Najde se málo lidí, kteří by neznali klasickou pohádku o Maxipsu Fíkovi. Pro ty, kterým se zalíbila, jsou tady skuteční maxipsové, velká psí plemena. Měří zpravidla nad sedmdesát centimetrů, i když na rozdíl od svého animovaného kolegy neumí mluvit nebo skokem překonávat kilometrové vzdálenosti, užijete si s nimi spoustu zábavy.

Velký pes má svoje pro a proti. Získáte v něm spolehlivého parťáka, který vyvolává respekt, i dobrého hlídače. Na druhou stranu je péče o giganty náročnější i po finanční stránce. Německá doga má jiné nároky než malý jorkšírák, každý den potřebuje horu jídla. Kromě toho záleží nejen na množství, ale i na kvalitě. Kvalitní strava je důležitá pro každého psa, ale u obřích plemen to platí dvakrát. Pokud něco zanedbáme, může se to projevit na zdraví pejska. Navíc odborníci nedoporučují přetěžovat mladého psa. Jejich tělo je minimálně v prvním roce života zatíženo rychlým růstem, přehnané aktivity mohou nadělat velkou škodu. Asi není nejlepším nápadem pořídit si vlkodava nebo bernardýna do malého bytečku, obři potřebují prostor, ideální je pro ně dům se zahradou. Navíc velikán potřebuje páníčka, který s ním bude trávit dostatek času. Všeobecně by se dalo říct, že velcí psi ocení spíše dlouhé procházky a běh. Někteří z nich, například osmdesátikilový leonberger, nejsou tak mrštní jako štíhlejší plemena. To je nutné při výběru aktivit zvážit. Pořídit si maxipsa není až taková legrace, jak by se mohlo zdát. Tihle pejsci potřebují odpovědného majitele, který ví, do čeho jde. Pokud se ale o barzoje, dogu nebo třeba vlkodava budete správně starat, bude vás milovat celým svým velkým srdcem.

Které velké plemeno je nejlepší možnou volbou? To nelze přesně určit. Proto představujeme ty nejzajímavější z nich.

ŠPANĚLSKÝ MASTIN

Plemeno, které budí respekt svojí mohutností. Ačkoliv to nemusí být na první pohled zřejmé, je také celkem pružný a pohyblivý. Rád vás bude následovat na procházky i delší túry. Tohoto psa je všude plno, může měřit i více než 77 centimetrů. Často váží nad devadesát kilo, což může být trochu problém, pokud se vám rozhodne vyskočit na ramena, aby olízl vaši tvář. Jakmile se pro něj rozhodnete, můžete si být jisti, že dobře ohlídá váš dům. Zloděje odrazuje hlasitým štěkotem. Ke členům svojí rodiny se ovšem chová něžně, většinou bývá klidný a vyrovnaný, dokonce má rád děti.

Obr s dobrosrdečným výrazem pochází, jak už jeho název napovídá, ze slunného Španělska, kde původně hlídal stáda ovcí.

IRSKÝ VLKODAV

Plemeno je o něco subtilnější než mastin, nicméně jeho ideální výška se pohybuje až kolem 86 centimetrů. Jedná se o jedno z nejstarších plemen, pravděpodobně přišli do Irska s Kelty. Později se stali natolik obdivovanými, že o jejich věrnosti a odvaze básníci skládali eposy a bardi pěli písně. Vlastnictví vlkodava se stalo prestižní záležitostí mezi členy královské rodiny a šlechtou.

I když se honosí poněkud strašidelným jménem, je velmi přátelský a pohodový, s trpělivostí snáší škádlení dětí. Navíc se, na rozdíl od jiných maxipsů, dovede pohybovat velice lehce a elegantně.

BARZOJ

Neboli ruský chrt je dalším elegánem mezi velkými psy.  Nejvyšší jedinci mohou mít až 85 centimetrů, psí aristokrat okouzluje vyváženou stavbou těla a krásnou, jemně zvlněnou srstí. Barzoj je, podobně jako vlkodav, velice staré plemeno. Údajně pochází z Arábie, odkud se dostal mimo jiné do starověkého Egypta. Do Evropy se rozšířil ve středověku, v souvislosti s křižáckými válkami. Ujal se v ruských stepích, kde jej využívali k lovu. Lovecký instinkt v něm přežil dodnes, proto má občas tendenci se vrhat za vším pohyblivým. Protože má dlouhé, štíhlé nohy a velmi rychlý běh, je velice těžké jej dohnat.

LEONBERGER

Oproti barzojovi je poměrně robustní. Příliš se nehodí do malého bytu,může se totiž dorůst až 80 centimetrů, jeho váha se pohybuje mezi šedesáti až osmdesáti kily. Má hustou, žlutohnědou nebo červenou srst a charakteristickou hřívu. Leonbergera vyšlechtil v devatenáctém století šlechtic Heinrich Essig, nové plemeno mělo vzhledem připomínat lva. Jak se mu to povedlo, můžete posoudit sami.  Tento obr je neuvěřitelný dobrák, pro svoje vlastnosti je přímo předurčen k využití při canisterapii. Umí skvěle hlídat, je starostlivý a dovede se vžít do pocitů svého páníčka. Ideální pro ty, kdo touží po velkém ochránci.

NĚMECKÁ DOGA

Patří mezi největší plemena. Psi se běžně dorůstají až 80 centimetrů. To z ní dělá skvělého hlídače, protože svým vzhledem budí patřičný respekt. Jak již název napovídá, pochází od našich západních sousedů, je to dokonce tamní národní pes. Podobně jako některá jiná velká plemena, má německá doga bohatou historii, její počátky se datují do dob antického Říma. Ve středověku se tento hafan používal k nejrůznějším účelům – k nahánění dobytka, lovu nebo osobní ochraně. Je věrná, ostražitá a inteligentní, nenechá se vyprovokovat ostatními psy. Nevýhodou může být finanční nákladnost chovu tak obrovského psa. Velký pes prostě potřebuje velké porce jídla.

NOVOFUNDLANSKÝ PES

Na první pohled připomíná Maxipsa Fíka. Je těžký a velký, psi v kohoutku mohou dosahovat až 71 centimetrů. Impozantní je jeho srst. Protože pochází z chladné Kanady, je hustá, voděodolná a dobře hřeje. Dříve se využíval při rybaření, proto má blány mezi poduškami tlapek a jeho bezkonkurenčně nejoblíbenější činností je plavání. Díky své síle tahal těžké náklady, zajímavostí je, že se ve Francii používá jako záchranář tonoucích. Tento instinkt je u něj velmi silný, rád zachraňuje z vody kohokoliv, ať už se topí nebo ne. Vyznačuje se mírnou a klidnou povahou, rozumí si i s dětmi a jinými zvířaty. Nevýhodou může být, že nadměrně slintá.