Tentokrát bych vás chtěl pozvat na procházku nádherným a zajímavým krajem Českého ráje, konkrétně Hruboskalskem, a to od jednoho romantického zámku, přes pohádkové skalní město až ke středověkému hradu. I filmoví fanoušci si tu přijdou na své: některá místa našeho putování budete určitě znát z oblíbených českých filmů. Uvidíte sami, jestli si na některé filmové scény vzpomenete.

Výchozím místem bude zámek Hrubá Skála, kam se dá pohodlně dojet autem a bez problémů zaparkovat. Nechám na vás, jestli si prohlídku zámku a okolí necháte na začátek nebo konec výletu, ale určitě si návštěvu nádvoří s nádherným výhledem do kraje nenechte ujít. Pokud vás nezláká zážitek kulturní, možná vyzkoušíte místní známou zámeckou restauraci.  Myslete ale na to, že s plným žaludkem se špatně chodí a průchody mezi skalami jsou někdy opravdu hodně úzké J. V každém případě na tomto místě najdete i naší první filmovou zastávku; na zámku se totiž natáčela většina scén slavné pohádky Princ Bajaja, včetně rytířských soubojů a házení poražených nepřátel přes hradby.

Pár metrů od parkoviště u zámku najdete žlutou turistickou stezku a po ní se můžete neohroženě pustit do bludiště pískovcových skal. Cesta vás přivede ke skalní soutěsce, kde nechal František Adam z Valdštejna vytvořit „Venušinu sluj“. Sochař Chládek z Turnova zde na jeho objednávku vytesal do skály oltář lásky, vedle kterého stála nahá milenecká dvojice. Oltář byl zakončen soškou Amora. Naproti ve skalní prohlubni byla vytesána široká pohovka, pod níž se choulí dva lvi. Místo bylo později pojmenováno „Adamovo lože“. A možná se vám vybaví, že na něm v té staré pohádce znavený princ Bajaja přespával a ukrýval tu svého mluvícího koně. Jen jsem při průchodu úzkou soutěskou nedokázal pochopit, jak tam filmaři toho koně dostali…

Pokračujte dál po žluté turistické stezce, až po chvilce dojdete k malé odbočce na Mariánskou vyhlídku.  Je z ní opravdu nádherný výhled na zámek a známý hrad Trosky na obzoru. Cesta mezi skalami vás zavede k symbolickému hřbitovu horolezců. Myšlenku na jeho realizaci nosil sochař a milovník hor Valerián Rišík Karoušek v hlavě celá šedesátá léta. Než ji však stihl uvést do reality, ukončila jeho život lavina pod Huascaránem v Peru. Tato tragédie se poté paradoxně stala impulsem k realizaci symbolického hřbitova. Návrh byl koncipován jako místo pro vzpomínku přátel a příbuzných a k uctění památky horolezců, jimž mnohdy lavina a ledovcové trhliny ani nedopřály vlastní hrob. Trochu smutné místo, ale určitě stojí za krátké zastavení.

Nyní se konečně můžete vydat na pochod směr hrad Valdštejn. Trasa vede po příjemných pěšinách mezi skalními věžemi a určitě se vám bude líbit, protože výhledy na skály jsou opravdu nádherné. Vzpomínáte si na skálu Dračí zub, na kterou lezl malý Tomáš Holý se svým filmovým otcem Františkem Němcem ve slavné komedii „Jak dostat tatínka do polepšovny?“ Tak tuhle skálu, tady, v místě nazývaném Sahara, můžete také zahlédnout. Ve skutečnosti se jmenuje Skautská věž. Ani cesta na nákup, po které Vašek s tátou jezdili, tudy rozhodně vést nemohla, protože k filmové chalupě by to měli hodně daleko. Ale to už jsou ta „filmová kouzla.Cestou k hradu nemohli naši labradoři vynechat malé vykoupání v lesním rybníce, a vy si zase určitě nenechte ujít prohlídku hradu. Byla by škoda skončit pouze před hradbami. A pokud vám síly ještě zbývají, můžete se ještě dojít podívat na nedalekou vyhlídku Kalvárie.

Na zpáteční cestu po „hřebenové trase“ se vydejte po červené značce. Zastavte se u Kopicova statku, který je bohužel soukromém vlastnictví, a tak si jeho prohlídku budete muset odpustit. Škoda. Je to jedno z dalších filmových míst: princ Bajaja se tu poprvé potkal s loupežníky. Skalní galerie v údolíčku za statkem obsahuje množství reliéfů inspirovaných národními dějinami: např. Mistr Jan Hus, Cyril a Metoděj, T. G. Masaryk, Horymír se Šemíkem, Karel IV., Anežka Přemyslovna, Jánošík, dílka se zvířecími motivy, lidová chaloupka a také varhany s autoportrétem jejich tvůrce. Většinu reliéfů doplňují rozmanité lidové moudrosti, verše a citáty. První plastika, kterou Vojtěch Kopic vytvořil, byl v roce 1940 svatý Václav. Poslední, kněžnu Libuši, dokončil těsně před smrtí roku 1978. Dnes je po údolíčku vyznačen malý prohlídkový okruh. V ubíhajícím času se však pískovcové skály zvolna rozpadají a s nimi také půvabné artefakty Vojtěcha Kopice.

 

Trasa vede kolem krásného arboreta u myslivny Bukovina, kde najdete velké množství zajímavých stromů opatřených jmenovkami a popisem. Nás zaujal třeba takový liliovník tulipánokvětý.  A to už je opravdu poslední zastavení, ještě pár stovek metrů a za chvilku jste zpět na parkovišti u Hrubé Skály. Celá cesta je dlouhá cca 14 km, což se dá určitě bez problémů zvládnout.

Tak batoh na záda a můžete vyrazit!

 

 

Původní hrad, zvaný Skála, založil kolem roku 1350 Hynek z Valdštejna na strmých pískovcových skalách propojených mosty. Za vlády Jiřího z Poděbrad jej dobylo královské vojsko, protože majitel Jan Jiří z Házmburka patřil mezi odpůrce krále Jiřího. Za pánů Smiřických ve 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční zámek. Po smrti posledního ze Smiřických, slabomyslného Jindřicha Jiřího, získali Hrubou Skálu Valdštejnové. Dalšími majiteli byli Aehrentalové, kteří dali zámek přestavět ve stylu romantické novogotiky. Po roce 1945 převzal Hrubou Skálu československý stát jako konfiskát.

Valdštejn

Založen byl kolem roku 1260 a je považovaný za nejstarší hrad Českého ráje.  Časté střídání majitelů bylo příčinou, že se hrad původně ostrožný rozdělil na hrady dva. V zadní části se oddělil tzv. typický skalní hrad s komplikovaným vstupem zdola na vrchol skalní plošiny. Koncem 15. století byl opuštěn. Shořelý a zničený hrad pozvedli k nové slávě opět Valdštejnové.  V 18. století zde vybudovali nevšední poutní místo s jedinečnou atmosférou. V této snaze pokračovali i noví majitelé Lexové z Aehrenthalu v první polovině 19. století. Propojili krajinu sítí turistických cest, budovali vyhlídky, lázně Sedmihorky. Jako zajímavý turistický cíl zpřístupnili hrad Valdštejn mezi prvními památkami u nás a romantickými úpravami dotvořili starobylé prostředí.

 

Jak se tam dostaneme

AUTEM – Z Prahy je to na Hrubou Skálu cca 100km a cestu bychom měli zvládnout do 90 minut. PO rychlostní komunikaci R10 pojedete přes Ml.Boleslav do Turnova, zde odbočíte na silnici E442 směr Hr.Králové/Jičín a po asi 10km odbočíte na Vyskeř/Hrubá Skála

VLAK/BUS – Nejrychlejší spojení je autobusem z Prahy do Turnova a zde buď počkat na autobusový spoj na Hrubou Skálu nebo využít vlakového rychlého spojení.