Původního význam je zřejmě odvozen z polynéského výrazu „tatao“ = klepat nebo z tahitského „tatu“ = značit. Z těchto variant se později vyvinulo anglické „tattoo“.

O tom, že tetování je stále více a více populární, není pochyb a doby, kdy se babičky křižovaly nad pokérovanými pažemi svých vnoučků, nebo kdy bylo spojováno s cirkusem či vězením, jsou dávno pryč. Posledních deset let změnilo náhled na tetování tak zásadně, že se z něj stal jeden z nejžádanějších módních doplňků. Podle šikovnosti tatéra si dnes každý může nechat navrhnout své vlastní jedinečné tetování, které bude odpovídat jeho osobnosti a preferencím. Motivy tetování jsou nejrůznější: od neurčitých abstraktních tvarů až po složité kresby nebo v minulých letech oblíbená jména našich milovaných.  Pokud jsou příznivci tetování ještě navíc pejskaři nelze se divit, že jedním z oblíbených motivů jsou právě psi.

HISTORIE

Tetování například zdobilo i tělo 5300 let staré mumie pravěkého člověka vyproštěného po tisíciletích z ledovce, zvaného Ötzi. Má se za to, že jeho více než 40 tetování pravděpodobně sloužilo léčebným účelům. Jako dalšího zástupce můžeme uvést přes 2400 let starou ženu nalezenou u ruského Ukok Plateau. Na pažích a ramennou měla umělecká a bohatě zdobená tetování v podobě ptáků, jelenů a mystických zvířat. Podle vědců byla nejspíše válečnicí či vypravěčkou kmenových pověstí.

VÝZNAM TETOVÁNÍ

Tetování se používalo v Egyptě, Indii, Číně, Arábii k označování spodiny společnosti. Ke stejnému účelu ho využívali také staří Řekové a Římané.
Japonci tetovali odsouzence na smrt, aby je „ďábel lépe našel“. Také členové japonské Yakuzy měli svá těla bohatě zdobená tetováním.
Němci je používali jako označení vězňů v zajateckých či koncentračních táborech. Příslušníci německých jednotek SS měli na levé paži svou krevní skupinu a runový znak.
Na Filipínách, Novém Zélandu sloužilo tetování jako označení příslušnosti ke kmeni nebo náboženství.
Severoameričtí Indiáni prostřednictvím tetování dávali najevo své schopnosti a přednosti.
V Indii hinduističtí rodiče označovali tetováním své děti, aby je v posmrtném životě snáze našli.
Rytíři v křížových výpravách si nechávali tetovat různé křesťanské symboly, aby se jim v případě smrti dostalo náležitého pohřbu.
V Rusku se používalo už od 17. století jako označení zločinců. Podle něj bylo možné přesně poznat, kdo člověk je, jaký je jeho statut, kolik zabil lidí, jak dlouho byl ve vězení, za co, ale i spousta dalších informací. Tato tradice zde zůstává dodnes.

Málokdo ví, že i tři hlavní aktéři Jaltské konference byli tetováni. Churchilovu paži zdobila vytetovaná kotva, Stalin měl na prsou lebku a Roosevelt rodový znak
TRADIČNÍ METODA TATTOO
Kůže se propichovala kostěnou jehlou, mušlemi, u vězňů se používala i deska s probitými hřebíky. Pod tuto svrchní vrstvu kůže se vtíraly různé materiály – saze, prach, hlína, rostliny, inkoust…

NOVÁ METODA

Tetování se dnes provádí pomocí strojku se vsazenými ocelovými jehlami, které jsou vždy sterilní a pouze na jedno použití. Ve strojku může být jehel i několik, což se využívá hlavně u větších ploch. Jehla ve strojku vibruje pomocí dvou elektromagnetů a tatér ji průběžně namáčí v kalíšku s barvou.

Počítejte s tím, že propichování kůže nepatří zrovna k nejpříjemnějším pocitům. Nicméně každé zkrášlení těla něco stojí, takže těch několik desítek minut nepohodlí se dá přečkat.  Přežilo to tisíce lidí před vámi, přežijete i vy.
Pokud přemýšlíte, že své tělo vyzdobíte, dobře si to rozmyslete umístění a motiv, protože tetování vás bude provázet po celý život – jeho případné odstranění by mohlo stát víc než původní aplikace. Údajně nejbolestivější místa jsou kolem páteře, a na částech těla, kde je kůže tenčí (okolí kotníku, krku) a kde je hodně nervových zakončení.  Tatéra si vybírejte s velkou pečlivostí, protože jen na něm záleží, jak bude konečný výsledek vypadat. Nejlepší je zajít do tetovacího salonu, který má dobrou pověst a velkou základnu zákazníků.

Podle nejnovějších průzkumů počet potetovaných stoupá. V dnešní mladé generaci má tetování zhruba 25% lidí.
PERLIČKA
Plátna je hodně – kůže je s plochou až 1,8 m2 největším orgánem člověka. Rekordmanem v tetování je Tom Leppard ze Skotska. Ornamenty a obrazce zabírají 99,9 % jeho těla.

Nejlepší tatéři se dnes vždy na několik dní setkávají na mezinárodní úrovni. Poznají nové styly a trendy, seznámí se s dalším vývojem techniky. Zároveň se zde konají také soutěže, ve kterých jsou oceněna nejlepší tetování. Dá se tu vidět i piercing, malby henou, jevištní show atd. A konečně se zde setkává jedna velká rodina –  umělci, zákazníci, fanoušci nebo prostě jen zvědavci. Pod názvem 13th INTERNATIONAL TATTOO CONVENTION PRAHA 2011 proběhl v polovině června na Výstavišti v Praze – Holešovicích mezinárodní festival piercingu a tetování.  Na třídenní setkání příznivců tetování, piercingu a body artu se sjela tetovací studia nejen z Čech, ale z celého světa (Řecka, Itálie, USA, Nového Zélandu, Mexika…). Jednu z návštěvnic, která si tu nechala obnovit starší tetování svého psa stafforda na paži jsme vyzpovídali:

„ O tetování se zajímám již dlouho. Plánovala jsem ho sice až v průběhu budoucích let, ale narazila jsem na excelentní tatérku, původem Slovenku (Ivana Spunky Freespirit), která hostuje v tetovacích studiích na celém světě. Její práce se mi velmi líbila.  Kontaktovala jsem ji s tím, že bych chtěla vytetovat portrét své stafordí fenečky Demi Spring´s Fairy Blossomstaff, kterou moc miluji. Tatérka souhlasila, rychle jsme dohodly termín, a tak jsem zanedlouho seděla v brněnském tetovacím studiu. Byl tu skvělý kolektiv, přátelská nálada, a jelikož mi tato bolest nevadí, tetování jsem si užívala. Během 14 dní se mi tetování krásně zahojilo a já byla nad míru spokojená.
Jelikož jezdím na různé tetovací akce, vydala jsem se i na červnovou 13th INTERNATIONAL TATTOO CONVENTION  do Prahy. Zašla jsem pozdravit svou známou tatérku, která mi navrhla, že tetování vylepšíme, zvýrazníme barvy a dodáme mu jiskru. Takže jsem opět usedla do tetovacího křesla a tatérka mi dávala školu, jak ovládat bolest :-)). Se svou prací byla (stejně jako já) moc spokojená, a přihlásila mě do soutěže. Byla jsem neuvěřitelně nervózní, čekala mě totiž promenáda na pódiu před mezinárodní porotou a spoustou diváků. Po soutěži jsem znovu musela na pódium, a to převzít se svou tatérkou cenu za 1. místo!Reakce okolí na mé tetování se různí –  buď to jsou obdivující nadšenci, nebo kritici.
Například ve škole je díky netolerantnímu profesorskému sboru velkým problémem. Naopak doma s tetováním nemá nikdo problém, část mé rodiny je také velkým příznivcem tohoto druhu umění. Když jdu po ulici, budím pozornost.

Starší lidé se na mě většinou dívají pohoršeně, ale většina kolemjdoucích se s obdivem dotazuje, odkud že mám tak skvělé tetování.
I tak si myslím, že postoj společnosti k tetování se pomalu mění k lepšímu.  Není již jen symbolem kriminalizmu, feťáků a podřadné sorty lidí, ale společnost ho začíná chápat jako určitý druh umění či životní styl.

V budoucnu bych se chtěla chovu amerických stafordšírských teriérů věnovat, takže je dost možné, že na mé kůži přibude další portrét pejska.