Víte, jaké máte práva a povinnosti při pohybu psa v lese?

PRÁVO

Podívejme se na celou věc z právního hlediska. Obě strany se totiž často nemohou dohodnout, kdo je a kdo není v právu. Zákon ale bohužel zná málokdo. Pokud si ho nastudujete, budete ve značné výhodě, ovšem za předpokladu, že se jím budete i řídit.

Jak to tedy je? Volný pohyb psů v honitbě (tj. takřka v jakékoli přírodě) upravuje Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. ze dne 27. 11. 2001, s dodatky z let 2002 a 2003. Myslivost má podle tohoto zákona (kromě jiného) za účel: Ochranu zvěře před volně pobíhajícími domácími zvířaty. Podle zákona je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, s výjimkou opatření k zabránění škodám působeným zvěří a dovolených způsobů lovu. Dále je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat.

 

PRO VÁS JAKO MAJITELE PSA PLATÍ:

Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího. Pojem – vliv svého majitele – ale nemusí nutně znamenat na vodítku. Podle obecného výkladu, který vám myslivci odsouhlasí, jde o psa ovladatelného, jdoucího nebo běhajícího po cestě a reagujícího na povely vůdce.

CO DOVOLUJE ZÁKON MYSLIVCŮM?

Usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební.

Ovšem pozor: toto právo má jen myslivecký hospodář a myslivecká stráž, tedy jen dvě osoby v každé honitbě! Navíc z výčtu výjimek poněkud absurdně vyplývá, že střílet tito dva pánové teoreticky mohou pomalu jen společenská plemena. Neznamená to ale, že psy loveckých plemen nebo například ovčáčtí psi mohou v honitbě na volno honit zvěř – v tom případě by šlo o nedovolený způsob lovu a jejich majitel by byl potrestán vysokou pokutou. Tolik tedy zákon, kterým by se obě strany měly řídit.

Ještě dodatek: O usmrcení psa nebo kočky, ale i zdivočelého hospodářského zvířete nebo označeného zvířete z farmového chovu zvěře, je povinností neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo doprovodit.

PÁR DOBRÝCH RAD

Při pohybu se psem v přírodě, ať už se jedná o louku, les či jen polní cestu, buďte opatrní a obezřetní. Nikdy se nemůžete být naprosto jistí, na jakém území se vlastně nacházíte.

V krajině kolem vás žije celá řada volně žijící zvěře, která ale vašeho psa vnímá jako nepřítele a jeho přítomnost v ní vyvolává stres. Mnohdy i jen jeho pachová stopa způsobí mezi obyvateli lesa rozruch. Na „volno“ proto nechávejte pouze psa, kterého dokážete udržet ve svém dosahu a odvolat od zvěře. V případě, že si nejste poslušností jistí, raději neriskujte, případné problémy za to nestojí.

Nenechávejte psa probíhat v houští, prohledávat remízky. Zvláště pak v jarních měsících, v období od března do června, kdy se rodí mláďata. Někdy stačí, když pes vezme například zaječí mládě jen trochu do tlamy, či jej pouze očichá. Přestože mláděti neublíží, zaječice tato mláďata opouští a ty následně zemřou. Této situaci dokážete předejít, jen když je pes stále ve vaší blízkosti.

 

V případě, že váš hafan nějaké zvíře nechtěně vyruší, okamžitě ho přivolejte a zabraňte mu v pronásledování zvěře. Platí to zejména v zimě, kdy lesní zvěř instinktivně vykonává minimum pohybu. Pokud ji pes vyplaší, snaží se před ním uniknout. Slabší kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a následně uhynou na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí.

A na druhou stranu – nenechte na sebe křičet každého pána v zeleném. Zákon mluví jasně – pokud máte ovladatelného psa, nemusí trávit celou procházku v lese na vodítku.

 

LOVECKÝ PES:  JAK NA TO

Máte psa loveckého plemene a chcete se věnovat myslivosti? Gratulujeme, váš pes to rozhodně ocení. Pozor: zkoušky smí skládat a honů se pak účastnit jen psi s PP, takže například ohař bez PP je automaticky z činnosti, která je mu nejvlastnější, vyřazen. V dnešní době můžete využít mnoha výcvikových škol zaměřených přímo na lovecké psy, a je i spousta výcvikářů, kteří vám rádi poradí. Existuje i množství odborné literatury. S výcvikem vám rády pomohou i chovatelské kluby příslušných plemen. Kromě nastudování teorie je důležitá i praxe. Tedy to, aby se pes co nejčastěji dostal do lesa či na pole a mohl rozvíjet vrozené vlohy. Pozor, abyste neměli problémy, je lépe si najít, pod jaké myslivecké sdružení „váš“ les spadá a požádat tam o povolení k výcviku psa v jejich honitbě. Vydají vám ho většinou bez problému a mnohde ještě poradí či pomohou s výcvikem. No a až bude mít váš pes zkoušky, můžete ho zkusit vzít na hon. Nemusíte být sami myslivcem. Stačí se u vás na příslušném sdružení domluvit, bývají rádi za psa – pomocníka, dobrých psů není nikdy dost.

JAK ODNAUČIT PSA LOVIT

Jste na tom přesně opačně? Máte psa „neloveckého“ plemene a on přesto utíká po stopě zvěře a vrací se bůhvíkdy? Nemůžete ho nikde pustit, protože takzvaně „bere dráhu?“ Všichni psi byli původně lovci, lovecké chování má v genech zakódována většina z nich. Obecně mimo loveckých plemen mají výrazný lovecký pud severská plemena, chrti a některá společenská plemena. Takový kavalírek bývá celkem náruživý lovec. O dnes společenských teriérech už vůbec nemluvě. Odnaučit psa lovit je běh na dlouhou trať a námět na samostatný článek. Tak tedy – pořiďte si stopovačku a vyzbrojte se trpělivostí. Psa venku opakovaně přivolávejte, nenechávejte čmuchat po stopách a neustále odměňujte za to, že věnujte pozornost vám a ne zajíčkům. Je dobré zabavit psa aportováním, a často se mu na procházkách schovávat, aby se naučil si vás hlídat. A když budou lovecké pudy přesto silnější? Zkuste si s odborníkem promluvit o elektrickém obojku – anebo kupte postroj a dejte se třeba na dogtrekking, i s uvázaným psem si venku užijete spoustu zábavy.

ZÁVĚREM
Pejskaři a myslivci, to jsou skupiny, které se často vzájemně osočují. Přitom by jim mělo jít o to samé: ochranu přírody. Myslivci jsou často sami pejskaři, přitom nedokáží mnohdy pochopit, že i váš pes se potřebuje proběhnout. Pejskaři zase často mají les za hřiště pro svého miláčka a nemyslí na klid zvěře. Buďme k sobě tolerantní. Jde to, jen musíme respektovat potřeby toho druhého.

ZÁKLADNÍ POJMY:

1./ Honitba – pozemek, na kterém je povoleno vykonávat právo myslivosti. V podstatě jakýkoliv kus lesa nebo pole patřící mysliveckému sdružení, které ho spravuje a stará se o zvěř. Začít může až 200 metrů od hranice obydleného pozemku.

2./ Myslivecké sdružení – místní organizace sdružující myslivce. Ti se starají o zvěř v dané honitbě, pořádají hony, případně samostatně loví. V čele MS je hospodář. Seznam sdružení najdete na www.myslivost.cz.

3./ Myslivecká stráž – je člen mysliveckého sdružení, oprávněný vybírat pokuty, případně střílet pytlačící psy a kočky. Musí se prokázat průkazem – myslivecká stráž není každý myslivec, jen jeden v místním mysliveckém ve sdružení!

4./ Lovecky upotřebitelný pes – pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu.

5./ Zkoušky loveckých psů – jsou norovací, barvářské, podzimní (od jednoduchých zkoušek vloh po složité všestranné zkoušky). Aby byl pes lovecky použitelný, musí složit zkoušky podle specializace. Informace o zkouškách najdete rovněž na stránkách www.myslivost.cz nebo u jednotlivých chovatelských klubů.

6./ Doba lovu – časové vymezení toho, kdy se smí lovit určitý druh zvěře. Liška a divoké prase se loví celoročně, ostatní jen 2 – 3 měsíce v roce, většinou na konci léta či na podzim