Jistě, je to dědictví po vlčích předcích. Ale proč přesně psi vyjí?
Vědci zjistili, že vytí je dáno geneticky. Je tedy vytí atavismem pouhým atavismem zděděným po vlcích? Pozůstatek toho, jak se vlci, tedy smečková zvířata, svolávala? Ano, vytí zcela jistě je prostředkem komunikace. Co se nám jím psi snaží sdělit?
1. Vytí jako způsob organizace smečky a jako navigace na cestě domů
Divocí psi a vlci v divočině vysílají průzkumníky, stopaře – a vytí zbytku smečky jim pak pomáhá lokalizovat polohu zbytku smečky. Vytí smečky tedy slouží jako maják, který zbloudilého člena smečky dovede spolehlivě domů. Naši domácí mazlíčci nás tedy vytím volají, cítí se opuštění a chtějí nás u sebe.
2. Vytí vytváří pouto a pomáhá chránit smečku
Vytí signalizuje ostatním divokým psům anebo vlkům, že dané teritorium je obsazené. Je to způsob, jak vetřelce varovat před tím, než je domácí smečka napadne. I domestikovaní psi někdy „vetřelce“ varují štěkáním a někdy vyjí.
3. Vytí vyvolává zájem a vyjadřuje osamělost
Vyjící pes chce vaši pozornost. Co uděláte, když pes začne výt? No ano, jdete se podívat, co se děje. Psi vyjí i když se cítí opuštění. Vyjadřují tak úzkost z toho, že ačkoliv jsou smečkovými zvířaty, tráví den sami.
4. Vytí jako reakce na vnější stimul
Psi vyjí i v reakci na zrčité zvuky – na houkání sirény, sanitky anebo hasičů, někteří i pokud slyší hudbu nebo jejich majitel zpívá. Patrně se tak chtějí přidat k tomu, co vnímají jako vytí člena vlastní nebo cizí smečky.
5. Vytí jako upozornění na zranění
Stejně jako lidé, i psi vytím vyjadřují bolest. Vytí se dá i nacvičit – lovečtí psi vytím oznamují nalezení zvěře.
Některá psí plemena vyjí častěji než jiná – například malamuti, husky, beaglové nebo coonhoundi.
A pak je tu ještě jedna možnost – a sice ta, že psi vyjí jen tak, z radosti, stejně jako my zpíváme.
