Mnoho lidí se nemůže rozhodnout: „Je lepší fenka nebo pes?“ Pokud je rozhodnutí na vás (pejska jste nedostali od dětí k vánocům), pak je určitě vhodné zvážit všechny klady a zápory chovu psa a chovu fenky a dobře si konečné rozhodnutí promyslet.
Chcete psího kamaráda na sport, potřebujete hlídače, nebo uvažujete o chovu a o štěňátkách? Rozhodujte se s rozumem, ale i s citem, protože obě pohlaví mají něco do sebe. A dejte pozor, aby vám čtyřnohý miláček nepřerostl přes hlavu, ať už je to fena nebo pes.
FENKA
Vzhledový rozdíl je hned patrný: fenka stejného plemene jako pes je subtilnější, menšího vzrůstu a nižší váhy. Jak všichni popisují a mnozí potvrzují, bývá celkově přítulnější, mazlivější, věrnější. Její chování je klidnější, promyšlené a vyrovnané. Výchova bývá snadnější, protože je lépe ovladatelná, poslušnější, a tím pádem je více vhodná pro chovatele začátečníka. Výcvik by však měl být citlivější. Fenka je také méně konfliktní než pes, v menší míře se u ní objevují agresivní sklony. Zpravidla dvakrát do roka hárá (některá plemena jen 1x ročně), kdy po určitou část hárání feny barví, tedy pro udržení čistoty v bytě je většinou nevyhnutelné použití speciálních kalhotek. Hárání také sebou nese určitou změnu v chování, fenky je v tu dobu obtížné cvičit, musí se držet stranou a hlídat ji, aby nedošlo k nežádoucímu spojení. Zodpovědný páníček vodí fenku jen na vodítku a odepře jí řádění s ostatními psími kamarády. U některých fen se občas objevuje „falešná březost“, kdy se chovají tak, jako by očekávaly narození štěňat. Ty vidí v hračkách a oblečení, které doma najdou. Pokud se vám podaří fenu uchovnit, dostane se vám velké odměny v podobě malých štěňátek, což bývá také jeden z hlavních důvodů, proč si lidé pořizují fenky. V případě, že se štěňátky nepočítáte, můžete nechat fenku vykastrovat a veškeré problémy spojené s háráním vám odpadnou.
PES
Dalo by se říci, že u psa platí opačné hodnocení než u fenky: je většího vzrůstu, mohutnější konstrukce a postavy. Jde-li o namáhavost například při sportu či práci je obvykle schopnější vytrvalejší. Například jednotlivé cviky si současně uchovává v paměti pevněji než fena. Jinak je to většinou rošťák, který mívá větší sklony k dominantnímu chování a větší ambice stát se pánem rodiny. Bývá hůře ovladatelný, nepoddajný až neurvalý a tudíž vyžaduje důslednější výcvik a pevnější „ruku“. A to zejména v případě, když se v jeho okolí vyskytne háravá fena a naplno se projeví jeho silný rozmnožovací pud. Na druhou stranu většinou snese i tvrdší zacházení a ostřejší metody výcviku. Častěji má sklony vyhledávat „rvačky-souboje“, či alespoň dalším psům stejného pohlaví dávat najevo své „vyšší postavení“. Na vycházkách intenzivně značí své teritorium, má snahu označit každý roh, strom či popelnici. Pokud máte zahradu, velice těžko se mu vysvětluje, že tady se to nesmí.
Některé problémy (např. utíkání za háravými fenami, přílišná dominance) se v některých případech dají odstranit nebo alespoň omezit kastrací psa.
TAKŽE? FENKA NABO PES?
Každý má svoje specifika, na obou stranách existují určitá pro a proti. Záleží samozřejmě ještě na určitém plemeni, které si chcete pořídit. Poradit by vám měl zkušený a dobrý chovatel daného plemene, ale konečné rozhodnutí stejně bude na vás.
