Vzteklina, známá kdysi také jako rabies, běsnění či lyssa, je akutní virové onemocnění centrálního nervového systému (CNS) mnoha zvířat a lidí.
O tomto onemocnění existují doklady více než 5 000 let a dodnes se vyskytuje téměř na celém světě. Vzhledem k tomu, že se v 80 letech provedla vakcinace lišek, měl její výskyt sestupnou tendenci a v roce 2004 ČR splnila kritéria pro přiznání statutu nákazy prostého státu.
Původcem vztekliny je RNA virus z rodu Lyssavirus z čeledi Rhabdoviridae, přičemž na světě existuje celkem 6 různých sérotypů viru.
Virus se přenáší slinami, přičemž ve slinách se vyskytuje 3-5 dní před prvními klinickými příznaky. V suchu virus přežívá pouhých 24 hodin. V těle mrtvých zvířat však zůstává naproti tomu infekční až 90 dní.
K infekci dochází většinou poraněnou kůží – hlavně pokousáním. Ve svalovině, v místě pokousání se virus částečně pomnoží a šíří se nervovými drahami do centrální nervové soustavy, kde se rychle namnoží, a pak se přesouvá do nervových zakončení, míchy a mozku. Inkubační doba / mezi kousnutím a onemocněním / může trvat mezi dvěma týdny až dvěma měsíci.
Průběh onemocnění u zvířat probíhá buď tzv. zuřivou či tichou formou. Často může docházet k vykazování smíšených projevů obou forem průběhu onemocnění vzteklinou. Léčení zvířat se neprovádí a nechávají se utratit.
ZUŘIVÁ FORMA (nejčastější)
1. stádium počáteční – trvá 1 – 3 dny, nastupují změny chování – pes je apatický, depresivní. Obtížně dýchá, v důsledku parézy hltanu s mu špatně polyká, nadměrně sliní.
2. stádium excitační – trvá 3 dny, pes může být neposlušný, lekavý, zuřivý, útočný, napadá jiná zvířata či lidi, vrhá se na stěny, okusuje nebo požírá nepoživatelné předměty (např. kameny). Objevuje se silné svědění, kdy se zvířata škrábou až do masa, šilhání, nestejně rozšířené zornice a paralýza hlasivek. Typické je narušení reflexů hlavových nervů a obrna lícního nervu. Dále má zvýšenou teplotu, trápí ho žízeň.
3. stádium paralytické – trvá 4 – 5 dní. Pes se zklidní, nastane ochrnutí pánevních končetin, močového měchýře, konečníku, hrudních končetin. Následkem obrny mu klesne spodní čelist, nemůže polykat, jazyk má vyplazený a volně mu visí z tlamy. Teplota je zpočátku 40 – 40,5 °C, později poklesne pod normál. Během dvou dnů nastává úhyn.
TICHÁ FORMA – excitační stádium chybí, nebo je nevýrazné, převládá deprese a paralýza.
ATYPICKÁ FORMA – chronický průběh, hubnutí, atrofie svalstva, zánět žaludku a střev.
ABORTIVNÍ FORMA – zcela výjimečně, uzdravení zvířete bez jakýchkoliv příznaků.
RECIDIVNÍ FORMA – návratná.
Smíšená forma – kombinace předchozích.
DIAGNOSTIKA
Při diagnostice vztekliny je třeba vyloučit všechny encefalopatie infekčního či neinfekčního původu, jež se projevují nějakými nervovými příznaky. U psů je potřeba rozlišit, zda se nejedná o u, Rubarthovu chorobu, Aujeszkyho chorobu…atd. Z neinfekčních nemocí to může být například otrava strychninem či olovem.
PREVENCE
Každý pes na území ČR starší 6 měsíců musí být povinně vakcinován proti vzteklině a potérevakcinováni dle příbalového letáku vakcíny, což jev jednom roce života psa a poté pravidelně každý rok. Nyní již existuje vakcína na dobu 3 let.
Při cestě se štěnětem do zahraničí je možné první očkování provést již ve třech měsících věku štěněte. Při cestování do rizikových oblastí je dobré zvážit očkování proti vzteklině a konzultovat možnosti vakcinace s humánním lékařem. Po pokousání neznámým zvířetem v zahraničí je nutné ihned po návratu vyhledat odbornou lékařskou pomoc.
VETERINÁRNÍ LEGISLATIVA
Každý pes, který pokousal člověka, musí být majitelem předveden na veterinární vyšetření a to v den pokousání a poté 5. den od pokousání. Termín druhého vyšetření je stanoven právě kvůli tomu, že virus se vylučuje do slin 2-4 dny před prvními klinickými příznaky. Nejeví-li pes žádné nervové příznaky ani 5. den po pokousání je možnost přenosu infekce na člověka vyloučena.
