Proč se bojí být doma sám? Proč se pere se psy? Proč čůrá doma? Proč nežere? Proč se přežírá? A nebo: Bojí se jezdit autem! Bojí se veterináře! Bojí se bouřky! Pomoooóc!
Asi každý z nás někdy řešil se svým psem nějaký problém. Pokud to nebyl problém závažný nebo jste zkušený kynolog, možná jste ho zvládli vyřešit sami, případně za pomoci přátel nebo cvičitele na cvičáku. Co když jste ale začátečník a váš pes má skutečně velký problém? Neházejte flintu do žita, jsou tu odborníci, kteří vám poradí. I pro psy totiž funguje cosi jako lidská psychiatrie. Jsou lidé, zabývající se chováním psů a jeho poruchami. Jednou z nich je i veterinářka Hana Žertová.
MVDR. HANA ŽERTOVÁ
Vystudovala Vysokou školu veterinární v Brně. Vedle dlouholeté práce v redakci odborných časopisů Veterinářství, Veterinární klinika a Zvěrokruh se věnovala praxi malých zvířat, v posledních deseti letech již výhradně oboru Terapie poruch chování. Pravidelně se účastní odborných školení v zahraničí i v tuzemsku, své zkušenosti předává na přednáškách studentům veterinární medicíny, veterinárním sestřičkám, lékařům i chovatelské veřejnosti. Publikovala řadu článků v odborných i zájmových časopisech, vydala několik knih. V roce 2008 spoluzaložila společnost Zvířata a zdraví, s.r.o., a začala vydávat dvouměsíčník Zvířata & zdraví. V roce 2009 spolupracovala s TV Nova na pořadu Polepšovna mazlíčků, který byl první vlaštovkou podobného žánru u nás. Hanu Žertovou v doprovodu její fenky krysaříka můžete potkat na řadě psích akcí, na veletrzích i „psích srazech“, kde trpělivě odpovídá na dotazy návštěvníků ohledně problémového psího chování. Svou poradnu provozuje v Brně a v Praze. Je vdaná a má tři syny.
„Nejčastějším problémem, který ve své praxi řeším, je separační úzkost a její projevy. Dlouhá samota je pro psy nepřirozená. Bohužel nikdy nejde předem odhadnout, který pes bude samotu snášet lépe a který hůř. Proto se snažím problémům předcházet a doporučuji to všem, kdo uvažují o psovi. Zbavovat se pak psa, který doma devět hodin štěká, je kruté a nezodpovědné. Kdo tedy žije sám v malém bytě, je celý den v práci a nemá se v péči o zvíře s kým vystřídat, měl by raději než o psovi uvažovat o kočce. Ta se s vaší nepřítomností vyrovná mnohem snáz.“
Díky své profesi veterinární lékařky dokáže Hana Žertová v první řadě posoudit, zda příčinou změny chování zvířete není zdravotní problém. Mnohé agresivní i bázlivé projevy totiž souvisí s bolestí nebo s hormonálními či metabolickými poruchami. Zvířata mohou trpět i duševními chorobami, například depresemi, schizofrenií nebo obdobou Alzheimerovy nemoci.
Většina problémů však pramení z toho, že se neumíme ke psu chovat jako ke zvířeti, ale bereme ho jako člověka. Nerozumíme jeho projevům a potřebám a nedokážeme s ním správně komunikovat. Pak nejsme šťastní ani my, ani on. Pes potřebuje znát své místo a postavení ve smečce. Pokud mu ho ukážeme, zařadí se a je spokojený. Pokud ne, je nejistý a může podle své nátury začít usilovat o vůdčí místo, tedy o to, které přísluší vám. Naopak, jedná-li se o submisivní zvíře a vy se k němu budete chovat jako k vůdci smečky, bude také nešťastné a z nervozity může být i agresivní. Pes bude šťastný a vyrovnaný, jestliže mu umožníte prožít psí život, s jeho psími radostmi. Paní Hana Žertová má jednoduché, ale funkční metody, jak psa a jeho nežádoucí chování usměrnit.
JAK SE CHOVÁ VYSOKO POSTAVENÝ JEDINEC VE SMEČCE
- Výše postavení členové smečky většinou přijímají potravu jako první. Jedí, jak dlouho chtějí a kolik chtějí, a určují množství a dobu jídla pro níže postavené. Potravu jako demonstraci své pozice často roznášejí kolem.
- Výše postavený vstupuje na místa sociálních partnerů a zabírá je pro sebe.
- Výše postavený jako první kontroluje nově příchozí (známé i cizince).
- Výše postavený je těmito příchozími jako první zdraven.
- Výše postavený začíná sociální kontakt (komunikace, hra) a ukončuje jej.
- Výše postavený kontroluje a řídí veškerou činnost nízko postavených.
- Výše postavený má právo na nejlepší (většinou vyvýšená) místa.
- Výše postavený nevěnuje níže postavenému téměř žádnou pozornost.
Tak co, jak to vypadá u Vás doma? Hrajete si, když chcete vy nebo když si to vynutí váš pes? Stává se, že vás pes nechce pustit na pohovku? Jak radí doktorka Hana Žertová: vyjasněte si se psem pozici ve smečce. Dejte mu najevo, že to VY jste vůdce smečky. Není třeba být na psa tvrdý, ale musíte být důslední. Například: pes, který na vás vrčí na pohovce, by neměl nikdy spát na vyvýšeném místě. Vaše vůdčí postavení nejlépe upevníte tím, že dáte psovi přiměřenou práci a vydatnou pochvalu a odměnu za její správné provedení. Obdobně logicky řeší doktorka Žertová i separační úzkost anebo psí nesnášenlivost k ostatním jedincům svého druhu. Psu je zkrátka nutné porozumět, abychom pochopili, proč se nevhodně chová a mohli jeho chování řešit.
Pokud máte pocit, že i vy a váš pes potřebujete odbornou pomoc, pročtěte si stránky paní Žertové – anebo se k ní zajeďte podívat, na papíře se radí těžko, nejlepší je psa vidět. Většina tzv. problémových psů totiž žádný velký problém nemá, často stačí „jen“ malinko změnit váš přístup – a z problémového psa, jehož jste se už třeba chtěli zbavit, je pohodový parťák.
PUBLIKACE HANY ŽERTOVÉ
Od štěněte ke psu
Babo raď! Když kočka ignoruje záchod
Babo raď! Když se pes třese strachy
Babo raď! Když pes šílí z ohňostroje
