Pomalu ale jistě přichází léto. Deštivé chladné dny střídají teplé až letní teploty a přehřátí psů začíná být opět aktuálním tématem.

I přesto, že se o něm mluví poměrně hodně, zprávy o záchraně, nebo dokonce úmrtí psa v rozpáleném autě ukazují, že si toto riziko lidé stále dostatečně neuvědomují. „Pes je na teplo velmi citlivý. Jeho termoregulační systém funguje trochu jinak než u člověka. Přesto, že má pes potní žlázy, nevyužívá je k pocení, ale produkci mazu a vylučování hormonů. To znamená, že se nepotí jako třeba člověk nebo kůň, ale ochlazuje se dýcháním a pomocí tlapek. To je i důvod, proč mají psí tlapky svůj specifický pach,“ popisuje způsob termoregulace u psa Šárka Janouchová, která se kromě myoterapie věnuje i alternativním způsobům léčby psů a zvířat.

Plánujeme-li výlet s naším čtyřnohým kamarádem v horkých slunných dnech, pak bychom měli aktivity pečlivě naplánovat, abychom nemuseli psa nechávat v autě. Pokud se tomu nelze vyhnout, tak je důležité hledat parkovací místo ve stínu, nechat otevřená okýnka a nenechávat psa dlouho v autě bez dozoru. Současný trh již nabízí mříže do okna automobilu, aby bylo možné auto zamknout, ale proudil do něj alespoň částečně vzduch. Je třeba si uvědomit, že během horkého dne, je za 15-20 minut v autě nedýchatelno a u psa, který se ochlazuje právě dýcháním, to může znamenat v lepším případě přehřátí a následný šok, v tom hroším pak smrt.

Velmi častou chybou, kterou majitelé v horkých dnech rovněž dělají je ochlazování psa pomocí mokrého hadru přes záda, nebo tělo psa. „To je velká chyba, a pokud se to udělá u psa, který je již přehřátý může dojít k dalšímu přehřívání s následným šokem. Důvodem je princip, jakým funguje odvod tepla z těla psa. Ten probíhá ze středu těla směrem ven pomocí krve. Přebytečné teplo je „vylučováno“ ven z těla tzv. krevními kapilárami, které jsou umístěné v podkoží.  Dáme-li na záda psa něco studeného, kapiláry se smrští a teplo je tlačeno zpět do středu těla psa, čímž dochází ke zvýšení tělesné teploty,“ popisuje Šárka Janouchová princip odvodu tepla z těla psa a pokračuje: „Potřebujeme-li psa ochladit, je vhodné položit onen studený, nebo mokrý hadr na nohy a břicho, odkud se chlad nejrychleji dostane do středu těla a zároveň je umožněno přebytečnému teplu odejít přirozeným způsobem ven. Rovněž pomůže umožnit psovi vdechovat chladný vzduch, který opět proudí do plic a ochlazuje vnitřek těla. Výborným řešením je i postavit psa po břicho do vody, pokud je to možné. Stejný proces tedy studené na nohy a břicho, je třeba aplikovat, pokud se pes dostane do šoku z přehřátí a co nejrychleji ho dopravit na veterinu.“

Šárka Janouchová uzavírá vysvětlením příkladu, kdy vstoupíme za horkého letního dne do klimatizovaného obchodu: „Také se hned nezačneme svlékat ze šatů, ale zcela instinktivně se nadechneme chladného vzduchu, který ochladí naše plíce a tím dochází k postupnému ochlazení organismu. Pozorujeme-li přirozené chování psů, pak si můžeme všimnout, že je-li jim horko, hledají chladné místo, na které si lehají břichem, nebo závan chladné vzduchu a i psi „neplavci“ mají-li možnost, se v letních dnech postaví po břicho do vody. Oni velmi dobře vědí, co potřebují.“