Jsou situace, kdy se vám váš pejsek najednou nějak „nezdá“. Polehává, zrychleně dýchá a nechce jíst, přestože mu podstrojujete jeho nejoblíbenější dobrůtky. Není nemocný?

Předchozí den jste s ním byli na dlouhém pěším výletu, je tedy jenom unavený a potřebuje docela obyčejně odpočinout? Nebo by bylo lepší zajít s ním k veterináři? Zde jsou některá čísla, která vám pomůžou zjistit, zda je jeho stav normální anebo, jestli potřebuje lékařskou pomoc.

Zjistěte, jaké má pes reakce. Přijde, když na něj zavoláte? Nebo učiní alespoň nějaký náznak pohybu? Otočil se k vám, zaštěkal…? Pokud se nic takového neděje a pes nereaguje, ihned mu zkontrolujte dech a tep. Je-li to nutné, začněte provádět resuscitaci.

TĚLESNÁ TEPLOTA

Změřte teplotu. Tělesná teplota by měla být v rozmezí: od 37,5°C do 39,0°C. Jestliže zjistíte jiné hodnoty, což je teplota nižší než 36,5°C nebo vyšší než 39,8°C neotálejte s návštěvou veterináře. Příčin, proč teplota není v normálu, může být mnoho: od obyčejného prochladnutí, průjmu až k závažnému onemocnění. Teplota vždy signalizuje, že něco není v pořádku. Měření provádějte digitálním teploměrem, jehož koneček namažete trochou mastného krému a poté zasunete asi 2,5 cm do konečníku.

BARVA SLIZNIC

Zjistěte, jakou barvu mají sliznice. Normální barva sliznic je světle růžová. Pokud má váš pes pigmentované dásně, odtáhněte mírně dolní víčko a zjistěte barvu spojivky. Tato barva je perfektním identifikátorem prokrvení a okysličení tkání. Jestliže uvidíte bledou až bílou, váš pes je pravděpodobně v šoku nebo je chudokrevný v důsledku množství blech, klíšťat a červů. Modrá barva je známkou šoku, selhání srdce či plic nebo otravy. Červené, překrvené dásně mohou znamenat, že váš pes byl otráven kysličníkem uhelnatým nebo došlo k zástavě srdce či plic. Na problémy s játry ukazují dásně zbarvené do žluta. Podívejte se, jestli nemá na dásních červené tečky, které jsou známkou toho, že krvácí.
Se psem okamžitě zajděte k veterináři.

PULS

Zkuste spočítat puls. Pokud chcete spočítat tlukot srdce, měl by být pes v klidu. Položte ruku na levou stranu hrudníku, v oblasti, kde se loket dotýká hrudníku. Spočítejte údery za 15 sekund a vynásobte 4x. Pokud se vám nedaří posoudit tep na srdci, můžete to zkusit na stehenní tepně. Tu nahmatáte v blízko třísel, na vnitřní straně stehna. Položte na ni aspoň 2 prsty a počítejte puls.

Počet tepů za minutu závisí na velikosti psa:
U malých plemen a štěňat je to 120 až 160 úderů/ minutu.
Psi nad 15 kg mají v normálním stavu 160 až 120 úderů/minutu.

Čím větší pes, tím je jeho puls pomalejší. V pokročilém stadiu šoku a při podchlazení bývá puls ještě nižší než 60 úderů za minutu. Na druhé straně vzrušení, zvýšená teplota, srdeční záchvat, elektrický šok, uštknutí, otrava, silná bolest či rané stadium šoku způsobují, že puls převýší horní hranici normálu. Na rozdíl od člověka se rychlost tepu u psa mění v závislosti na nádechu a výdechu a tato nepravidelnost není nic, co by vyžadovalo odbornou péči.

DECHOVÁ FREKVENCE

Zkontrolujte jeho dech – počet vdechů za minutu. Normální dechové frekvence je
10 – 30 dechů/min. Při vysokých teplotách, kdy se pes dýcháním chladí, ale může mít až 200 dechů/min. To může být i následkem otravy, podchlazení nebo pokročilého stadia šoku. Položte psu ruku na hrudník a počítejte jeho zvedání a klesání za 15 vteřin, a pak vynásobte  4x nebo vydržte a počítejte celou minutu. Pozorujte i jak pes dýchá: chrčí, vydává sípavé zvuky, lapá po dechu…Vždy je dobré, vědět jakou dechovou frekvenci má váš pes za normálních okolností. To nejlépe zjistíte, když pes spí.

CRT – DOBA KAPILÁRNÍHO NÁVRATU

Pokuste se zjistit, jak jsou dásně prokrvené. Uchopte tlamu vašeho psa, jedním palcem mu zvedněte pysk a druhým pevně stlačte dáseň, hned poté palec uvolněte. Oblast pod prstem by měla zbělet a po malé chvilce by se krev vytlačená z malinkých cévek měla vrátit zpět do svého řečiště. Pokud se tak nestane, vypovídá to o slabém krevním oběhu. Pokud je CRT menší než 1 vteřina nebo delší než 3 vteřiny, kontaktujte veterináře. Pokud si tento test chcete nacvičit, zatlačte na svůj nehet. Růžová kůže pod ním zbělá a pak zase rychle nabude svou barvu.

DEHYDRATACE
Zkontrolujte, jesti není pes dehydrovaný. Známkou dehydratace jsou suché nebo lepkavé dásně a nepružnost kůže. Vezměte kůži na zadní straně krku a vytáhněte ji. Pokud okamžitě neslehne, je dehydrován. Čím déle slehnutí trvá, tím je dehydratace vážnější.

Zdroj: „Pomoc! Jak poskytnout pomoc svému psovi“ – MVDr. Michelle Bamberger