Máte-li doma psa a zvažujete-li pořízení druhého, stojíte před závažným rozhodnutím. Pouze malé procento psů se s příchodem druhého nevyrovná. Přesto takoví existují, a proto je důležité zvážit dopředu všechny aspekty, které by vzájemné soužití mohly negativně ovlivnit nebo je činit nesnesitelným.

 

Pokud již vlastníte psa a rozhodnete se přivést druhého, asi si kladete řadu otázek: Kdy je ten správný čas? Raději stejné nebo opačné pohlaví? Vybrat tutéž nebo jinou rasu?

Štěně a starý pes

Většina lidí si intuitivně pořizuje druhého psa v době, kdy jejich první mazlíček přechází do veteránského věku – tedy někdy mezi jeho 7 a 10 rokem. Tato kombinace je ideální i z pohledu řady odborníků a bývá také nejčastější. Starší pes většinou příchodem štěněte pookřeje –  je to pro něho impulz ke zvýšení aktivity. Musí obhájit svoje postavení ve smečce a pravděpodobně se aktivněji zapojí do rodinného života. Starší pes však může zpočátku špatně snášet, že se o vaši pozornost musí dělit. Jeho nelibost se může projevovat různě: od ignorování štěněte, nebo i pána, přes poněkud důraznější výchovné metody směrem ke štěněti, až po vyložené naschvály.

Co dělat, když pes štěně ignoruje? Mějte trpělivost, je to normální, dříve nebo později ho vezme na milost. Váš pes musí pochopit, že štěně není ve smečce jen na návštěvě. Nesnažte se tento proces nijak urychlit a dělejte vše jako obvykle.

Co dělat, když pes ignoruje vás? Pokuste se trávit každý den nějaký čas se starším psem o samotě, bez přítomnosti „vetřelce“. Vezměte psa do parku, na nákup, do restaurace, vyčesejte ho a dejte mu najevo, že jste tu pro něj stále. Psa první vítejte a dávejte mu první žrát.

Co dělat, když starší pes štěně vychovává důrazněji, než se vám líbí?

Buďte v pohotovosti a připraveni zasáhnout, ale pouze v nejnutnějším případě. Štěně si musí uvědomit, kde jsou hranice a jaké chování je vůči starému psovi nepřípustné. Vyložené projevy agresivity byste však tolerovat neměli. Dbejte také na to, aby si mohl starší pes zalézt někam do klidu, kde ho štěně nebude obtěžovat. K tomu dobře poslouží přepážka z tvrdého kartonu mezi futra – starý pes ji bez problémů přeskočí a dostane se tak z dosahu malého usurpátora.

 

Začal váš pes dělat naschvály? Zjistili jste, že starší pes si začal značkovat teritorium, pomočovat se, nebo jste ho přistihly, jak vám okusuje boty? Pravděpodobně má váš pes pocit, že jste se mu s příchodem štěněte přestali věnovat. Zrevidujte svoje chování a pokuste se o nápravu. Dejte psovi najevo, že s takovým chováním nesouhlasíte. Zvýšení hlasu, důrazné FUJ, případně výplata novinami – to vše je v pořádku. Vyvarujte se však fyzických trestů. Obrňte se trpělivostí, vše se brzy vrátí do starých kolejí.

 

Vhodná kombinace

Pro pohodu celé smečky je nejdůležitější, jak spolu budou oba psi vycházet. Základním předpokladem, pro správný výběr je to, jak dobře svého psa znáte. Je spíše dominantní nebo submisivní? Hyperaktivní nebo kliďas? Stejná nebo příbuzná plemena zaručí to, že psi budou mít podobné nároky na stravu i pohyb. Problémový mohou být dva dominantní jedinci stejného pohlaví a postavení ve smečce. Dokud si své postavení vůči sobě nevyjasní, bude mezi nimi docházet ke konfliktům. V takovém případě je vzájemné soužití téměř nemožné a neobejde se bez šrámů na těle a na duši. Velikost plemene v tomto případě nehraje roli. Existuje řada malých psů s velkým sebevědomím, kteří si bez obav troufnou na několikanásobek své váhové kategorie a naopak. Obecně platí, že se lépe snášejí dva jedinci opačného pohlaví a fena s fenou, než dva psi.

Jak to vidí štěně

Pro štěně je přítomnost druhého psa ve smečce jednoznačná výhoda. Nejen, že mu usnadní období, ve kterém si zvyká na nové prostředí a dodá mu pocit jistoty – starší pes bude pro mladého představovat především vzor. Veterán zaujme v očích mláděte roli rodiče a vychovatele.  Je třeba mít na paměti, že štěně se od staršího psa naučí nejen různé dovednosti, ale přebere také většinu zlozvyků, které u něho tolerujete.

Seznámení

Psi seznamujte vždy na neutrální půdě a v prostředí, které starší ze dvojice nepovažuje za svoje teritorium. Seniora snáze rozptýlíte a jeho pozornost se nebude upínat pouze k nově příchozímu, vyberete-li takové místo, které není ani častým cílem společných procházek. V případě, že štěně přinesete přímo do bytu, nebo první setkání proběhne na zahradě vašeho domu, mohou v chování rezidenta, i přes jeho mírumilovnost, převládnout teritoriální pudy. Štěně se po takovém zážitku ještě více vystresuje.

Čeho se vyvarovat

Jestliže jste v určité fázi výchovy povolili a díky nedůslednosti se teď potýkáte u svého čtyřnohého přítele s určitými zlozvyky a nechcete, aby špatné návyky štěně okoukalo, bude nutné začít pracovat na nápravě chování ještě před příchodem štěněte. Pokud je váš pes například zvyklý spát s vámi v posteli, ale dva psi už jsou i na vás trošku moc, začněte veterána spaní v posteli odnaučovat s dostatečným předstihem. V opačném případě, by mohl starší pes za tuto změnu vinit nově příchozího, což by se podepsalo negativně na jejich vztahu.

Příchod druhého psa a pět největších omylů

Koketujete-li s myšlenkou koupě druhého psa, nejspíš si řeknete, že vyjde nastejno, venčíte-li jednoho nebo dva psi, krmíte-li dva nebo jednoho, hrajete-li si s jedním nebo oběma. Důsledky tohoto mýtu si řada majitelů naplno uvědomí až s příchodem dalšího člena smečky. 

Omyl číslo jedna: Péče o dva psi je stejně časově náročná jako péče o jednoho psa.

Dva psi vás připraví o dvojnásobek času, kolik aktuálně věnujete jednomu čtyřnohému příteli. Čím větší je věkoví rozdíl obou psů, tím náročnější bude například venčení – nechcete-li, aby se jeden ze psů cítil ošizen. Také základní péče jako je česání, stříhání drápků, ošetření srsti proti parazitům a podobně zabere delší dobu. Nebaví vás o podzimních či jarních plískanicích utírat tlapky po příchodu z venku, případně psa sprchovat? Nyní budete mít namísto čtyř pacek na práci hned osm. Dva psi budou také dvojnásobně línat a nadělají více nepořádku –  je tedy nutné počítat ještě s dalším časem, který budete muset věnovat úklidu. Nároky na hru a mazlení se také zdvojnásobí, protože oba dva miláčci budou potřebovat láskyplné projevy a je pravděpodobné, že starší pes začne vyžadovat více pozornosti.

Omyl číslo dvě: Za krmení ušetřím nákupem ekonomicky výhodných balení.

Starý i nově příchozí pes bude mít rozdílné nároky na stravu a nebude tedy možné ušetřit nákupem většího množství granulí najednou. Navíc je třeba počítat s tím, že senior bude možná potřebovat speciální doplňky stravy případně určitý druh diety, bude tedy nutné psi při žraní hlídat, aby si vzájemným ujídáním nezpůsobili zdravotní komplikace. Psi se budou řídit heslem: „Co má ten druhý je vždycky lepší, i když je to na chlup stejné, jako mám já.“  Zvýší se také spotřeba nejrůznějších pamlsků a odměn, protože staršího psa bude nutné začít chválit a odměňovat stejně jako štěně.

Omyl číslo tři: Dva psi zaberou stejně prostoru jako jeden pes.

Je první ze psů zvyklý spát s vámi v posteli? Dovolili jste mu ležet na gauči a smí se po bytě pohybovat bez omezení? Počítejte s tím, že nyní budete mít okupanty dva. Navíc psi stejného pohlaví budou mít problém žrát a spát vedle sebe (dokud si nevyjasní, kdo z nich je dominantní), takže budete muset vymyslet, kam nově příchozímu umístíte misky se žrádlem a pelech. Náročnější bude také cestování se dvěma psi – zodpovědně zvažte, zda je velikost vašeho auta úměrná velikosti vaší smečky. Pokud jeden ze psů onemocní, bude potřeba držet ho v izolaci nejen kvůli nákaze, ale také proto, aby měl větší klid.

Omyl číslo čtyři: Hlídat jednoho psa je stejné jako hlídat dva.

Jestliže jste do dnešního dne neměli s hlídáním psa problém – pomáhali vám rodiče, tchýně nebo kamarádka, se dvěma psi už to tak snadné být nemusí. Péče o dva psi představuje již zmiňované zvýšené nároky na čas, odpovědnost, fyzickou zátěž i komplikace s dopravou. A to není vše. Pro řadu vašich známých mohou být dva psi důvodem, proč vás přestanou zvát na zahradní párty nebo oslavy narozenin. Jednoho psa ještě leckdo vydýchá, ale se dvěma už je to horší. To samé platí také pro pobyt v penzionu nebo hotelu a návštěvu restaurace.

Omyl číslo pět: Psi si na sebe zvyknou, chce to jen čas.

Přestože ve většině případů si na sebe psi skutečně zvyknou, je nutné počítat i s opačnou variantou. Je možné, že jste se spletli a pořídit si druhého psa nebyl zrovna nejlepší nápad. Vyplatí se mít scénář krizové situace – někdy je nutným řešením se s nově příchozím členem smečky rozloučit, což nemusí být zrovna snadné.