Šedivé čenichy jsou vyhraněné osobnosti a se svými majiteli si rozumí bez mnoha zbytečných slov. Někdo mladý by mohl namítat, že je to nuda – starý pes potřebuje místo řady nových podnětů více klidu a pravidelnost.Všem psům v pokročilém věku uděláte největší radost tím, že jim dopřejete svoji blízkost, co možná nejčastěji.

PŘIZPŮSOBTE SE

Univerzální recept na to, jak zacházet se starým psem, neexistuje. Jeho každodenní režim se může s přibývajícím věkem měnit jen trochu, o něco víc anebo radikálně, vše se odvíjí od individuálních potřeb, fyzické, ale i psychické kondice. Někdy není snadné odhadnout, jaké aktivity se pro psa hodí, protože proces stárnutí ani jeho tempo neprobíhá podle určitého klíče. Obecně je každodenní život se starým psem klidnější a uvolněnější. Společně si teď můžete užívat činnosti – jako jsou nákupy nebo posezení v restauraci a pokud je tomu zaměstnavatel nakloněn, můžete si vzít psa s sebou do práce. Dříve to s největší pravděpodobností nebylo možné, protože mladší pes byl ještě příliš temperamentní.

PROJEVUJTE LÁSKU

Mezi psem a jeho pánem se během společně prožitých let vytvořilo silné citové pouto, které umocňují vzájemné prožitky a mnoho vzpomínek, jež jsou s přítomností psa již nerozlučně spojené. Starší pes zná dokonale denní harmonogram rodiny, pozná, kdy přijdou děti ze školy, kdy je čas na pravidelnou procházku, zda jedete na služební cestu nebo jen běžíte koupit chleba do večerky. Možná vám někdy připadá, že váš pes vám čte myšlenky, nebo že je dokonce předjímá ještě dřív, než vás vůbec napadnou.  Jak je možné, že i když bydlíte ve čtvrtém patře, pes dokonale rozezná zvuk motoru manželova auta a začne radostně pobíhat v předsíni, jakmile dcera nastoupí v přízemí do výtahu? Všechny tyto projevy jsou výsledkem dlouholeté symbiózy, projevem věrnosti a oddanosti vašeho starého a zlatého čtyřnohého přítele. Takové chování má svoje neopakovatelné kouzlo a není možné jej očekávat od mladého psa.

ZAPOJTE HO

Dávno je pryč doba, kdy se váš pes jako mladík – puberťák ještě hledal, vyžadoval a vyhledával nové impulzy a změnu. To ovšem neznamená, že starší pes nepotřebuje žádnou činnost, zábavu nebo motivaci – naopak. Řada psů i přes svůj pokročilí věk ráda běhá a hraje si s ostatními psi, pozor je třeba dávat pouze na to, aby se hrou nenechali příliš unést a nezranili se. Někteří staří psi již nejsou schopni – díky otupení smyslů – odhadnout svoje možnosti a proto bychom jim měli zabránit v nerozvážném dovádění se psi-juniory. Vášniví aportéři možná přestanou nosit létající talíře a míčky, proto jim vymyslete jiné úkoly, aby zůstali fit. Naučte je aportovat ponožky do koše na prádlo, přebírat noviny nebo dopisy od pošťáka, nosit si vodítko.

TRÉNUJTE JEHO MOZEK

Stejně tak jako je důležité poskytnout psovi dostatek pohybu úměrně jeho věku, neměli byste zanedbávat ani psychickou kondici a stimulovat jeho mozek. I velmi aktivní psi se mohou takovým způsobem hry velmi unavit. Pro ty, kteří už nemají dobrou fyzickou kondici, může psychická aktivita představovat jediný možný druh zábavy jak udržovat jeho čilost a bdělost. Dalším přínosem je to, že se bude vaše vzájemné pouto ještě více posilovat. Obrňte se trpělivostí a nevzdávejte to, je pravděpodobné, že psovi bude řešení nového úkolu trvat o něco déle. Ani v pokročilém věku nezapomínejte na motivaci a psa za správně provedený úkon pochvalte a odměňte.

HRAJTE SI

  • Schovejte pamlsky nebo oblíbenou hračku v různých částech pokoje a nechejte psa, aby je hledal. Ze začátku můžete nechat psa, aby vás pozoroval a snáze pochopil, co má dělat. Později jej zavřete v druhé místnosti, schovejte předměty a psa přivolejte.
  • Pokud váš pes rád aportuje, naučte ho rozeznávat konkrétní předměty, jako jsou boty, vodítko nebo klíče, které pak pes může přinášet.

NEZAPOMÍNEJTE

Také myslete na preventivní veterinární prohlídky. Všímejte si jeho chování, příjmu vody a potravy, vylučování, pohyblivosti, zájmu o okolí atd. A při obtížích či odchylkách od běžného chování vše konzultujte bez odkladu s veterinářem. Pokud se nemoc podchytí včas, je pravděpodobnost úspěšného vyléčení výrazně vyšší. Je to často to nejmenší, co můžete pro svého psa udělat.