Vystudovala hudebně dramatickou konzervatoř v Praze. V letech 1979–89 působila v pantomimické skupině svého pozdějšího manžela Michala Nesvadby Mimtrio. Zároveň v letech 1980–89 hostovala v pražském divadle Ypsilon, od roku 1993 pak čtyři roky v Hudebním divadle v Karlíně.

Mezi řadu jejích nejúspěšnějších samostatných projektů patří Sněhurka na trampolíně, Tenhleten Manhattan, Marlene, Láska je fata morgána a v poslední době muzikál Milovat k smrti a šansonový recitál Láska se vrací.  Mezi její nejvýznamnější divadelní role patří Josefína z muzikálu Má férová Josefína, Vivian z hudební revue Zasněžená romance a Edith Piaf z muzikálu Milovat k smrti.
Mohli jste ji vidět také v televizních inscenacích Nebožtík si nepřál květy a Skláři, a v pohádkách Princezna na klíček nebo Pindruše. Mezi zábavné pořady, ve kterých účinkovala, patří Možná přijde i kouzelník, Sněhurka aneb Buzarem do problému a Marlene. Pro děti připravila představení Šmidli pidli aneb Jak se hraje divadlo. Účinkovala v muzikálech Jeptišky a Sněhová královna. Je častým hostem zábavných televizních pořadů.
Ve filmu vytvořila Světlana Nálepková role v Lásce z pasáže, Posledním mejdanu a Havárii. Zahrála si i větší roli sekretářky Mirky v rodinné komedii Pánská jízda.
Na pražských divadelních prknech jste ji mohli vidět v komediích Tanec mezi vejci, Kočár nejsvětější svátosti a Nevidím to černě, Pozvání na večírek nebo Úžasná slečna Flintová.
Jako zpěvačka se zamilovala do písniček 20., 30. a 40. let. Na CD vydala tituly Marlene, Láska je jako Fata Morgána, Jsem dívka v rytmu zrozená a Nelituji.

Máte dva pejsky Bastyho (kříženec ovčáka s bearded kolií) a Bruna (irský teriér).Podle čeho jste jim vymýšleli jména?
Basty nebo Bastík se vlastně jmenuje Buster Keaton. Pamatujete si filmové grotesky se „smutným mužem“ Frigem (Buster Keaton)? Stejně strnulý dojemný výraz mělo i malé štěně určené k utracení. Tomu pohledu nešlo odolat… Basty to ví a úspěšně ho používá po celých deset let, co ho máme.

To Bruno je naopak životní optimista. Jsou mu teprve tři roky, takže jsme se nemohli inspirovat postavou Sachy Barona Cohena, jak se mnozí domnívají. Už mu tak říkali v chovné stanici a zůstalo mu to…

 

Podobají se Vám nebo spíš Vy jim a jaké vlastnosti máte společné?

Basty je vlastně už v důchodovém věku, tak tam bych tu podobu vyloučila. O podobě s Brunem už by se už dalo polemizovat, ale spíš tak před deseti lety, kdy jsem měla na hlavě něco podobně kudrnatého, co má Bruno na těle. I barva se shodovala.  Jenže v té době teprve proháněl zajíce někde v lese, na houbách…
V jeho případě bych viděla i jisté shodné povahové rysy. Jsem taky věčně veselý, důvěřivý člověk. A nikdy se nedovedu dlouho zlobit. S Bastym zas máme společnou paličatost.

Čím Vás nejvíc naštvali a čím jste je naštvala Vy?

Basty určitě tehdy, když v naší vesnici zakousl asi pátého psa v pořadí. To byl vážně bit. I když jsme měli elektrický plot, hravě ho zdolával a vydával se na trestné výpravy. Teď už je starý a důstojný pes, a nikdo by v něm bývalou krvelačnost nehledal. Naštve mě leda tím, že – jako právě teď – nechce moc pózovat fotografům.
Bruno, ten je zlatíčko. Pořád se mi drží u nohy a vyžaduje lásku a pozornost. Ale vzpomínám si, jak mě vytočil, když se mi ještě jako štěně vymočil do zbrusu nových, nenošených lodiček, které jsem nechala stát u postele, abych se jimi mohla kochat. To šla veškerá láska stranou.

Naopak já naštvu shodně oba nejvíc, když je vyhodím z vyhřáté postele, nebo zalezu na pec s kocourem Mikešem (další člen Světlaniny rozvětvené domácnosti).

 

Zapomněl jste někdy někde svého psa?

To bylo už dávno – když jsem ještě jako dítě, měla svého prvního psa Arlandu (trpasličí knírač).  Chodila všude se mnou, i na rande. Jednou, když jsem s hrůzou zjistila, že jsem přetáhla večerku, upalovala jsem domů jak o život. Šla jsem raději hned spát, a teprve zoufalé vytí před domem mi připomnělo zapomenutou kamarádku. To byl teprve mazec!

 

Na procházce zodpovědně uklízíte nebo pokrytecky koukáte jinam?

Na procházky s pejsky moc nechodím, vlastně vůbec. Motají se kolem domu nebo běhají po naší louce a potřebu vykonávají tak šikovně, že mi vlastně hnojí zahradu. Jen když se objeví hromádka u domu, hned zasáhnu. Problém mi to rozhodně nedělá, mám praxi z kydání hnoje mých koňů Apache a Gargamela.

Myslíte, že dáváte svým psům všechno, co potřebují? A oni Vám?

Nedokážu si představit domov bez zvířat. Dávají mi pocit sounáležitosti. Myslím, že jsme taková jedna velká, spokojená rodina. Zvířata tu mají volnost, nestrádají, ale s rozmazlováním to rozhodně nepřeháním.  Všichni se máme rádi.

 

Co je pro Vás více: pes nebo partner?

Hádejte! Vzhledem k tomu, že Bastyho mám už deset let, a za tu dobu ho postupně venčilo už několik páníčků… J

 

Povídáte si s nimi?

Když jsem sama doma, a to bývá často, řešíme spolu spoustu věcí. Bedlivě naslouchají, když se učím roli, společně probereme, co budu dnes dělat, štěkotem odsouhlasí, co si mám vzít na sebe. I během voleb jsme spolu vedli polemiku. Tady jsme se trochu rozcházeli v názorech. Mermomocí chtěli, abych volila Zelené…

 

Vyměnila byste si někdy se svými psy roli? Myslíte si, že by to oni chtěli také?

Já bych s nimi měnila často. To když musím opustit chalupu a jet do Prahy za svými povinnostmi.  A oni se rozvalují na sluníčku na zápraží. Anebo když se naopak „žení čerti“, zalezou si na pec a nechají si zdát krásné sny.
Oni by se mnou nejspíš měnili, když grilujeme. To ignorují svoje misky a naštvaně sledují každé sousto, mizející v mém žaludku.

 

Obešla byste se bez své psí „smečky“?

Rozhodně ne. Na početnou zvířecí společnost jsem zvyklá, jsou pro mě jako vlastní rodina. A funguje nám to spolu.

 

Jsou vaši psi pouze domácími společníky nebo je berete všude do společnosti?

Tak to by určitě nešlo. Nejen, že jsou „nevychovaní“, ale navíc žárlí na ostatní psy a stoprocentně by to nedopadlo dobře.

 

V čem Vám psi zkomplikovali život?

Někdo je „nemusí“ a toho pak zase „nemusím“ já.  Problémy jsou, jen když jedeme na delší čas pryč. Buď poprosím mámu, ale ta je většinou neuhlídá, nebo se sem nastěhuje Pepča (dcera). Na kratší čas je šoupnem k sousedům.

 

Kdo je u Vás doma vůdcem smečky, Vy, někdo další nebo některý z psů?

Jednoznačně já. Doteď se s Vojtou nedohodli, kdo ke mně vlastně patří do páru. Všichni čtyři ( i s kocourem) neustále svádějí tichý boj o mou přízeň…

Víte, v jakém znamení se pejsci narodili? Sledujete jejich horoskop?

Tohle mě nikdy nebralo, ale když se teď tak nad tím zamýšlím, Basty kvůli své tvrdohlavosti bude nejspíš Beran, Bruno bude Lev.

 

Jakou přezdívku byste jim podle charakteru vymyslela?

Bob a Bobek.

 

Když jste na ně naštvaná, jak a co jim říkáte?

Čtou váš časopis také děti? Tak to nejde zveřejnit…

 

 Jak spolu trávíte volný čas?
Nejradši se jen tak povalujeme. Pejsci preferují drbání, ale naopak se vůbec nesnaží.

 

Bojí se doktora?
Od té doby, co jsme měli ovce, jezdí veterinář k nám. Nebývá to často, jen když je chceme oočkovat. To pak musíme nejdřív v předstihu Bastyho vlákat do pasti a někde ho zavřít. Bruno je důvěřivý trouba a přiběhne sám.
Teď už ani ne, ale dřív jsme také někdy museli vyhledat doktora mimo plán. To když se Basty zase neudržel a někde se serval.  I když mu šlo třeba i o život, jak byl „rozjetý“, šlo nakonec o život spíš veterináři.

Co nebo koho má Váš pes rád a co nebo koho naopak nesnáší?
Basty snese maximálně mojí rodinu a nejbližší sousedy. Když přijede návštěva, snaží se být neviditelný a skutečně se mu to většinou i daří. Bruno je naopak velmi společenský a často slyším oslovení: Přestaň mě už konečně otravovat!
Mikeše tiše tolerují, ale nesnesou jakoukoliv kočku v okruhu dvou kilometrů. Cizí psi se nám také raději vyhýbají.

 

Jsou sexuálně při chuti? Mají, měli či budou mít potomky?
Basty má dvojníky po celém kraji. To ještě z dob, kdy nám úspěšně utíkal. Často přiběhli rozlícení sousedi a hrozili, že nám přivezou celý početný vrh.
Na Bruna už také přicházejí touhy. Často si za terč svých choutek vybírá každého, kdo je po ruce. Štěňata už také měl, ale zůstal naštěstí v anonymitě, takže jsme se o jejich umístění nemuseli postarat.

 

Zničil něco?
Samozřejmě. Už zmiňované lodičky nebyli ani první, ani poslední. Nejvíc škody ale napáchali u Vojty v ateliéru, kdy neznalí umění shodili téměř dokončenou sochu. Naštěstí se ji podařilo opravit.

 

 Pořadí zájmů Vašeho psa: páníček, venčení, krmení, odpočinek, zábava?
Zábava – krmení – odpočinek – krmení. A pak dlouho nic. A až potom já a Vojta.

 

A co třeba pes vegetarián?
Tak tohle považuju za největší nesmysl. Pes je masožravá šelma a nějaké „hloupé“ pokusy ho předělat jsou úplně „na hlavu“!

 

Věříte na reinkarnaci a chtěl byste být třeba v dalším životě psem?
Jedině psem v mojí domácnosti. Takový život by se mi velmi líbil: žádná zodpovědnost, dobré jídlo, pohoda…

 

Víte co je to agility, obedience, dogtrekking?
Neříkali jste, že váš časopis čtou i děti? Proč mi potom nadáváte?