Veterinární medicína a hlavně diagnostika už je dnes na takové úrovni, že si se spoustou očních vad u psů umí poradit.
Oči se u psů přirozeně vyvíjely tak, aby pomohly k vystopování a vypátrání kořisti. Oči psa vypadají podobně jako oči lidské, ve skutečnosti se ale od našich odlišují v několika směrech. Jsou plošší než lidské oči. Jejich čočka může měnit tvar a modifikovat tak ohniskovou vzdálenost, ale ne tak dobře jako u oka lidského. Psí oči mohou být více sensitivní na světlo a pohyb než naše oči. Tento klad psům pomáhá při vystopování, zvláště v tlumeném světle. Jejich schopnost vytvořit dostatečně ostrý obraz je ale nižší než u oka lidského. Svaly měnící tvar čočky jsou slabší než v lidském oku, proto mají psi horší vidění nablízko. Na druhé straně, psi mají větší pupilu (zorničku) a více po stranách položené oči než my, což jim umožňuje lepší periferní vidění a tak precizněji sledovat pohybující se předměty.
Vyšetřením oka se zabývá veterinární oftalmologie. Celá řada onemocnění oka je spojena s genetickou predispozicí a tak znalost zatížení jednotlivých plemen oftalmologickou problematikou je nezbytně nutný předpoklad pro stanovení správné diagnosy a prognosy. Dědičnost jednotlivých onemocnění je pečlivě zkoumána a sledována. Jednou z nejvýznačnějších světových organizací, zabývající se genetickou vazbou, je nezisková organizace CERF / Canine Eye Registry Foundation/, která od roku 1974 shromažďuje informace o genetické predispozici u všech plemen.
V ČR pracuje skupina veterinárních lékařů specializujících se na dědičné oční vady (DOV). Jejich činnost je certifikována Komorou veterinárních lékařů ČR, seznam je uveden např. na www.veterina-info.cz. Pracují podle jednotných směrnic pro diagnostiku dědičných očních vad. Výsledek vyšetření je zaznamenán do jednotného protokolu, který je stejný po celé Evropě vyjma UK a který podrobně vypovídá o stavu očního bulbu a přídatných ústrojí.
Vlastní vyšetření probíhá za pomoci řady přístrojů:
| – vizuální posouzení stavu oka (víčka, výtoky) – slzný test (Schirmerův test produkce slz) – vyšetření spojivkového vaku – posouzení třetího víčka – slzné body – měření nitroočního tlaku (nejdříve pohmatem, potom přístrojem). Vyšetření probíhá tak, že veterinář zamíří speciální přístroj na oko zvířete, zmáčkne tlačítko a v tu chvíli přístroj sám změří tzv. nitrooční tlak, podle nějž veterinář dokáže určit diagnózu. Jedná se o rychlou bezbolestnou proceduru, která se vám ovšem mnohonásobně vyplatí. Za vyšetření dáte přibližně 100 – 200 Kč. – vyšetření štěrbinovou lampou – vyšetření přímým nebo nepřímým oftalmoskopem (obě techniky by se měly kombinovat) – barvení rohovky fluoresceinem – detekuje změny na rohovce – elektroretinografie (ERG) – dokumentace se pořizuje fundus kamerou |
Zápis: „Prostý dědičných očních vad“ – Výborný výsledek vyšetření, pes nemá žádné změny, které by byly signifikantní pro DOV.
Zápis: „Není dočasně prostý DOV“ – Při nálezu, u kterého může časem dojít k vývojovým změnám. Majitel psa je s tímto seznámen a po 6 – 12 měsících musí se psem na další kontrolní vyšetření.
Zápis: „Není prostý“ – znamená, že byly nalezeny signifikantní změny svědčící o výskytu DOV typické pro dané plemeno a takový pes by měl být vyřazen z chovu.
Dále na protokolu v jeho spodní části je detailní popis nálezu. K tomu slouží soubor zkratek vypovídajících o stavu očního bulbu.
Vzhledem k tomu, že u dědičných očních vad neexistuje léčba, je jediným možným postupem ozdravení chovu eliminace pozitivních jedinců.
Zkratky
PRA – progresivní retinální atrofie
Onemocnění stojí na 1. místě v řadě dědičných chorob oka. Jedná se o onemocnění sítnice, označované jako progresivní retinální atrofie / PRA /. Dochází při něm k postupnému odumírání specielních buněk, vystýlajících oční kouli a odpovědných za příjem světelných paprsků. Tomuto
Existují dvě základní formy tohoto onemocnění:
– generalizovaná a centrální, lišící se nejen klinickým nálezem, ale i formou dědičnosti. Projevuje se atrofií v periferních částech sítnice, středová část je nezměněna. Při onemocnění psa formou centrální je středová část postižena.
První klinické příznaky jsou majitelem pozorovány za šera a v době snížené viditelnosti. Pes se hůře orientuje, naráží do překážek, zornice psa je široce rozevřená i při přímém dopadu světla do oka psa / výrazné při fotografování – psovi „svítí oči“/, zhoršuje se i periferní vidění psa. Poslední fází je zakalení čočky, což ještě více znemožní transparenci světelných paprsků sítnicí a vede až k úplné slepotě. Výskyt je mezi 8.- 10. týdnem života, vyšetření ERG od 6. týdnů dle plemen. Dědičnost recesivní. Léčba neexistuje – Pes by měl být VYŘAZEN Z CHOVU.
C – cataracta lentis, tedy zákal čočky, šedý zákal
Patrně nejrozšířenější oční vada s obrovskou variabilitou nálezů. Postiženy mohou být různé vrstvy čočky, z čehož pak vycházíme při klasifikaci katarakt. Dalším hojně užívaným měřítkem klasifikace je stupeň tzv. zralosti (zralá, nezralá, přezrálá). Etiologie vzniku katarakt je velmi různorodá. Naštěstí lze docela dobře odlišit typ a charakter postižení čočky (metabolická katarakta od vrozené) podle typické lokalizace nálezu a charakteru vývoje změn.
Problém je dědičnost této vady. Jedná se o tzv. polyfaktoriální dědičnost, tedy přenos, na který má vliv celá řada podnětů nejen genetických. Léčba sice existuje, je chirurgická, ale je nutno k postiženému jedinci přistupovat jako k příslušníku plemene a od toho by se mělo odvíjet i jeho používání v chovu.
Vady očního bulbu – mikroftalmie (nedostatečné vyvinutí bulbu – zmenšení) – zraková funkce někdy může zůstat zachována, vyskytuje se u albinotických zvířat hned po narození
Vady očních víček – vrozené nevyvinutí části víčka, při kterém dochází k dráždění spojivky a rohovky, lze léčit plastikou víček
a) entropium – – je vchlípení až vtočení volného okraje víčka směrem k bulbu s následným drážděním spojivky i rohovky řasami a srstí víčka. Kongenitální entropium je poměrně časté a je geneticky fixováno, je tedy nejen zdravotním problémem, ale i důvodem nezařazení jedince do plemenitby. Negativní vliv dráždění rohovky a spojivky chlupy kůže vtočeného víčka se projevuje bolestivostí, častějším přivíráním víček, zvýšenou sekrecí slz, a pokud je iritace dlouhodobá, přidávají se zánětlivé změny na spojivce a později i na rohovce. Ty mohou v krajním případě vyústit v rohovkové vředy. (shar-pei, chow-chow, buldok,RTW,LR …)
b) ektropium – – je opačným stavem než entropium, tedy oddálení volného okraje víčka od bulbu při současném umožnění zvýšené mechanické iritace rohovky a obou spojivek zejména rachem a nečistotami z okolního prostředí.
(baset, kokr, bernardýn, shar-pei, NB, ND, bloodhound, mastin… )
c) Kombinované – (diamantové oko). Nedostatečnou funkcí okohybných svalů a vazů víčka vzniká abnormálně velká víčková štěrbina a rozsáhlé ektropium přechází v obou očních koutcích v entropium. Oko není dostatečně chráněno víčky a spojivka je značně překrvená, zarudlá, často s hlenohnisavým sekretem. Defekt je snadno patrný a nezaměnitelný.
(bernardýn, bloodhound, kokr, mastin…)
d) distichiasis – jedná se o abnormální řadu řas, které směřují na rohovku (mimo normální řadu řas), projevuje se do 4 – 6 měsíců stáří, příznaky jsou stejné jako u entropia, lze léčit resekcí nebo elektro- či kryoepilací (vytržení většinou nepomáhá)
e) trichiasis – řasa obrácená směrem k bulbu
f) nevyvinutí slzného bodu – bývá vrozené, příznakem je slzotok, lze řešit chirurgicky
Korneální dystrofie – primární, oboustranná nezánětlivá vada rohovky, projevující se oválným nebo prstenčitým zakaleným ohraničením rohovky, u různých plemen se projevuje v různém věku, léčí se keratektomií, jsou časté recidivy, dědičnost není jasná
MMP (membrana pupillaris persistens) – jde o zbytky membrány, kterou je oko pokryto během nitroděložního vývoje a která v normálních případech mizí po narození
PHPV (persistentní hyperplastický primární sklivec) – přetrvávající cévní síť oka, která zůstala po jeho vývoji na čočce, způsobuje slepotu
Catarakta lentis – zákal čočky, může být buď primární (vyvíjí se bez dalších defektů) nebo sekundární (současně s jiným defektem oka) – je častější, u různých plemen se projevuje v různém věku. Výskyt mezi 1,5 až 3. rokem a 3. -5. Rokem. Rychlý nástup nemoci. Dispozice je vyšší u bílých psů. Neexistuje prevence, dá se léčit chirurgicky – extrakce čočky + náhrada nové stejně jako u lidí. Po roce je nutná kontrola operovaného oka
(bostonteriér, kavalíři, belgický ovčák, springer spaniel, NO, leonberger, novofoundlandský pes, RTW,samojed)
Stařecká catarakta (senilis) – Homogenní hmota zprostředka oka – rozlívá se, čočce hrozí až utržení
Komplexní vyšetření – cukrovka
Léčba – extrakapsolární – rozříznutí oka (velký řez, až 40% komplikace)
– intrakapsulární – (u utržené čočky) – vytlačení čočky gelem – velký řez
– phaeomulsifikace s implantací – IOL – roztříštění a vysátí poškozené čočky, vložení nové – OKAMŽITÝ EFEKT u 85-90% jedinců lze takto upravit až 41 dioptrií – po této léčbě není recidiva
Luxace čočky – LL – luxace lentis, luxace čočky
Onemocnění, kdy čočka je upevněna závěsným aparátem, který zároveň zprostředkovává akomodaci čočky, tedy zaostřování. Při LL závěsný aparát vykazuje změny vedoucí k částečnému či kompletnímu uvolnění čočky a jejímu posunu /subluxace či luxace čočky/. Jedná se většinou o značně bolestivý stav s náhlým nástupem, vyžadující urgentní specializované ošetření.
DLP (dysplazia ligamenti pectinati) – glaukom. Onemocnění projevující se kolem 3. roku života – vždy je oboustranné. Defekt drenážního systému oka, nitrooční tlak je zvýšený. Vyšetření – gonioskopie – při znecitlivění oka. Léčba neexistuje, je třeba vyjmout oko.
(baset, bouvier)
CEA (Collie Eye Anomaly) – onemocnění spojené s postižením zadní stěny bulbu, vyskytuje se hlavně u kolií, ale může být i u jiných plemen, způsobuje ho recesivní defektní alea, která spustí enzym blokující bílkovinu odpovědnou za vyvinutí cévnatky (kolem 30.dne embryonálního vývoje), na sítnici se projevuje zkroucením primárních cév, záhyby, odchlípením sítnice (vlastní příčina slepoty), nitroočním krvácením, dochází k nedovření /rozštěpu v oční bulvě – sleduje se ve věku 5,5 – 8,5 týdnů štěňat a hodnotí se 4mi stupni, později dochází k částečnému překrytí pigmentem. Vyšetření by měla být opakovaná, zejména před zařazením do chovu a potom vždy po roce. Zvíře nemusí zcela oslepnout.
(kolie, whippet , spaniel, scotia tolling retriever…)
Prevence
Veterináři doporučují nezapomínat na předcházení onemocnění očí vaší starostlivou péčí – z očí je nutné odstraňovat ospalky, čistit srst přesahující do očí a při příchodu z prašného prostředí vypláchnout oči dezinfekčním roztokem na ošetření spojivky. Sledovat zdravotní stav zvířete a při podezření na možné onemocnění ihned zajít k veterináři.
