Byl podzim a já vyrazila s mým tehdy 3letým labradorem Bobikem na procházku. Jen co jsme vyšli, zahlédla jsem v dálce moji kamarádku. Zamávala jsem ji a v zápětí jsem si všimla velkého bílého psa, který šel po jejím boku.

Jako by našemu Bobikovi z oka vypadl! Když nás ten cizí pes zahlédl, rozeběhl se rovnou k nám a má kamarádka za ním. Já ani Bobik, jsme nevěděli, co dělat a tak jsme zůstali stát jako přikovaní. Když k nám doběhli, zjistila jsem, že ten cizí pes je fenka labradora, hubená, špinavá, stará tak maximálně rok a půl. Hned si s Bobem padli do oka. Mezitím, co si hráli, jsem se vyptávala kamarádky, co je ta fenka zač. Prý ji potkala na náměstí, a v domnění, že je to náš Bobík (nutno dodat, že ten můj blázen je strašný tulák a všichni na vesnici to moc dobře vědí) na ní zavolala, fenka přiběhla a pak už se jí prostě nezbavila 🙂 U nich zůstat nemohla, takže ji přivedla k nám. Musela jsem si toho hodně vyslechnout od rodičů, koneckonců mi bylo teprve 12, ale nakonec povolili a Myška (od začátku na to jméno docela slyšela), u nás zůstala. Byla vděčná za každé pohlazení, za každé sousto jídla. Boudu jsem jí vyrobila z velké krabice, dovnitř jsem jí dala starou matraci, kterou jsem našla na půdě a místo obojku nosila šátek. Obchodila jsem s ní spoustu úřadů, ale nikdo se po ní nesháněl. Dva měsíce utekly jako voda a Lea hodně vyrostla. Přestože jsem si ji hodně oblíbila, věděla jsem, že u nás dlouho zůstat nemůže. Už jen kvůli tomu, že je to fena, a u nás v té době byli již dva psi.

Útulek jsem vyloučila, a tak jsem jí začala shánět nový domov sama. Chvíli to trvalo, ale podařilo se. Myška dostala nové jméno – Lea , novou boudu, obojek, kamarády. Bohužel odjela poměrně daleko od nás, takže jsem se s ní dlouho neviděla.
Doteď mě hřeje u srdce, že jsem jí pomohla a že se má teď nejlépe, jak může. Asi nikdy se nedozvíme, kde se vlastně Lea vzala. Vyhodil ji někdo z auta? Nebo utekla? Vlastně je mi to jedno, protože vím, že teď už se má mnohem lépe 🙂 A ponaučení? Když chcete pomoci, je jedno kolik Vám je, kde bydlíte, nebo kolik máte peněz. Záleží jen na tom, jaké máte srdce a odhodlání 🙂
Amálie Grosspitschová