, že stojí před něčím zcela mimořádným. Když řady zaměřil a spočítal kameny, přeběhl mu mráz  po zádech. Řady ukryté v lese byly rozprostřené na ploše několika hektarů a podle jeho odhadu je tvořilo několik tisíc kamenů, některé tak mohutné, že si nedokázal ani představit sílu, která by s nimi dokázala pohnout. Řady se táhly v délce až několik set metrů, a co bylo nejpodivnější  –  v nepravidelných rozestupech běžely vedle sebe téměř rovnoběžně a téměř přesně ve směru od severu k jihu. Patejdl si byl jistý, že před sebou nemá hříčku přírody, ale lidské dílo. Kdo by však něco tak ohromujícího dokázal vytvořit? A proč?

Bouře dohadů, která se rozpoutala po zveřejnění Patejdlova objevu, neutichla dodnes. Byly záhadné Kounovské řady pravěkým chrámem k uctívání slunce, pohanským kalendářem, anebo se jedná o prostý, přesto unikátní systém polních mezí, který svým charakterem nemá obdoby? Přes úsilí několika generací badatelů odolává záhada Kounovských kamenných řad rozluštění.

Vítejte na jednom z nejzáhadnějších míst naší země!

A jak se k záhadným kamenům nejlépe dostat? Areál kamenných řad je volně přístupný a cesta k němu velice jednoduchá. V roce 1987 zde byla otevřena naučná stezka, která měří cca 2 km a má 11 zastávek. Nejvýhodnějším výchozím místem je železniční nádraží Mutějovice. Dá se tu i celkem dobře zaparkovat. Mimochodem velice hezké a udržované nádražíčko, které jako by vypadlo ze starých českých filmů z první republiky nebo z nějaké knížky Bohumila Hrabala. Přímo před nádražím vede žlutě značená turistická trasa, po ní se vydejte. Sice se náhorní plošina jmenuje Na rovině, ale úvodní třetina trasy vede poměrně náročným stoupáním. Nebojte se, je to jenom malý kousek. Lesní cesta vás zavede na kraj lesa, a potom už po rovině polní cestou dojdete až 6. panelu naučné stezky s informacemi o Kounovských kamenných řadách. Z nádraží Mutějovice lze k cestě k řadám zvolit i naučnou stezku, tu bychom však použili pro zpáteční cestu. Ale můžete si vybrat – jednou cestou nahoru a druhou dolů.U informační tabule a mapky kamenných řad kde si pečlivě prohlédněte, co všechno můžete v okolí najít, protože ve vzrostlém lese jsou kamenné řady a významné kameny hůře vidět. A potom už se můžete vydat po okolí ke kamenům, přemýšlet a představovat si, co tu kdysi dávno mohlo být. Řady jsou téměř rovnoběžné, dlouhé až čtyři sta metrů a od sebe vzdálené třináct až třicet metrů. Rozprostřené jsou na ploše asi jedenáct hektarů. Nejvyšší kameny vyčnívají asi půl metru nad zem. Kvůli poškozování řad v minulosti již není velká část z nich úplná, navíc menší kameny zakrývá vrstva země, takže původní podobu areálu lze dnes spíše jen tušit.Dva největší kameny o váze několik tun byly nazvány Pegas – podle rýh připomínajících souhvězdí Pegas a Gibbon – na počest anglického historika Edwarda Gibbona.

Ke kameni Gibbon jděte od 8. zastávky naučné stezky po pěšině, která vede po hraně Roviny k východu. Po chvíli dojdete k málo znatelné odbočce kolmo vpravo přes zarostlé jámy do mladého borového lesa. Asi po 50 metrech jste na místě.Právě tedy u tohoto kamene na mne celé to místo působilo opravdu tajemně a mysticky a začal jsem věřit, že se tady opravdu nějaká záhada ukrývá …

Kámen Pegas leží v porostu mladých smrků u paseky v jihozápadní části areálu řad. Nejlepší přístup je po pěšině z hlavní cesty areálem řad – žlutá turistická trasa. Pěšina pasekou začíná poblíž ořezaného stromu se žlutou turistickou značkou, značkou Naučná stezka a červeným bodem. U stromu se značkami se pusťte z cesty kolmo do paseky. Asi po 50 krocích odbočte mírně vlevo do nápadného průseku mezi mladými smrky. Po dalších 50 krocích jste zhruba u cíle. Pegas bude blízko před vámi nebo po vaší levé ruce, leží ukrytý na okraji souvislejšího prostoru mladých smrků, na stromě u kamene je turistická tabulka.My jsme si návštěvu kamenných řad ještě doplnili o další procházku ke zřícenině hradu Pravda, ke kterému vede od hájovny Na Rovinách modrá turistická stezka. Přibližně po hodince chůze dojdete k rozlehlé zřícenině kdysi mohutného hradu. Je to příjemné místo na odpočinek a věřím, že i místní trampské ohniště by se dalo využít na opečení výletních buřtíků. Od hradu jsme si ještě udělali malou zacházku dále po červené turistické stezce na Čertův kámen. Zpět jsme se vraceli po modré turistické značce k hájovně, prošli okolo kaple s. Vojtěcha a po naučné stezce jsme došli na výchozí místo našeho výletu, na nádraží v Mutějovicích.Na otázku, kdo, kdy a proč Kounovské kamenné řady z více jak dvou tisícovek kamenů postavil, vám nikdo spolehlivě neodpoví. V úsilí rozluštit tajemství řad ztroskotalo několik generací badatelů a dnes nejsou v honbě za tajemstvím Roviny o nic blíž cíli než učitel Patejdl v roce 1934, každá nalezená odpověď vyvolává jen nové a nové otázky. Ale to je právě to správné tajemno, a tak si každý může vymyslet tu svoji teorii. A co vy? Už víte, co se skrývá za tajemstvím Kounovských kamenných řad?

Hrad Pravda

vznikl ve 14. století, ale v písemných pramenech se uvádí až roku 1523. Dodnes není známo, kdo Pravdu založil, ani jak dostala svoje jméno. Současná podoba hradu je z 15. století, kdy jej upravili páni z Kolovrat. Nechali vytvořit unikátní obranný systém s mohutným okružním valem.V 16. století sídlil na hradě Jan Mašťovský z Kolovrat. Roku 1523 jej prodal Lobkovicům. V jejich držení hrad zůstal až do roku 1681, ale to zde už nesídlili. Od té doby se hrad začíná udávat jako pustý. Z hradu se zachovala téměř celá obvodová hradba, zdivo paláce a vstupní brány. Pozoruhodné je severní valové opevnění se dvěma dělovými baštami. V druhé polovině 19. století se pak Pravda stala poutním místem celého okolí a její název symbolem zápasu o české státní právo. Na nádvoří se konaly lidové vlastenecké slavnosti – nejznámější z nich je velký tábor lidu v období státoprávních bojů, uspořádaný na Pravdě 12. července 1868, jehož se zúčastnilo asi 10 000 lidí. Okolí Pravdy se stávalo v nebezpečných dobách útočištěm lidu, který sem utíkal zejména z okolní otevřené krajiny. Naposledy se sem stěhovali lidé i úřady v rakousko-pruské válce r. 1866.

Pokud vás záhada Kounovských kamenných řad opravdu zaujala, můžete ještě výlet doplnit o návštěvu obce Kounov, kde ve spolupráci s  aktivisty sdružení Rakovnicko a dalšími nadšenci otevřeli stálou expozici Kounovské kamenné řady. Otevírací doba expozice je denně kromě pondělí od 10.00 do 17.00 hodin.

 Vysvětlení první:

Kamenné řady jsou středověké rozhraničení jednotlivých parcel lesa nebo polí.

Kounovské řady můžeme považovat za vyznačené hranice políček. Vzniknout mohly prakticky kdykoli – v pravěku, ve středověku i později. Směr řad je stejný, jako hranice lesních pozemků. To by nasvědčovalo tomu, že jde skutečně o zemědělské pozemky, později přeměněné v lesní plochu. Ale … proč by někdo zakládal pole na kopci plném kamenů a tak daleko od nejbližšího osídlení a tak těžko dostupném. Proč by zakládali políčka tak uzoučká.

Vysvětlení druhé:

Kamenné řady jsou pravěké posvátné závodiště a kameny vyznačovaly jednotlivé závodní dráhy.

Tak tohle je moje nejoblíbenější varianta. Jako sportovní fanoušek si určitě dovedu představit velké závody v běhu s plnou zbrojí na čtyřista metrů. Kolem spousty nadšených diváků, kteří se tady vždy na svátky slunovratu scházejí, aby je oslavili a pobavili se. Na výlet jste určitě vyrazili se svým psem, tak si můžete závod v kamenných řadách vyzkoušet.

Vysvětlení třetí:

Kamenné řady jsou pravěký kalendář nebo dokonce observatoř.

Kalendář – v pravidelných časových intervalech byl přidán další kámen, každá řada by pak mohla odpovídat roku nebo několika letům… Amatérští astronomové uvažují i o možnosti, že to byla  dokonce pravěká astronomická observatoř. Našli větší kameny, které považují za záměrné body. Podle nich odtud bylo možno pozorovat východ a západ hvězd, planet a měsíce, určovat slunovrat a rovnodennost. Některé z kamenů skutečně vytvářejí spojnice směřující k východu či západu slunce při letním a zimním slunovratu. K zaměřování se však kameny zdají příliš hrubé a neohrabané a asi by jich nemuselo být tolik. Nejsem astrolog, tak to nemohu posoudit, ale tahle hypotéza zní nejzajímavěji.

Vysvětlení čtvrté:

Kamenné řady jsou navigační systém pro UFO.

Teorie o přítomnost a činnosti mimozemských civilizaci musí určitě být u každého záhadného místa. Když prostě nevíme co to je nebo jak to naši předkové mohli dokázat, tak je jasné, že v tom mají prsty mimozemšťané. Neberu ufologům jejich záhady, ale že by si „zelení mužíčci“ jako cíl své návštěvy na Zemi vybrali právě nenápadný kopec u Kounova, tak to se mi tak úplně nezdá…