Další film, který potěší srdce nejen pejskařů, se jmenuje Hachiko: A dog‘s story a v současnosti je k mání na DVD. Stárnoucí univerzitní profesor si myslí, že už ho v životě nemůže nic překvapit. Osud mu však přihraje do cesty štěně starobylého japonského plemene Akita Inu. Postupně se mezi nimi rozvíjí vztah, který ani smrt nepřeruší…

 

Na začátku byla náhoda. Postarší pedagog Parker narazil po cestě z práce, na vlakovém nástupišti, na opuštěné štěňátko. Zželí se mu ho, a přestože se kdysi zařekl, že už si nepořídí žádného psa, poskytne mu azyl. Nezůstane u krátkodobého pobytu, profesor si Akitu už nechá. Pojmenuje ho podle znaku, který mělo na obojku, čísla 8, které se v japonštině čte jako Hachi. Je to mystický symbol, znamená spojení sil země a nebe. Hachiko vzornou péči svému pánovi oplácí, každý den čeká na vlakové stanici a doprovází jej domů. Jednoho dne však Parker ve škole zkolabuje a následně zemře. Hachiko však na něj ani poté nepřestane čekat na nádraží.

Film, který zpracovává klasický japonský příběh, je půvabnou oslavou přátelství a věrnosti. Vychází z reálné události, skutečný Hachiko žil v Tokiu na počátku třicátých let 20. století. V roce 1924 si jej pořídil profesor Ueno, přednášející na tokijské univerzitě. Když potom zemřel, čekal na něj Hachiko každý večer na stanici Shibua. Jeho trvalá přítomnost přitahovala pozornost cestujících a zaměstnanců nádraží. Takto to šlo následujících deset let, do chvíle než Hachi zemřel, odešel za svým pánem. Později jeho příběh ho zaujal jednoho z bývalých Uenových studentů, proto o něm publikoval několik článků. Hachiko se stal slavným, učitelé ho dokonce předkládali svým žákům jako vzor morálních hodnot. V roce 1948 byla na místě, kde Hachiko čekával, vztyčena bronzová socha. Ta je dnes velmi oblíbeným setkávacím bodem, podobně jako náš kůň na Václavském náměstí v Praze.

 

 

Příběh legendárního psa brzy přešel i do umění, v osmdesátých letech byl o něm v Japonsku natočen film Hachikô Monogatori, současná verze je jeho americkým remakem. Klade si za cíl především přiblížit story západnímu publiku.

Hlavní roli ve filmu ztělesnil charismatický Richard Gere, jehož asi nejznámější role je milionář v nestárnoucí romantické komedii Pretty Women, zabodoval i ve výpravném muzikálu Chicago. Všestranný herec, který bojuje za lidská práva, byl v roce 1999 časopisem People vyhlášen nejvíc sexy mužem světa.

Opravdovými hvězdami filmu ovšem nejsou Gere ani Joan Allen, která si zahrála Parkerovu manželku, ale psi, kteří ztvárnili Hachika. Akita Inu je velmi staré plemeno, pocházející z japonského ostrova Honšú. První důkazy o jejich existenci pocházejí už z roku 5000 před naším letopočtem, tehdy se využíval k lovu zvěře a jako hlídač. Těšil se mimořádné úctě, ve vysokých kruzích bylo vlastnictví akity prestižní záležitostí. Hollywoodský trenér zvířat Boone Narr říká, že pro něj bylo výzvou pracovat s akitami, protože jsou velmi tvrdohlavé. Psy, kteří měli hrát Hachika, trénoval šest měsíců. Nutno dodat, že se mu to opravdu povedlo. Psům, kteří se objeví ve filmu, opravdu uvěříte, že se jim stýská po páníčkovi. Možná by za svůj výkon měli dostat speciálního Oscara.

Joan Allen o nich říká: „Jsou trochu rezervovaní, ale zároveň vznešení. Jsou to opravdu úchvatní psi.“

Při sledování tohoto snímku si budete možná muset připravit kapesníček, tady se hraje na city. Film rozbrečí i nejotrlejšího diváka.  Svůj podíl na tom má i působivý hudební doprovod. Psi, kteří se ve filmu objeví, jsou opravdu nádherní, důstojní a okouzlující. Hachiko je velký příběh, pohádka o věrnosti, lásce a přátelství, která se opravdu stala.