Povely a odměny

1. Cvičení by mělo být pro vás i psa zábavné. Pokud nemáte náladu cvičit, ani s tím nezačínejte, dejte si raději den volna. Výcvikové lekce by měly být kraťoučké, ne delší než 5 – 10 minut, déle většina psů neudrží pozornost.

Pokud váš pes na povely nereaguje, neodměňujte ho. Podpořili byste tak nevhodné chování. Přerušte cvičení a za chvíli se vraťte k jednoduššímu povelu, který pes zvládá. Složitější si nechte na později.

Vždycky zakončete výcvik něčím pozitivním – cvikem, o kterém víte, že ho pes zvládne a velkou pochvalou. Poté ho vypusťte, ať už s povelem volno nebo třeba můžeš jít. Po skončení výcviku by měl být pes i jeho pán dobře naladěn.

2. Každý pes by se měl naučit ovládat základní povely – ke mně, k noze, sedni, lehni, zůstaň. Odložení, ať už v leže nebo v sedě,  je také důležité. Čím víc povelů pes zná, tím je život s ním jednodušší – a tím lépe se učí další.

Pamatujte si, že psí motivace klesá s náročností požadovaného cviku – pokud pes nevudí šanci uspět, přestane ho cvik zajímat. Představte si to z jeho úhlu pohledu – co je zajímavější – honění veverek nebo povel ke mně? Lov je pro psa odměna sama o sobě, vaše odměna za přiběhnutí tedy musí být tak silná, že se pes vykašle na veverky, protože vy jste přece mnohem zajímavější.

3.Výcvik by neměl zahrnovat žádné negativní prvky ani trest. Tedy žádný křik, žádné bití, žádné cukání na obojku, žádné škrcení ani žádné elektrošoky. Během výcvikové lekce byste měli psa motivovat pomocí pochval a odměn. 

Zapamatujte si, že opak odměny není v tomto případě trest, ale žádná odměna. Pokud budete ignorovat nevhodné chování. nebudete ani odměnňovat psa za to, že něco udělal špatně. Většina psů chce své majitele potěšit anebo alespoň získat odměnu .- pamlsek, hračku nebo pozornost.

4. Ujistěte se, že váš pes během výcviku touží po odměně. Pokud odměňujete jídlem, trénujte přeed krmením, ne po něm. Pokud odměňujete slovně, cvičte ve chvíli, kdy pes touží po vaší pozornosti, například když jste se vrátili z práce.

Pro nácvik složitějších cviků, jako je třeba odložení na volno, bude váš pes lépe motivovatelný, pokud předtím prováděl nějaké akčnější cvičení. Chtít po psu, který překypuje energií, aby dlouhodobě zůstával ve stejné poloze znamená říkat si o to, že pes cvik neprovede.

5. Odměna, kterou při výcviku používáte, by pro vašeho psa měla být skutečně lákavá. Žraví psi dobře cvií za jídlo, ale nepoužívejte granule, používejte lákavější odměny – zkuste sýr, párek nebo třeba sušená játra, uvidíte, co to se psem udělá.Pamlsky by měly být co nejmenší, asi tak ve velikosti vašeho nehtu. Neměly by se drobit, aby psa nedusily anebo aby neluxoval drobečky (pozor na oblíbené piškoty), ani by neměly být žvýkací – pes by je měl zhltnout a čekat na další.  Příliš velké pamlsky, které pes žere dlouhé vteřiny, rozhodně nejsou to pravé.

Pokud používáte ústní pochvalu, mluvte na psa vysokým, zpěvavým tónem, enthusiasmus je vřele vítán. Je zajímavé, kolik lidí neumí psa správně pochválit, mluví na něj lhostejným nebo dokonce protivným tónem. Pokud psa za doměnu hladíte, hlaďte ho na hrudníku nebo pod bradou – poplácání zeshora hlavy většina psů jako příjmené nevnímá.

6. Důležité je načasování odměny. Po správném provedení cviku odměňte psa okamžitě, během vteřiny! Jen tak si pes spojí své chování s odměnou. 

7. Používejte krátké povely. Každý povel řekněte jen jednou – nemá cenu dokola opakovat sedni sedni sedni, pokud si pes nesedne na první povel, nemá ho zvládnutý. Nemluvte na psa v celých větách, nevysvětlujte mu, cože to má udělat – nerozumí vám.

Jediný povel, spojený se třemi slovy, je obvykle „ke mně“, je lépe před ním upoutat pozornost psa tím, že ho oslovíte jménem. Oboje je vhodné pronést co nejjásavějším tónem.