Anebo už patříte k živočišnému druhu homo kynologicus?

 

Popis: Morfologické rozdíly mezi člověkem moudrým a kynologem jsou nepatrné. Výrazné odlišnosti zaznamenáme pouze v oblečení. Kynolog se nejčastěji vyskytuje v riflích, šusťákové soupravě, maskáčích, kraťasech a botaskách, ve společenském oděvu jen velmi sporadicky (např. na výstavách). Oblečení bývá obaleno odumřelými chlupy a bahnem.

Výskyt: Zatímco Homo sapiens je takřka kosmopolit (tj. vyskytuje se hojně po celém světě), s kynologem se setkáme na výstavách, svodech, bonitacích, závodech, agility, kynologických cvičištích, střihačských soutěžích a v přírodě. Kynologové žijí ve smečkách.

Etologie (chování): Kynologové jsou družní, hovorní (pokud se hovor týká psů), mají smysl pro humor a nebývají přemrštěně čistotní. K ostatním lidem se chovají nevšímavě, ale v případě verbálního nebo dokonce fyzického napadení okamžitě tvrdě zakročí. Zatvrzelému a agresivnímu odpůrci kynologie může být rozzuřený kynolog velmi nebezpečný, zejména je-li podpořen smečkou jedinců svého druhu, případně druhu Canis familiaris (pes domácí). K příslušníkům vlastního druhu jsou kynologové velmi přátelští, ochotně se podělí o potravu, nikoliv však o tituly na výstavě. Ve výstavním kruhu nebo v různých soutěžích se z kynologů stávají rivalové, kteří dovedou bojovat velmi tvrdě. Třebaže jsou kynologové v jádru dobrosrdeční, nic je nepotěší tolik, jako když si konkurence koupí psa, kterému nenaroste zub.

Kynologové rádi fotografují. Důvodem je potřeba zdokumentovat krásu, případně výkon svých psů. Psy fotografují převážně ve výstavním postoji, visící na rukávu, případně obklopené získanými poháry. Často fotografují i psy svých soupeřů. Snímek exteriérově kvalitnějšího psa konkurence je pak příčinou kynologových depresí.

Způsob života: Kynologové nejraději obývají osamoceně stojící objekty s velkým pozemkem. Mnoho kynologů je však vzhledem ke svým finančním možnostem nuceno žít i v oblastech hustě osídlených druhem Homo sapiens. Takoví kynologové jsou zpravidla nešťastní a frustrovaní, neboť okolní prostředí je omezuje v jejich přirozených potřebách, mezi něž patří např. život ve smečce, značkování teritoria a volný pohyb. Držení kynologů ve městech a na sídlištích lze bez nadsázky definovat jako týrání.

Obytné prostory kynologů se vyznačují charakteristickými rysy. Koberce (pokud se vyskytují), bývají skvrnité a nábytek je ohlodán, stejně jako dveře. Výška okusu odpovídá kohoutkové výšce chovaného plemene, stejně jako velikost stop na ložním prádle. Veškeré bytové textilie jsou pokryty dlouhou, případně krátkou srstí. Jen výjimečně jsou bezsrsté, propadl-li kynolog kouzlu naháčů, pudlů nebo jiných nelínajících plemen.

Navštíví-li kynologa průměrný příslušník druhu Homo sapiens, je šokován, uslintán, umazán a ochlupen. Jen obtížně si hledá místo na slunci, nebo lépe řečeno na sedací soupravě.

Ve všech obytných prostorách se hojně vyskytují pískací hamburgery, míčky, gumové slepice a kosti z buvolí kůže v různém stadiu rozžvýkanosti. Koupelna kynologa je zavalena lahvičkami se šampony, kondicionery, balzámy, prostředky na růst srsti, proti lámavosti, proti statické elektřině, proti blechám, pro lesk srsti, na čištění očí, uší, zubů, na odstranění zacuchanin a na zvýraznění barev srsti, případně na odstranění nežádoucího barevného nádechu srsti. Hygienické prostředky samotného kynologa se omezují na mýdlo s jelenem a kartáček na zuby.

Pokud k obydlí kynologa patří pozemek, nese i on charakteristické rysy. Kolem řádného oplocení vedou bahnité stezky, na pozemku se nevyskytuje žádná živá drůbež a žádné záhony.

Samotnou kapitolou je dopravní prostředek kynologa, jeho osobní vůz. Obvykle bývá z pochopitelných důvodů typu kombi a v nákladovém prostoru se povalují vodítka, košíky, pešky či různé postroje. Auto je zřídkakdy umyto a jeho blatníky jsou často to jediné, co v blízkosti kynologa a jeho smečky dokázalo bez úhony vykvést. Na zadním skle nacházíme pak obvykle samolepku s rodinným miláčkem, takže před výstavou si stačí projít parkoviště a máme zhruba představu o zastoupení jednotlivých plemen. Automobilu nevěnuje kynolog žádnou zvláštní pozornost, protože pro něj neznamená skutečně nic jiného než dopravní prostředek.

Rozmnožování a pohlavní dimorfismus: Skutečnost, že děti nelze vystavovat, používat k aportování kachen, ani zapřahat a i jejich základní výcvik je náročný a s nejistým výsledkem, je důvodem, proč kynoložky, mají jedno, maximálně dvě děti. Výchovou ve smečce je dán perfektní základ pro to, aby z dětí vyrostli dokonalí kynologové. Smečka zpočátku dítě kynologa bezvýhradně chrání, postupem času vychovává a vštěpuje mu základní pravidla slušného chování. Časem si mladý kynolog dokáže vybojovat v hierarchii smečky svou pozici a připravuje se tak na okamžik, kdy se stane, hned po rodičích, nejvýše postaveným jedincem. Matce – kynoložce, tak odpadá spousta práce a začíná se věnovat svému dítěti intenzivněji v okamžiku, kdy ho lze přihlásit na soutěž Junior handling, zasvěcovat ho do výcviku nebo úpravy psů.

Kynoložky se výrazně odlišují od žen druhu Homo sapiens. Sejdou-li se dvě ženy moudré, proberou spolu manžela, děti a Esmeraldu, sdělí si vzájemně nové recepty z časopisu Tina a na závěr se shodnou, že ta nová blůzička paní Vopršálkové je skutečně rozkošná. Dvě kynoložky spolu dovedou klábosit rovněž zcela neúnavně celé hodiny, ale obsah jejich rozhovoru je diametrálně odlišný. Téma „manžel“ zcela vynechají, o dětech se zmíní jenom potud, pokud zaznamenaly nějaký kynologický úspěch, a dále hovoří výhradně o tom, jak Aris (Chanel, Brit, Simon, Ayka) dopadli na výstavě (bonitaci, závodech), proberou receptury krmiv a vzájemně se shodnou na tom, že ta fena, co si Vopršálková přivezla z Dánska, určitě nestojí za ty peníze, poněvadž je strmá na zadek (má reakci na střelbu, dlouhý chlupy, krátký chlupy nebo světlý oko). Muži – kynologové diskutují o stejných tématech jako kynoložky, zatímco muži Homo sapiens hovoří výhradně o sexu, fotbale a politické situaci.

Žena kynoložka si nikdy nestěžuje, že nemá co na sebe, ale stěžuje si, že nemá co vystavovat, co cvičit nebo s čím závodit (všichni psi už mají všechny možné tituly a zkoušky, je třeba koupit nového nebo si nechat štěně). Manžel kynoložky musí být srozuměn s tím, že když se vrátí z práce (a najde čirou náhodou manželku doma), na kuchyňském stole nestojí teplá večeře, ale pes a drahá polovička nesvírá v ruce vařečku, ale kartáč, nůžky nebo trimovací nůž.

Druh Homo kynologicus se dále dělí na mnoho dalších řádů, např. Homo kynologicus var. drillus (člověk – výcvikář), Homo kynologicus var. musherus, Homo kynologicus var. agiliticus atd. Řády se dělí na čeledě, lidově zvané např. ovčákáři, pudlaři, chrtaři, dogaři atd. Některé čeledě mají své podčeledě, např. chrtaři se dále dělí na vipetáře, barzojáře atd. Jednotlivé řády, čeledě a podčeledě se od sebe v maličkostech liší (výstroj, výskyt, chování), ale výše popsané základní rysy druhu Homo kynologicus jsou zachovány.

Příslušníci druhu Homo sapiens, kteří se povýšeně nazývají „normální lidé“ pevně věří, že se jim podaří nejrůznějšími sankcemi a utlačováním kynology vyhubit a vytlačit na okraj společnosti. Navzdory jejich snahám nejsou kynologové ohroženým druhem. Jako jediní savci se dokáží rozmnožovat také nepohlavně, a to nákazou. K ní může dojít u kohokoliv (zejména u dětí a mládeže, a to i protikynologicky naočkované). Největší ohniska nákazy jsou na kynologických akcích.

Příznaky – máte-li víc jak tři, je to s vámi nahnuté:

  • granule jsou na vašem nákupním seznamu každý týden
  • váš pes spí s vámi
  • nosíte psí sušenky v peněžence nebo kapse
  • venčení a výkaly vašeho psa se staly zdrojem konverzace pro vás a vaše okolí
  • v autě nevidíte přes sklo, protože všude zevnitř jsou otisky čenichu
  • máte rádi lidi, kteří mají rádi vašeho psa a pohrdáte lidmi, kteří ho rádi nemají
  • když vy a pes onemocníte v jeden den chřipkou, psa ještě tentýž den prohlídne veterinář, zatímco vám stačí pár prášků z lékárny
  • váš pes zestárne a je artritický, tak jdete kupovat dřevo a budujete mu malé schodiště, aby nemusel skákat do postele
  • vůbec vám nepřipadne divné vylézt na zahradu a mumlat: „vyčůrej se, tak už kakej“ zatímco sousedi podezřele sledují vaše chování
  • když zaspíte, raději nesnídáte, jen abyste vyvenčili psa
  • vy jste jediný idiot jdoucí v silném dešti, protože váš pes potřebuje dlouhou procházku
  • vaše víkendové aktivity jsou plánované kolem procházek se psem
  • máte zvláštní misku s vodou v ložnici, kdyby pes dostal v noci žízeň, ať nemusí daleko
  • vaše mraznička obsahuje více masa pro psa než něco jiného
  • sníh na dvorku odházíte cik cak tak, aby váš pes mohl dosáhnout všech svých oblíbených bodů
  • nepřestanete jíst pokud jste našli v jídle psí chlupy, dokonce se ještě zděsíte, že se mu v poslední době nějak rozdvojují
  • máte psí hračky a dárky v kufru vašeho auta
  • máte několik fotoalb, všude jsou fotky psů, ale když chcete dětem ukázat pradědečka, nemůžete si vzpomenout, kde skončila ta fotka
  • když jdete kupovat auto, vezmete si s sebou několik pravítek a měříte zavazadlový prostor, jestli se vám tam vejde pes… nebo dva..nebo přepravka.
  • vytáhnete kreditní kartu a jsou na ní přilepené psí chlupy
  • lidé v práci vám přestali nabízet kartáče na obleky, protože jim došlo, že jste ztracený případ
  • doma máte psích pelíšků, žvýkacích hraček, obojků, vodítek, postrojů a přepravek na psy víc než máte psů
  • po setkání s jinými pejskaři si během třiceti sekund zapamatujete jméno psa, ale jméno majitele si nezapamatujete patrně nikdy. Zůstane i v telefonu uložen jako „Bettynka“.
  • nerozmýšlíte se dvakrát nad tím, zda máte dát svému psovi líznout zmrzliny ze svého kornoutku
  • hovoříte o svých pejscích jako jiný o svých dětech či vnoučatech
  • pokud jste připojen na internet, věnujete se vyhledávání novinek o psech všeobecně, o svém plemeni, prohlížením seznamů, fotografií, dotazů a odpovědí, chatů o psech, vyhledáváním chovatelských stanic a všeho co se týká psů
  • když sáhnete do kapsy, vždy vám vypadnou psí granulky, pamlsky a sáčky na sbírání hromádek
  • na každého pejska, kterého potkáte na ulici se usmějete
  • knihovnu máte přeplněnou knihami o psech a psích hrdinech
  • za nejkrásnější okamžiky dne pokládáte dobu strávenou se svým psem
  • díváte se na příšerné filmy jen proto, že se v masové scéně objeví asi na tři vteřiny vaše plemeno
  • jediné na co se vás můžou všichni přátelé zeptat při setkání je otázka : „Jak se mají psi? “ nebo „Kolik psů teď máte ?“
  • na svých novoročních přáních jsou jedině vaši psi (ostatní členové rodiny jen zřídka)