Vtipy o psech IV.

Válet smíchy po zemi se asi zrovna nebudete, ale vtípky o hafanech vás zcela určitě pobaví.

• Pozdě večer prochází tmavým parkem osamělá žena. Ze tmy se naráz ozve: „Stůj!“ – žena se zastaví. „Lehni!“ – žena si lehne na zem. „Plazit!“ – vyděšená žena se raději začne plazit. Po chvíli se nad ní skloní muž a ptá se jí: „Paní je vám něco? Já tu sice cvičím svého psa, ale doběhnu vám pro doktora, jestli potřebujete?!“
• Dva pejskaři v krutém mrazu venčí své čtyřnohé miláčky, když ten jeden povídá:„Pojďte, zajdeme si na pivo“. Tak dojdou k hospodě, ale ouha, na dveřích je nápis:  „Psům vstup zakázán!“ Ostřílenější povídá: „Sledujte, jak je převezu“. Vejde se svým vlčákem dovnitř a směle se usadí hned u prvního stolu. Okamžitě se k němu přihrne vrchní a povídá: „Lituji, pane, ale psům je vstup zakázán“. On s přivřenýma očima tak neurčitým směrem praví k vrchnímu: „Ale to je můj slepecký pes!“ „Ach tak, promiňte, co si dáte?“ Chlápek si objedná pivo a nenápadně mrkne na druhého. Ten z gestikulace pochopil princip a tak vejde a usadí se u toho samého stolu. Vrchní zase přiběhne a povídá: „Pane, sem psi nesmí!“ „Ale to je můj slepecký pes!“ „Vždyť je to pudl!“ „Cože?!? Oni mi dali pudla?!“
• Víte, co nesnáší pes? No přece vajíčka, není žádná slepice.
• Tak jsem našel u manželky v posteli svého nejlepšího přítele, stěžuje si muž. „No tohle? A cos dělal?“ ptá se ho kamarád. „Co jsem mohl dělat. Zavolal jsem: Azore, ke mě!“
• „Kouše ten pes?“ ptá se známý majitele zvířete. „Ne.“ „Škoda, chtěl jsem mu dát klobásku!“