Potřebuje zlatý retrívr vážně jiné krmení než labrador? Je rozdělení granulí podle plemen nějak lékařsky podložené?
Všichni jsme si už asi zvykli na rozdělování psích granulí podle věkových kategorií. Štěněcí, dospělácké a seniorské granule nám už přijdou naprosto běžné. Můžeme si vybrat i granule zaměřené na životní styl – existují granule pro aktivní psy, pro bytové psy, pro mlsné psy nebo třeba pro kastráty. A také jsou tu granule určené pro jednotlivá plemena.
První takto specializované granule byly kočičí – v roce 1999 je Royal Canin vyvinul pro perské kočky. Granule byly založené na předpokladu, že krátkonosé kočky mohou mít problém s příjmem granulí, že je nedokážou „nabrat“ a tak byly tyto nové granule tvarované tak, aby je uchopila i peršanka. Výzkum specifik jednotlivých kočičích a hlavně psích plemen pokračoval a tak jsou v současnosti na trhu speciální krmiva pro víc jak dvacítku psích plemen. Jiné firmy se nezaměřují na konkrétní plemena, ale rozdělily své krmiva na řady pro malé, střední a velké psy. Otázka ale je, zda jsou krmiva pro jednotlivá plemena něčím jiným než reklamním trikem.
NA VELIKOSTI ZÁLEŽÍ
Variabilita psích velikostí je neuvěřitelná. Miniaturní plemena mívají malé a často velmi jemné čelisti, malí teriéři naopak mají zuby a čelisti velmi silné. I velká plemena se liší tvarem a velikostí čelistí, mívají předkus nebo podkus. Je tedy pochopitelné, že pro malá plemena se lépe hodí granule malých velikostí a pro velká zase velké granule, protože malé by mohla vdechnout. Malí psi rovněž potřebují více energie, protože díky menšímu povrchu těla neudrží tak dlouho teplo. Je tedy logické, že granule pro malá plemena bývají energicky vydatnější.Záleží i na stavbě těla – novofundlanďan potřebuje méně vydatné krmivo jako stejně těžká německá doga. Mezi plemeny opravdu existují výrazné rozdíly.
JEDNO PRO VŠECHNY?
Pokud prozkoumáte trh s krmivy pro jednotlivá plemena, zjistíte, že složení většiny těchto granulí má předcházet nějakému problému. Tak například granule pro německé ovčáky mají obsahovat složky na úpravu zažívání, ale také složky na podporu zdravé srsti. Otázka je, kolik německých ovčáků opravdu potřebuje řešit obé. Srovnejme si to s granulemi podle životního stylu: pokud máte aktivního psa, krmíte ho zátěžovými granulemi. U granulí pro plemena se snažíte předcházet něčemu, co se může, ale nemusí přihodit.
Co je tedy nejdůležitější? Plemeno, věk nebo životní styl? Zajímavé je i to, že ne všechna krmení podle plemen jsou dostupná ve štěněcí variantě, což naznačuje, že věk je důležitější než plemeno. Mnoho štěněcích granulí je ovšem rozděleno podle velikosti. Ty pro velká plemena jsou méně kalorická, aby štěně rostlo pomaleji a nebyla zatěžována kostra. Ty pro prcky jsou zase menší, aby se lépe kousaly. Otázka životního stylu u plemene je také důležitá. Tak třeba Royal Canin popisuje labradorského retrievera jako milujícího, vodomila, se sklonem k přibírání na váze, s potřebou granulí, po kterých nepřibere, bude mít pěknou srst a které obsahují kloubní výživu. Jenže není labrador jako labrador. Někteří labradoři jsou tvrdě pracujícími loveckými psy, jiní domácími mazlíčky. Nebylo by tedy lepší vybírat granule podle životního stylu a ne podle plemena? Nebo mají jít výrobci ještě dál a vyrábět granule pro pracovní labradory, pro labradory mazlíčky a pro labradory popelnice? Není trh zahlcen zbytečným množstvím typů krmení? Nejde o reklamní tah – protože každý si rád koupí granule v pytli s obrázkem toho svého plemene?
