Tlumočnice psí řeči, která nemá vlastní televizní show, ani si nemůžeme koupit kšiltovku s jejím jménem. Přesto je velkou mezinárodní hvězdou. Turid Rugaas je ve světě etologů a trenérů velkým pojmem.

Uznávají ji nejen odborníci, ale i běžní majitelé psů, je čestným hostem na přednáškách po celém světě, její knihy vyšly v mnoha jazycích, včetně češtiny. Čím se tato Norka liší od ostatních cvičitelů?

Psích trenérů a etologů je mnoho. Ale jen málokterý se stane slavným na celém světě. Pokud se mu to podaří, může to být díky tomu, že vystupuje ve vysoce sledovaném televizním pořadu jako třeba Cesar Millan nebo Victoria Stilwell, nebo kvůli jeho neobvyklým dovednostem. Turid Rugaas patří do druhé skupiny. Tato seveřanka rozhodně jako televizní hvězda nevypadá: se svými světlými vlasy a růžovým obličejem vypadá spíše jako severská náčelnice či vikingská bojovnice než jako pohledná moderátorka. To vše ale dohání díky svému porozumění zvířatům. A čím je tedy tak výjimečná?

Vím, jak zklidnit tvůj hněv…

Turid se proslavila díky takzvaným „konejšivým signálům“. Tento princip shrnula ve své nejznámější knize, která se u nás prodávala pod názvem Konejšivé signály: Na jedné vlně s vaším psem. Co si vůbec můžeme pod tímto pojmem představit? Pro psy, podobně jako pro ostatní zvířata žijící ve smečkách, je komunikace velmi důležitá. Umění domluvit se, je pro zvířata ze smečky doslova základem přežití. Spolupracují, když loví, když vychovávají potomky nebo se starají o slabší jedince. Ovšem základem toho všeho je žít spolu v míru, umět zamezit, nebo alespoň obrousit hrany konfliktům. K tomu používají psi celé spektrum tzv. konejšivých signálů. Ty mají za úkol zmírnit agresi a napětí. Ačkoliv každý pes používá jiné signály, vzájemně si rozumějí. Je až překvapivé, jak účinně signály fungují…psi jsou skvělí diplomati! Nepoužívají je pouze mezi sebou, vysílají je i směrem k nám, lidem. Na této teorii postavila Turid Rugaas svoje výcvikové metody. Sama o konejšivých signálech říká: „ Potřebujeme se naučit rozumět psí řeči, abychom chápali, co nám psi chtějí sdělit. To je tajemství spokojeného společného života.“

Konejšivé signály hrají v náš prospěch

Jak tedy fungují konejšivé signály v praxi? Představme si psa, jehož páníček se mu při výcviku snaží ukázat, kdo je tady šéf. Pejsek si může myslet, že pánův hlas zní agresivně a proto začne vysílat konejšivé signály. Začne si olizovat nos, otáčet se pryč nebo zívat. Páníček si je může vyložit jako tvrdohlavost nebo neposlušnost a může se skutečně rozzlobit. Nebohý pes tím pádem může být potrestán za něco, co je pro něj naprosto přirozené. Turid Rugaass říká, že pokud se naučíme tyto signály rozpoznávat, nejenže je budeme moci používat při výcviku, ale také pro svůj prospěch. Jeden z uklidňujících signálů je například pomalá chůze, takže pokud se k nervóznímu psovi přiblížíme pomalu, bude se určitě cítit o mnoho lépe. Celkem existuje kolem třiceti různých konejšivých signálů a mnoho dalších jejich kombinací. Pes po nich sáhne v situacích, kdy se setká s cizím psem, když hlas jeho pána zní nazlobeně, u veterináře, při příliš dlouhých lekcích na cvičáku nebo pokud po něm jeho páníček chce něco, co mu zrovna není po chuti. Ke konejšivým signálům patří například zívání, vrtění ocasem nebo charakteristický „psí úsměv“. Jedním z nejpoužívanějších signálů je olizování vlastního čumáku. Můžeme jej vidět hlavně u černých psů nebo u psů s hustou srstí, u kterých je komunikace pomocí tváře nějakým způsobem ztížena. Často se můžeme setkat s takzvaným „zmrznutím“. Každý majitel psa to zná. Ve chvíli, kdy jejich hafan uvidí cizího psa, se zastaví, ztuhne, jako by přimrzl. Dalším známým uklidňujícím gestem je odvrácení hlavy, někteří psi se rovnou otočí celí. Často tak reaguje pes, ke kterému někdo vykročí přímo nebo se mu podívá do očí.

Komunikace je základ

Ve svém výcviku se Turid maximálně snaží porozumět tomu, co nám psi říkají a klade velký důraz na komunikaci mezi psem a majitelem. Při tom využívá poznatky, které nastínila v knize Konejšivé signály. Důležité pro ni je, aby pes byl v maximální pohodě. Nejprve se snaží odhadnout, co je příčinou problému a teprve potom navrhuje řešení. Turid vychází majitelům psů velice vstříc. Na svém webu vede poradnu, v níž osobně radí, jak řešit různé potíže. Nedávno se například na Turid obrátila majitelka, která se jí svěřila s dosti obvyklým problémem: jakmile za sebou doma zavře dveře, její pes začne okusovat všechno, na co přijde. Turid rozpoznala, že se jedná o příznak stresu a poradila majitelce, ať svého pejska naučí být o samotě.  Měla mu pokaždé říct: „počkej“ a pak odejít za dveře a za pár vteřin se vrátit. Postupně se intervaly prodlužovaly, při důsledném výcviku by pes za nějakou dobu měl zvládnout vydržet o samotě, aniž by zdemoloval zařízení domácnosti.

Všechno se točí kolem psů

Turid zasvětila práci se psy doslova celý život. Vše začalo docela běžně: když poprvé přišla se psem na výcvik, zjistila, že trénovat psy ji baví a že má pro to talent. Začala se výcviku věnovat profesionálně, nejprve pracovala v několika tréninkových centrech, cvičila se mimo jiné záchranářské psy. Po nějakém čase zjistila, že jí postupy, běžně používané ve výcvikových centrech, nevyhovují. Proto si v osmdesátých letech otevřela vlastní psí školu: Hagen Hundeskole. V té době se také začala zabývat výzkumem konejšivých signálů. V roce 1992 vyjela na kynologickou konferenci do Kanady, kde byl její výzkum přijat s velkým nadšením a ohlasem. Od té doby je Turid vnímána jako mezinárodní kapacita, nejen mezi odborníky, ale také mezi běžnými chovateli. Na základě svých zkušeností napsala několik knih, nejznámější jsou již zmíněné Konejšivé signály. Na této knize pracovala velice dlouhou dobu, dva roky vypracovávala nejrůznější studie a prováděla pozorování, dalších pět až šest let si svoje teorie ověřovala v praxi. Kromě této klíčové knihy napsala ještě několik dalších titulů. Většinou se už jedná o ryze praktické příručky. V češtině vyšlo ještě Štěkání/Zvuk psí řeči, v níž publikuje vše, co objevila během svých snah o pochopení psího štěkání a jeho užití ve výcviku. Pokud se chovatel naučí poznávat, co se jeho pes snaží štěkáním vyjádřit, může následně minimalizovat negativní dopady zbytečného a obtížného štěkání. Známá je také její kniha My dog pulls. What Do I Do? (Můj pes táhne. Co mám dělat?), ve které se snaží radit majitelům, jejichž pes neumí chodit na vodítku a neustále je někam táhne. Pro ty, kteří neradi tráví čas nad stránkami knih, natočila několik DVD, v nichž rovněž rozebírá nejčastější trable, s nimiž se páníčci potýkají. Kromě toho jezdí po světě, je hostem různých přednášek, konferencí a seminářů. Mimochodem, v květnu 2010 navštívila i Českou republiku. V Praze přednášela na téma: Konejšivých signály  a Stres u psů.

Netradiční celebrita

Svoje soukromí si seveřanka žárlivě střeží. Je o ní známé pouze to, že žije se svou dcerou, vnoučaty a zvířaty na malé farmě uprostřed krásné norské přírody. V současnosti má dva psy, šestiletého německého ovčáka Stara a jedenáctiletou kříženkyni jménem Saga. Stara si vzala z útulku,  byl velice stresovaný a úzkostlivý. Turid si jej ale dokázala „vypiplat“, a teď je z něj miláček celé rodiny.

Turid je dokonalým příkladem toho, že i odbornice, která nikdy netoužila po záři reflektorů, se může stát uznávanou celebritou. Nemluví za ni vzhled, ani charisma, ale jen a pouze její znalosti a schopnosti. Pokud se rozhodnete inspirovat  jejími knihami, určitě nešlápnete vedle. Tato paní prostě ví, o čem mluví.


5 stavebních kamenů výcviku podle Turid:

  • Psi se nejlépe učí, pokud z toho mají dobrý pocit.
  • Naučte se vnímat už v začátcích signály toho, že váš pes je unavený a frustrovaný.
  • Při výcviku postupujte systematicky krok po kroku. Většina lidí cvičí psy moc rychle a má příliš velké požadavky.
  • Buďte trpěliví, všechno berte s klidem.
  • Psi při učení většinou prožívají asociace. Snažte se neudělat nic, díky čemu by si vás pes mohl spojit s něčím nepříjemným.

 

Turid Rugaas o vztahu ke psům a o výcviku:

  • „Konejšivé signály“ jsou mezinárodní a univerzální. Psi na celém světě mluví stejným jazykem. Pes z Japonska bude normálně rozumět psovi i ze zapadlého údolí v Norsku.
  • Nejčastějšími omylem při výcviku je, když si lidé myslí, že psi dovedou číst jejich myšlenky.
  • Raději naučte psa, aby seskočil ze sedačky sám, než abyste na něj křičeli a tím ho stresovali.
  • Snažte se být při řešení problémů kreativní. Nepoužívejte pořád dokola ohrané NE!