Stejně jako lidé mohou i psi trpět obtížemi pohybového aparátu, ať už jde o banalitu, jako jsou namožené svaly nebo závažnější problémy s klouby a vazy.

Podobně jako u lidí jdou často tyto obtíže ruku v ruce s celkovým stavem organismu, s mírou fyzické trénovanosti, s kondičkou – ale často jsou dané i geneticky.

PROBLÉMY

 1./ DKK a artróza

Dysplazie kyčelního kloubu (DKK) je chybný vývoj kloubu, kdy hlavice nepřiléhá do jamky. Na postiženém kloubu se rozvíjí artróza, pohyb je obtížný, až nemožný. DKK se projevuje ztuhlostí, obtížným vstáváním, kulháním. Diagnostikovat DKK a její stupeň (0, tedy zdravý pes až 4, tedy těžká dysplazie) může jen veterinář, nejlépe odborník – ortoped, na základě rtg.

 2./ PÁTEŘ

Plemena s dlouhou páteří jako jezevčíci či baseti jsou náchylná k onemocnění páteře, zvláště pak k dislokaci plotének. Postižená zvířata reagují bolestivě už na pouhý dotek, může dojít i k trvalému ochrnutí, proto je u predisponovaných plemen třeba v případě podezření na problém s páteří okamžitě vyhledat veterináře. Jiná plemena, jako např boxeři, dogy či ovčáci, trpí pro změnu na spondylozu, což je degenerace meziobratlových plotének, tedy vlastně kostnatění páteře, která ztrácí pružnost a ohebnost. Postižený pes se ztěžka pohybuje, má problémy ohnout krk apod.

 

3./ SVALY A ŠLACHY

Stejně jako lidé si mohou psi při velké námaze namoci nebo natáhnout svaly, horším problémem pak je utržení svalového úponu nebo přetržení křížového vazu, což jsou úrazy, vyžadující klid a u křížového vazu často i operace. Oba tyto úrazy častěji hrozí aktivním, rychlým psům např při psích sportech.

 

PREVENCE

Jako prevence rozvoje DKK se doporučuje nezatěžovat přehnaně štěňata a mladé psy, u nichž ještě nebyl ukončen vývoj kostry. Obzvláště to platí u predisponovaných, hlavně velkých a obřích štěňat. Štěňata by neměla běhat po betonu či dlažbě, neměla by chodit do schodů a ze schodů, skákat, nedoporučuje se ani plovoucí podlaha. Pohyb v trávě, na písku, v lese nebo hry s kamarády v parku ovšem krom socializace napomáhají i rozvoji fyzické kondice, neplatí proto, že štěňata se nemají hýbat vůbec! Jen není dobrý nápad nutit je do sportovních výkonů, brát je na projížďky s kolem, skákat s nimi agility překážky – pokud chcete se psem dělat jakýkoliv sport, počkejte, až bude plně fyzicky dospělý, u středních plemen je to asi tak v roce věku, u velkých a obřích počkejte raději ještě déle.

Pokud máte plemeno náchylné ke kloubním problémům nebo pokud se psem aktivně sportujete nebo pracujete, přemýšlejte o podávání kloubní výživy. Jde o látky, podporující kloubní chrupavku, její pružnost a regeneraci. Na trhu je nepřeberné množství značek, můžete si vybrat, zda dávat tablety, prášek či sirup. Většina přípravků obsahuje to samé – hydrolyzovaný  kolagen , MSM, glukosamin, liší se v poměru užitečných složek. Některé přípravky krom kloubní výživy obsahují i látky, které působí proti bolesti a hodí se tak pro psy, kteří už problémy s pohybovým aparátem mají.

Pro psí sportovce dále platí to samé co pro ty lidské – před výkonem je třeba se řádně protáhnout a zahřát, jen tak snížíme riziko úrazu. Psa můžete vyklusat na vodítku nebo mu pomoci a protahovat mu končetiny nebo mu lehkou masáží prohřát svaly. Na rozcvičení a udržení kondice je možné používat i pomůcky jako jsou cvičební nafukovací míče nebo běhací pásy pro psy. V zásadě ale platí hlavní: nepřeceňovat psí síly, trénovat průběžně a nepožadovat velké výkony nárazově.

 

OBLÉKÁNÍ PSŮ

Tak to je kapitola sama pro sebe. Ať už s ním souhlasíme nebo ne, ať už nám oblečení psi připadají legrační nebo roztomilí, někdy je funkční obleček potřeba. Ocení ho obzvlášť psy s nemocnou páteří nebo klouby, v chladném a vlhkém počasí je to pro „marody“ takřka povinnost. Ideální jsou fleesové vesty, které zahřejí záda a hrudník a nestudí, ani když se namočí. Pokud mají jako vrchní vrstvu navíc šusťák, váš pes si procházku jistě užije naplno.