Proč se pes v krizových situacích drbe nebo zívá? My to víme!
Jedná se o chování v konfliktních situacích, jeho úkolem je uvolnění napětí. Můžeme se s ním setkat zejména ve chvíli, kdy by došlo k rvačce. U psa se střetnou dvě přirozené tendence – zaútočit anebo utéct, on to neumí sám vyřešit a tak se „zablokuje“. Následně se spustí úplně jiní, s původní situací nesouvisející jednání. Psi začnou čmuchat kolem, žerou trávu nebo se drbou. Kromě prvotního významu (zabránění konfliktu) je přeskokové chování důležité při vzájemném dorozumívání, ritualizuje se a stává se výrazovým signálem.
Přeskokové chování se objevuje i v jiných situacích. Na příklad při výcviku, pokud na psa vyvíjíme neúměrný nátlak, pes se zablokuje. Zírá před sebe, čmuchá, jde se vyčůrat, prostě dělá vše, jen ne to, co jsme po něm chtěli.
Jiný příklad – pes si celý den nevšimne misky se žrádlem, přijde návštěva, na kterou pes nesmí štěkat – a pes se vrhá na misku a žere. Ne, nehlídá si potravu. Jde o řešení, jak se vypořádat s dvěma tlaky – pes chce hlídat a zahnat vetřelce, pán mu to nedovolil, pes neví, jak dál a tak situaci zruší a žere. Pes se v krizové situaci, kdy není schopen řešit střet podnětů, nejčastěji zachová velmi obyčejně, uchýlí se k něčemu, co zná. K žrádlu, čmuchání, hrabání, drbání se. Při střetu dvou vnějších motivací, které na psa součastně působí, vzniká totiž velké napětí na psychiku psa a ten pak neví jak se správně zachovat. Přetížený mozek si potřebuje odpočinout a proto se pes zachová mnohdy nelogicky. U lidí se toto chování projevuje také – ve zjevných rozpacích, způsobených stresovou situací (upravování kravaty, drbání se ve vlasech, pohrávání si s různými předměty…).
