Bojí se váš pes bouřky? Poradíme vám, jak mu pomoci strach překonat.
Strach z bouřek je u psů poměrně častý. Jedna studie uvádí, že až 93% psů trpí strachem z hlasitých zvuků, včetně bouřek a ohňostrojů. Ať už strach vznikl po nějaké nepříjemné zkušenosti nebo je dlouhodobý, každopádně jde o nepříjemný a stresující zážitek jak pro psa, tak pro majitele. Bez dlouhodobější terapie se může problém rozvinout a prohloubit a bude těžší ho odstranit.
Obzvlášť náročné je to v období letních bouřek. Mnoho psů si vyvinulo své vlastní únikové strategie, pomocí kterých bouřky přežívá. Snaží se dostat do domu, schovávají se na toaletách, pod postelemi, přecházejí z místa na místo a majitel je nemůže uklidnit. Zrychleně dýchají, mají rozšířené zornice, upocené packy, n emají chuť k jídlu, zvýšeně sliní a odmítají se nechat uklidnit.
Řešení je těžké v tom, že bouřky je obtížné předvídat, natož nějak nasimulovat, aby si psi zvykali. Psi navíc většinou vědí podstatně dříve, než jejich majitelé, že se bouřka blíží a začnou panikařit už ve chvíli, kdy my ještě nic netušíme. Existuje terapie, založená na pouštění nahrávky bouře a když si na ni pes zvykne, zvyšuje se hlasitost. Tato metooda může to pomoci psům se slabou fóbií, těm „rozjetým“ ale bohužel asi ne. Jak na to? Psům pouštíme slabý zvuk nahrávky bouřky z povzdálí, pokud je pes uvolněný, hrajeme si s ním a krmíme ho. Začínáme pár minutami a ztišeným zvukem, pokud je pes v klidu a těší se na hru a pamlsek, prodlužujeme dobu a zvyšujeme hlasitost. Postupujeme pomalu, nespěcháme, tím bychom vše jen zhoršili. Pokud pes vykazuje známky stresu, vrátíme se o krok zpátky, znovu ztlumíme zvuk. Tomuto procesu se říká zvuková desensibilizace. Horší už je nasimulovat světlo blesků, kterého se psi také často bojí, někteří psi také dobře reagují na terpaii, ale v případě opravdové bouře panika znovu propukne. Podle jisté teorie amerických vědců je bouřka nepříjemná zvláště pro dlouhosrstá plemena, díky statické elektřině ve vzduchu totiž „probíjejí“ a trpí lehkými elektrošoky. Proto se uzemňují tím, že se schovávají v koupelnách. Tato teorie je jistě zajímavá, ale myslím, že psi se v koupelnách tak rádi schovávají proto, že se tam cítí v bezpečí – koupelny nemají okna a tak nevidí ven, na bouřku. Vědci z předešlé studie doporučují stříkat psi antistatickým sprejem – myslím, že tím koneckonců nic nepokazíte.
Pokud máte psa se silnou fóbií, kterou samozřejmě lze řešit desensibilizací, jen je to běh na delší trať, měli byste mu zajistit bezpečné místo, kde se může schovat a to hlavně v době vaší nepřítomnosti. Mělo by to být tmavé místo s umělým světlem bez oken, s permanentním přístupem (garáž, toaleta, koupelna). Pokud tam půjde pustit hudba, tím lépe.
Pro opravdu silně panikařící psi jsou tu podpůrné terapie jako t-touch doteky (o těch příště), na míru namíchané Bachovy esence, protibouřkové vesty apod. Opravdu silnou fóbii je těžké vyléčit, ale s trpělivostí a použitím podpůrné léčby ji lze zmírnit. A pokud fóbie není ještě příliš rozvinutá, lze ji řešit pomocí výše popsaných postupů.
