Aneb rozhovor s jednou blondýnou o dvou blonďácích. Zuzana Rosáková ovšem klame tělem – modelkou je jen v práci, její psi nejsou čivavy v oblečku, ale psí sportovci, se kterými jejich panička běhá po lese nebo po cvičáku.

 

Dcera moderátora Jana Rosáka se sice živí jako modelka, zároveň ale vystudovala Kulturní antropologii na Karlově univerzitě a v hlavě to má srovnané. V současnosti ji víc než modeling živí vlastní agentura, vždycky si ale najde čas na své dva zlaté (či spíše krémové) miláčky s hrozivými jmény Rocky a Rambo (ovšem s přezdívkou „šamponi“). Psům propadla natolik, že studuje obor Kynologie na ČZU. Zuzany jsme se zeptali na pár jak jinak než psích otázek.

Řekni mi něco o svých psech:

Jmenují se Terys a Tekro z Vlčích luk, ale já jim řikám Rocky a Rambo. Jsou to zlatí retrívři a v říjnu jim budou 4 roky. A jsou úžasní! 🙂

Jsou to tví první psi?

Nejsou, měli jsme už před tím jezevčíka a pak kříženku labradora s NO, ale tihle jsou vlastně moji první osobní.

Proč sis vybrala zrovna zlatého retrívra, byl v tom nějaký záměr nebo dokonce ambice?

Vybral je spíš manžel, já jsem původně chtěla hnědého labradora a rozhodně jenom jednoho! 🙂

Jak jsi vybírala chovatele? A myslíš, že ses trefila?

No…..jsem ráda, že je mám , teď už bych je za nic nevyměnila. Ale příště budu vybírat určitě pečlivěji, brali jsme si je ve skoro pěti měsících a měli jsme pak docela problém se socializací, ta tam právě od chovatele chyběla. Taky nožky nebyly úplně v pořádku, no prostě dneska už vím víc a dala bych si záležet a vybrala asi chovatele s menší chovnou základnou, chtěla bych vidět matku, sourozence… tehdy to proběhlo velmi rychle, ani jsme se neotočili a psy jsme měli v autě rovnou z kotce.

A proč sis brala hned dva psy najednou?

To s tím taky trochu souvisí, kdo by tam nechal jednoho bráchu po masáži, že jsou na sebe zvyklí, a že jim to zlomí srdce? Ale už bych to nikdy neudělala, nebyla to žádná sranda, vychovávat najednou dvě štěňata.

Takže jsou to bráchové – jsou si povahově podobní nebo jsou úplně jiní?

Jsou jiní, Rambo je strašně fixovaný na lidi, je tak trochu člověk, nechodí si hrát se psama, radši si sedne ke stolu k lidem, vydrží spát celou noc v posteli s hlavou na polštáři a ani se nehne. Taky se s ním snadněji cvičí, je hodně nadšený a rád udělá pro paničku cokoli:) Rocky byl už od začátku nezávislejší, byl víc fixovaný na bráchu než na mě, trvalo mi to s ním mnohem déle. Ale poslední dobou se strašně zlepšil a začal být taky hodně nadšení ze cvičení a vůbec společných aktivit, takže mám radost. 🙂

Daří se ti mít k oběma stejný vztah nebo jednoho z nich preferuješ?

Ráda je mám oba určitě stejně. Jen přístup mám ke každému trochu jiný, to je dané tím, že jsou prostě jiní, na každého platí něco jiného.

Co ti soužití s nimi přineslo – nebo naopak vzalo – z pohledu mezilidských vztahů i tebe samotné?

Přineslo mi toho neuvěřitelně moc. Jak vztah s nimi, který máme naprosto úžasný, skoro se dá říct, že jsou tak nějak součástí mé osoby, jakoby doplnili, co mi chybělo. Poznala jsem samozřejmě díky nim spoustu nových zajímavých lidí ze „psí“ komunity, dozvěděla se strašně moc nových a užitečných věcí a vůbec, objevila koníčka, který mě opravdu naplňuje. A co mi vzalo? Nic mě nenapadá 🙂

Hodně cestuješ, jak to zvládáš skloubit s péčí o psy? Pomáhá manžel, rodina?

Poslední dobou jsem už cestování hodně omezila a soustředím se víc než na modeling na svojí agenturu, kterou můžu pohodlně řídit z Prahy. Když ale přeci jen někam jedu, tak mám jednu super slečnu, která mi pejsky vyvenčí a věřím jí, že jsou s ní v dobrých rukou. Po dobu dovolené bývají většinou u mých rodičů. Na manžela moc spoléhat nemůžu, ten je hodně zaneprázdněný, toho mají pejsci opravdu jen na pomazlení 🙂

Co psi a krmení, to je dnes časté téma vášnivých debat. Krmíš granulemi nebo barfuješ ?

Barfuju a nemůžu si to vynachválit! Rocky měl velké problémy s průjmy, byl i několikrát na kapačkách, nikdy se pořádně nezjistilo, co to vlastně bylo. Dostal hypoalergenní granule, ale po nich měl zase zácpu a hlavně mu vůbec nechutnaly, musela jsem ho do jídla nutit. Od té doby, co je na mase, tak žádný problém a jí s velkou chutí, takže u nás není, co řešit, na maso nedám dopustit.

A co říkáš na psy vegetariány?

Abych pravdu řekla, to slyším poprvé v životě. Nejde mi moc do hlavy, že to vůbec existuje, pes je masožravec a má na to uzpůsobený trávicí trakt, podle mě.

Na které z vašich úspěchů jsi nejvíc hrdá?

Jsem hrdá na to, že jsem si se psy vybudovala vztah na bázi důvěry a že se ten vztah s každou další společnou aktivitou ještě prohlubuje. Baví mě trénovat na zkoušky, ale pokud se to třeba nepovede, nijak mě to netrápí, jde mi o tu souhru se psem, ne o výsledky, i když dobré samozřejmě potěší. Zatím máme jen OVVR a canisterapeutické zkoušky 🙂

Co bys chtěla se svými psy ještě dokázat?

Trénujeme teď obedienci, tak bych chtěla složit nějaké zkoušky v téhle oblasti. Taky nějaké ty ZOP, ZZO si asi vyzkoušíme, uvidíme, žádný stres 🙂

Co vás tři dohromady nejvíc baví?

Tak určitě cvičení, výlety s lidskými i psími kamarády a pak taky mazlení, jsou to strašní mazlové totiž. 🙂

A co naopak nesnášíte?

Nenapadá mě nic, co bysme vyloženě nesnášeli, dokonce i na veterinu chodí v pohodě. Asi jsou trošku naštvaní, když odcházím z domu bez nich. Jak se začnu v koupelně malovat, je jim jasné, že asi nepůjde o žádnou psí aktivitu a odejdou si uraženě lehnout do chodby na pelíšek.:) A já zase moc nemusím koupání a sušení, zvlášť na výstavu jsem musela Rockyho fénovat, aby se mu nekroutila srst a trvalo mi to asi dvě hodiny. asi proto na výstavy už nechodíme.

A teď obecněji – co tě štve anebo baví na české pejskařské komunitě? Co lidi, se kterými se setkáváš při běžném venčení, co veřejnost?

Štve mě, že pořád přetrvávají mezi lidmi různé mýty typu, že když pes bude dostávat syrové maso, bude pak agresivní nebo že se má štěněti máchat čumák v loužičkách atd. Taky to, že lidi nezodpovědně nakupují psy bez PP od množitelů, místo aby si buď vybrali pořádnou CHS nebo si vzali opuštěného pejska z útulku. Taky mi vadí lidi, co si stěžují na zlobivého psa, co jim ničí domácnost a neuvědomují si, že je to jen jejich vina, protože ho nedokážou dostatečně zaměstnat , nevěnují mu dostatek času a péče, kterou potřebuje a pak se ho pod různými záminkami zbavují :(.

A baví mě lidi, co jsou na stejné vlně jako já, a od kterých se můžu něco podnětného o psech dozvědět a načerpat nové podněty a zkušenosti.

Proč ses rozhodla pro studium kynologie na ČZU?

Chtěla bych se v budoucnu psům věnovat i třeba po profesní stránce, zajímá mě výcvik, ale i třeba rehabilitace psů po úrazech atd. (Vlastně mě kolem psů zajímá uplně všechno.)

Baví tě škola nebo jsi od ní čekala něco jiného?

Škola mě baví strašně, neuvěřitelně si to užívám. Lituju, že jsem se kvůli práci nemohla přihlásit na denní studium a nemám tak tolik praktických cvičení v laboratořích nebo na pitevně. Vystudovala jsem FFUK a tohle je zase uplně něco jiného, nikdy jsem se přírodním vědám nevěnovala a fascinuje mě, jak se všechno krásně propojuje, znalosti, které získá člověk v jednom předmětu, nutně potřebuje k tomu dalšímu a hlavně jsou to znalosti do praxe. dokonce jsem si objednala už skripta na další rok, abych si mohla číst dopředu, jsem šprt!

 

A ještě mi řekni, jak trávíte letošní léto.

Byli jsme na retrívřím táboře, kde jsme skládali zkoušku OVVR. Teď trénujeme na zkoušky OBZ(základní zkoušky psí poslušnosti aneb obedience, pozn red) , na které bych chtěla jít v srpnu. A jinak samozřejmě procházky a hlavně plavání. Letos nám nevyšlo moře, ale příští rok chci určitě s pejsky jet.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů!