Poslední fotka se svou mámou a sourozenci, poslední pohlazení od uplakané chovatelky a malý chlupatý uzlíček míří do nového domova. Na cestu je dobré se předem připravit, zvláště pokud vás čeká delší trasa.

 

K chovateli jeďte pro štěně v časnějších hodinách nebo o víkendu, aby mělo čas se trochu zadaptovat s novým prostředím. Vaši návštěvu i odjezd od chovatele si domluvte přesně na určitou hodinu a chovatele upozorněte, jakým dopravním prostředkem si štěně odvezete. Těsně před cestováním by štěně nemělo být krmeno – naposledy 2 až 3 hodiny před odjezdem.

Nejvhodnější přeprava štěněte od chovatele je autem, kde si způsob jízdy, zastávky i čas organizujete sami a jízdu můžete přizpůsobit potřebám štěněte. Pokud štěně nepřepravujete v cestovní přepravce, která je nejvhodnější a nejbezpečnější, je nutné, aby s vámi jel ještě někdo, kdo ho bude mít na starosti. Štěně v autě nevozte na klíně. Sice by bylo pravděpodobně klidnější, ale z hlediska bezpečnosti to není dobrý nápad. Do auta si nachystejte papírové utěrky, mokrý hadřík na otření, náhradní povlečení do košíku. To vše pro případ, že by štěně po cestě zvracelo, což se stává se poměrně často. Pokud pojedete dlouho, nezapomeňte na misku s vodou (především v letních měsících).

Pro štěňátko je všechno nové a bude se zcela určitě bát. Dejte mu do přepravky ruku, hlaďte ho, konejšete. V případě, že by štěně v přepravce příliš naříkalo, zastavte, vezměte ho k sobě a snažte se ho uklidnit: dejte si ho na hrudník, hlaďte ho, mluvte na něj uklidňujícím hlasem, štěně bude cítit vás, vaše srdce a bude mu teplo a dobře.

 

Při návštěvě u chovatele je dobré donést starou deku nebo velký ručník, který se vloží do pelechu všech štěňat. Ta v době odběru štěněte bude provoněná štěněti velmi známým pachem, což mu usnadní první dny v novém světě.

Od chovatele jeďte rovnou domů, nezastavujte ani u příbuzných cestou ani na nákupy J. Při jízdě na delší vzdálenosti zastavte na vyvenčení na nějakém klidném a odlehlém místě a pečlivě štěňátko hlídejte. Štěně vás nezná, a pokud by se něčeho polekalo, mohlo by vám dát potom práci vyplašené štěndo chytit.

Pokud jste nuceni cestovat se štěnětem prostředky hromadné dopravy, snažte se mu cestu co nejvíce zpříjemnit. Sežeňte si tašku s otvorem na vysunutí hlavy psa ven nebo ještě lépe přímo přepravku na psa. Pro menší plemena vám stačí přes rameno, u těch větších oceníte pojízdná kolečka. Přepravku jistě v budoucnu ještě využijete.

Se štěňaty velkých či obřích plemen je to problematické. Do tašek se vám nevejdou, v náručí je neunesete, na vodítko nejsou zvyklá. Způsob dopravy musíte zvážit a promyslet dopředu.

 

Počítejte také s tím, že v dopravních prostředcích je u psa vyžadován nejen obojek a vodítko, ale také náhubek, a to zcela nesmyslně – bez ohledu na věk psa! Může se tedy stát, že vám štěně do dopravního prostředku nevezmou. Bez ohledu na věk a velikost psa budete muset také zaplatit poloviční jízdné (výjimkou je přeprava psa v přepravce do určitých rozměrů. Právě v přepravce není zapotřebí ani zmiňovaný náhubek, obojek a vodítko).

Po příjezdu nechte štěně pořádně vyvenčit. Jestliže mělo celou cestu žaludeční problémy, tak brzy po příjezdu domů usne. Pokud však cestu prospalo, s nadšením začne vše prozkoumávat.