Welššpringršpaněl

Welššpringršpaněl je nejen u nás, ale i celosvětově méně rozšířený než jeho anglický bratránek. Je to škoda, tenhle červenobílý krasavec má neuvěřitelný temmperament a milou povahu, nudit se s ním rozhodně nebudete. Popis plemene Středně velký dlouhosrstý, ale ne přehnaně chlupatý pes. Srst má zářivě červenobílou barvu. Uši nejsou tak dlouhé jako u kokra nebo anglického špringra, na výstavy se stříhají nakrátko. Ocas se dnes častěji nechává nekupírovaný. Welššpringr má sportovní, svalnatou postavu, budí dojem velké energie. Historie plemene Jde o starobylé plemeno, které bylo prvně popsáno již v 16. století, kdy ho velšští lovci používali k lovu do sítí a později na práci po výstřelu. Patřil do skupiny tzv land španělů, tedy specialistů na práci v poli a křovinatém porostu. Až do minulého století se ovšem výrazněji nerozlišovali welššpringrové od ostatních španělů, kritériem byla jen velikost. Samostatnosti se plemeno dočkalo v roce 1902, kdy bylo uznáno Kennel Clubem. Na začátku minulého století s rozvojem trialů – soutěží loveckých psů, doznalo plemeno značné popularity, v současné době jde ale o plemeno málopočetné, Kennel Club zapisuje ročně méně než 300 štěňat Jak se s ním žije Welššpringr je neobyčejně temperamentní pes s velkou potřebou volného pohybu. Nejšťastnější je při práci – při slídění, kdy může vyhledávat zvěř. Miluje také vodu a aportování. Je ideálním psem pro myslivce, může být ale i dobrým rodinným psem, pokud mu poskytnete dostatek pohybu a poradíte si s jeho loveckými pudy, které jsou dost silné. Uplatňuje se i v různých psích sportech. Měli byste vědět Nejtemperamentnější ze všech slídičů Vyžaduje dlouhé procházky Milá a přátelská povaha více info na www.kchls.cz