Určitě mi každý z vás pejskařů dá za pravdu, že dovolená bez vašeho čtyřnohého miláčka není to „pravé ořechové“. V dnešní době existuje několik alternativ kam pejska po dobu dovolené umístit: psím hotelem začínaje, ochotným sousedem či známým konče.
Pokud i vy patříte mezi „psí blázny“, kteří bez svého miláčka nedají ani ránu, mohl by vás zajímat tip na letní dovolenou u moře se psím parťákem po boku.
Jednoho zimního večera mě přestalo bavit poslouchat stále ty samé řeči o tom, že cestování k moři se psem je týrání, že za ubytování se platí nehorázné sumy, že…atd. Rozhodla jsem se vše vyzkoušet na vlastní kůži a na psí kožich mých dvou kříženek.
Na internetu jsem vyhledala psí agenturu, která zprostředkovává cestování se psy po celé Evropě. Pečlivě jsem prošla nabídku, zaplatila zálohu za pěknou vilku se zahradou, našla si nejrychlejší trasu a těšila se na odjezd. Jako nejvhodnější destinaci jsem zvolila severní Itálii a to z několika důvodů: jsou zde psí pláže, příznivé klima, krásné čisté moře a z Čech jen 10 hodin jízdy autem. Opravdu nemá smysl jet se psy někam na jih Itálie nebo až na Sicílii. Také bych vám doporučila vyjet si k moři mimo sezonu, v červnu nebo v září, protože není takové vedro, všude je méně lidí a i ceny za ubytování jsou příznivější. Dobré je vyjet na noc. Pejsek většinu cesty prospí, nebude ho trápit horko, vyhnete se dopravním zácpám a frontám u mýtných bran. Cestu autem musíte dobře uvážit, protože pokud váš pejsek cestuje autem maximálně jednou do roka na povinné očkování k veterináři, bude pro něj několikahodinová cesta autem skutečně utrpením a způsobí mu jen velký stres. Pejskem musí být s autem sžitý a vnímat ho jako svojí pojízdnou boudu.
Vyjeli jsme v pátek ve večerních hodinách. Cesta přes Rakousko ubíhala pohodlně, na benzinkách zde jsou připraveny misky s vodou a granulemi pro psa. Inu servis, jak má být. Brzy ráno jsme přejeli rakousko-italská hranice a po deseti hodinách jízdy jsme dojeli do cíle, nádherného městečka jménem Lignano. Ubytování proběhlo v pohodě. Psí holky měly pro sebe dokonce svůj gauč a zahradu a neplatili jsme za ně ani euro. Nedaleko domu byl parčík na venčení. Pláž od nás byla vzdálená přibližně půl kilometru. Nebyla sice určená pro psy, ale ráno a večer jsme tam s nimi mohli bez problémů chodit plavat. Nikomu to nevadilo. Přes den se holky chladily na dlažkách v kuchyni a večer jsme trávili na pláži. Ze zvědavosti jsme zašli také na „psí pláž“: čekala nás pestrá plejáda psích plemen, mezi nimiž panovala naprosto skvělá atmosféra. Žádné rvačky a rozepře, prostě pohoda. Na začátku pláže starší manželský pár házel zlatému retrívrovi do moře klacek, o kus dál si nějaká slečna hrála se svým dobrmanem a vzadu sportoval pán s bretaňským ohařem.
A jak se na moře tvářily holky? Když se poprvé napily slané vody, zatvářily se naprosto znechuceně, ale hned druhý den si běhaly po pláži a vrhaly se do vln, jako kdyby se u moře narodily. Každý pes má po návratu u moře srst výstavní kvality a já to mohu potvrdit.
Při večerní procházce městem jsme zašli do restaurace, neobjevil se nikdo, kdo by hystericky pobíhal a snažil se před psí smečkou ukrýt. Italové psy prostě milují, ale samozřejmě to neplatí o všech bez výjimky.
Kousek od naší vilky byla veterinární ordinace, takže máte pocit jistoty a bezpečí. Holky byly několikrát za den na zahradě, kde svojí přítomností zpestřovaly život našim sousedům. Přišlo od nich dokonce pozvání na večeři: podávaly se noky se zaručeně vegetariánskou omáčkou. Nedalo se odmítnout.
Za sebe i za svoje holky mohu prohlásit, že jsme si pobyt u moře pěkně užili. Teploty byly ideální, ubytování skvělé a i zpáteční cesta se obešla bez komplikací. Od té doby se každoročně do Lignana vracíme, takže pokud máte chuť vyjet si příští léto k moři určitě se nenechte od nikoho odradit. Ten pohled na vašeho miláčka hrajícího si na pláži a skákajícího ve vlnách se vám určitě vyplatí. Přeji vám všem šťastnou cestu a tlapkám zdar.