Jen co zasednete k talíři, už je to tady. Smutné psí oči hypnotizující každé sousto, které si vložíte do úst. K tomu ještě urputné slintání, mnohdy doprovázené úpěnlivým kňučením či nepřetržitým štěkotem.

 

Pokud jste majiteli psího loudila, pak dobře víte, jak nepříjemné toto loudění je, zvláště pokud k vám přijde třeba návštěva. Jak tedy neztratit nervy, nepřivodit si žaludeční vředy a hlavně: naučit hafana, že do vašeho talíře se čumák prostě nestrká?

Steak je Fuj!

Stejně jako u mnohých jiných psích neřestí, je nejlepším řešením výcvik. Už od štěněte je třeba naučit hafana správným stravovacím návykům a neplést si stravu vaši se stravou psí. Co je na talíři, to je zkrátka vaše – v tomto případě kamarádské dělení neplatí! Navíc si uvědomte, že co je pro vás výsostnou lahůdkou, může pejskovi způsobit nejednu zdravotní obtíž.  Dalším problémem nejen pro lidi, ale i jejich čtyřnohé mazlíčky, je obezita. Pokud psa normálně krmíte, ale navíc mu „přilepšujete“ pochoutkami z vašeho talíře, tak se vám podaří za čas udělat z vitálního hafana nemocného lenivého tlouštíka.

Jen malý kousíček

Důležité je být neoblomný. Smutným psím očím je sice těžké odolat, ale musíte si trvat na svém a psovi nesmíte ustoupit. „Dám mu jen malý kousíček, aby přestal.“ Tím to většinou začíná. Jenže pozor! Tenhle malý kousíček ho rozhodně nepřinutí, aby přestal. Naopak, bude loudit ještě víc. Povedlo se mu to jednou, povede se mu to přeci i podruhé. Proto poučte všechny vaše spolustolovníky, od hodných babiček až po kamarády, kteří si vašeho psa chtějí naklonit, aby mu rozhodně nic nepodstrkovali. Dávejte pozor i na malé děti, které si ještě neuvědomují, že podělit se o jídlo se psím kamarádem není stejné jako rozdělit se o svačinu s dětmi ve školce. Pokud nebudou všichni členové rodiny včetně přátel dodržovat toto pravidlo, jen těžko se váš žrout „loudícímu“ zlozvyku odnaučí.

Loudění a loudění

Správná strava je základ. Pokud pejskovi dopřáváte pravidelnou a vyváženou stravu, loudění není o hladu, ale o chuti či o (zlo)zvyku. Hladový pes totiž těžko přestane loudit o jídlo – to lze odnaučit jen dobře živeného, u kterého máte jistotu, že hlady rozhodně nestrádá.

Ale to správnému pejskaři jistě není potřeba připomínat. Nejlépe je naučit psa jíst pravidelně ve stejnou dobu a na stejném místě. Jídlo vždy dávejte do misky, pro kterou má u vás doma vyhrazené vlastní (nejlépe klidné) místo. Tím chlupáče naučíte pravidelnosti a zlepšíte jeho zažívání. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla jsou pak pamlsky, kterými psa odměňujete při výcviku.

Najedený je, tak co s ním?

Máte-li jistotu, že pes není opravdu hladový a přesto stále škemrá u vašeho talíře, buďte rázní, ale nerozčilujte se. V tomto případě je váš klid důležitější než kdy jindy. Pokud se budete rozčilovat u jídla, můžete si tím sami ublížit: váš čtyřnohý mazel by vám těžko odborně poskytl Heimlichův zákrok, kdyby vám zaskočilo sousto. Zkuste odvést loudilovu pozornost hračkou. Ještě než zasednete k jídlu, dejte mu něco na hraní, co by ho mohlo zabavit po dobu vašeho stolování či vaření. V okamžiku, kdy opět začne dělat „scény“, důrazně ho okřikněte slůvkem „FUJ“ nebo jiným vaším naučeným povelem a pošlete ho na jeho místo. Na „místo“ byste měli loudila poslat už ve chvíli, kdy se chystáte ke stolu. Tato procedura bude jistě trvat nejeden oběd či večeři, než se konečně podaří, aby pes zůstal na svém místě po celou dobu jídla, ale musíte vytrvat. Samozřejmě by asi bylo nejjednodušší naučit psa, že do místnosti, kde stolujete či vaříte, chodit nesmí, ale jen málokterý chovatel je takový „drsňák“. Navíc ve většině českých domácností je jídelnou zkrátka obývací pokoj, do kterého má pes většinou neomezený přístup a jak mu vysvětlit, že v určitou dobu do tohoto pokoje nesmí.

V klidu

Stejně jako když učíte psa jiným, novým věcem i u nácviku „neloudění“ musíte být trpěliví a hlavně se neuchylovat k fyzické agresi. Je důležité ukázat hafanovi, že vy jste vůdcem smečky a rozhodně nebudete tolerovat jeho čumák ve svém talíři. Pes je inteligentní bytost, která si zapamatuje každý váš chybný krok, a proto je důležité mu neustupovat a vždy trvat na splnění příkazu. Stejně tak si ale zapamatuje všechno hezké a proto je důležité psa chválit. Chválit, chválit a chválit. Nezapomeňte ho pochválit a pomazlit pokaždé, když vydrží zůstat na svém místě. Pokud chcete psa odměnit, s pamlsky zrovna v tomto případě zacházejte velmi opatrně. Jedině, když je pes klidný a na svém místě, tak si drobný pamlsek zaslouží. Jinak by si totiž mohl lehce domyslet, že pamlsek je právě odměnou za loudění.

Loudění je bezesporu nepříjemný psí zlozvyk, ale dá se s ním bojovat. Buďte zásadoví, trvejte na svých příkazech a psovi rozhodně neustupuje. Buďte trpěliví a nerozčilujte se. Vy sami nejlépe znáte svého psa a víte, co na něj platí: od zlých pohledů, důrazných příkazů, až po chválu a odměnu. Bude to jistě dlouhý proces, ale za tu námahu stojí.