Mnoho chovatelů potvrzuje, že psi dokážou podle jednoho pohybu ukazováčku pochopit, jakým směrem se mají vydat. Zda si ale psi stojí stejně dobře nebo dokonce lépe než malé děti při výkladu gest, to se snažil zjistit maďarský tým výzkumníků.

 

Kdo lépe porozumí lidským gestům? Psi nebo malé děti?

Psi se v průběhu domestikace více a více přizpůsobovali chování a životnímu stylu lidí. Důsledkem toho je, že jsou schopni plnit naše rozkazy a přání lépe než jakékoliv jiné zvíře. Obzvláště působivá je psí schopnost správně vykládat lidská gesta a pohyby rukou.

Tým vědců se rozhodl tuto možnost prozkoumat na základě experimentu, ve kterém byly před psy položeny dvě nádoby, přičemž jen jedna byla naplněná krmením. Výzkumník ukázal prstem na nádobu s pochoutkou. Pokud pes gestu porozuměl, byl odměněn obsahem nádoby. Výzkumník zjistil, že psi tomuto pokynu velmi dobře rozumí.

Naopak šimpanzi si v tomto typu testu oproti psům nevedli vůbec dobře.

Přes jejich nezpochybnitelnou inteligenci jim zřejmě chybí schopnost kooperovat s jinou bytostí. U psů dokonce často bohatě stačí, když se člověk na správný koš jen podívá. S tím se ale Gabriella Lakatos nespokojila a spolu se svým týmem z UniverzityLoránda Eötvöse v Budapešti (Maďarsko) se rozhodla o tomto jevu zjistit více podrobností.

 Dokonce ani šimpanzi neměli šanci

 

Rozumějí psi skutečně směrovým signálům prostřednictvím ukazováčku? A je jejich porozumění nějakým způsobem omezené? Připravili studii, které se zúčastnilo celkem patnáct psů. Ke srovnání byly vybrány ještě další dvě experimentální skupiny, dvouleté a tříleté děti.

V první části testu ukazoval vědec prstem na nádobu, ve které byla schovaná odměna. Pamlsek v případě psů, v případě dětí fungovala jako lákadlo oblíbená hračka.

S novým neznámým gestem, například prostřednictvím kolene, měli psi problémy. Také gestu ukazováčkem se zároveň vystrčeným loktem nerozuměli.

 

Ukázalo se, že psi a dvouleté děti se chovají srovnatelně: Když výzkumník ukázal na nádobu prstem natažené ruky, gestu rozuměli bez problémů. Pokud byla ruka ohnutá, ukazováček mířil například napravo a špička loktu směřovala nalevo, bylo pro ně těžké rozhodnout, jaký směr je správný a často hledali odměnu ve špatné nádobě. Nepochopili význam ukazováčku, ale orientovali se na část těla, která nejdále vyčnívala z obrysu těla. Naopak pro tříleté děti bylo gesto ukazováčku naprosto jasné a srozumitelné.

Ve druhé části testu bylo zjišťováno, zda testovaní jedinci zvládnou rozkódovat nová neznámá gesta, která nikdy dříve neviděli: všechny testované skupiny rozuměli gestu, kdy na nádobu ukazuje natažená noha. Pokud ale výzkumník nohu ohnul a kolenem ukazoval ve směru nádoby, dvouleté děti a psi nedokázali správně interpretovat gesto. Správný směr pochopily jen tříleté děti, jak popisuje maďarský výzkum publikovaný v odborném časopise „Animal Cognition“. Psi se tedy ukázali být srovnatelně inteligentními, jako dvouleté děti. Vědci se domnívají, že tato jejich schopnost má kořeny ve vývojové historii a je důsledkem socializace psů v lidském prostředí.

 

Překlad: Lucie Zemanová