Alpský jezevčíkovitý brakýř

Alpský jezevčíkovitý brakýř byste si na první pohled možná spletli s kříženým jezevčíkem: je zavalitější, větší a má delší nohy. Jde ale o vzácné plemeno, které jen zřídka potkáte jinde než po boku myslivce. A má to svůj důvod. Popis plemene Středně velký, mohutný pes se silnou kostrou, působí až trochu zavalitě. Má delší tělo, kratší nohy a zavěšené uši. Srst je hladká, zbarvení nejčastěji červené nebo černé s pálením. Ocas se nekupíruje. Historie plemene Již od pradávna se užívali k lovu psi, kteří svým vzhledem velmi připomínali dnešní alpské brakýře. V roce 1881 a 1885 si princ následník Rudolf Habsburský vyžádal od svých profesionálních myslivců z Mürzstegu a Ischlu na svoje dlouhé lovecké výpravy do Turecka a Egypta tyto alpské brakýře. V roce 1932 byl alpsko-krušnohorský jezevčíkovitý brakýř (v orig.znění „Alpenländische-Erzgebirgler Dachsbracke“) uznán rakouskou horskou kynologickou organizací jako třetí plemeno barváře. V roce 1975 bylo jeho jméno změněno na „alpský jezevčíkovitý brakýř“ a FCI uznala Rakousko za zemi původu tohoto plemene. Jak se s ním žije Pokud se vám tohle plemeno zalíbilo, přemýšlejte, zda mu opravdu dáte, co potřebuje a zda vám vyhovuje jeho silný lovecký pud. Jde o psa vyšlechtěného pro lov, je ideálním společníkem myslivce, který zvládne jeho samostatnější povahu a využije jeho vlohy. Ideální je pro lov prasat, skvělý je na barvu, ale zvládne i hony na drobnou zvěř. Měli byste vědět Plemeno má opravdu silný lovecký pud. Bývá obtížnější na výcvik v poslušnosti. Více info na http://www.alpskybrakyr.cz