Jedním ze symbolů Švýcarska je bernardýn se soudkem na krku. Jestli zachraňoval pocestné a zbloudilé turisty v horách skutečně rumem se mi nepodařilo zjistit, ale jisté je, že již od sedmnáctého století byli tito psi využíváni pro záchranu lidí v horách.
Kanton Walis (Valais) patří k nejkrásnějším švýcarským údolím. Letosv létě, při toulkách švýcarskými Alpami, jsme se zajeli podívat do Martigny, kde je zajímavé muzeum věnované slavným švýcarským zachranářům: bernardýnům. Musée et Chiens du Saint-Bernard založili v roce 2004 Bernard a Carolina de Watteville na doporučení Léonarda Gianadda, jehož galerie umění v Martigny patří k těm nejlepším v Evropě. Muzeum bylo otevřeno ve starém vojenském skladišti, vedle římského amfiteatru necelých 200 m právě od galerie Gianadda.
V přízemí muzea jsou velké výběhy pro bernardýny, které tady chovají a cvičí. V době naší návštěvy bylo ovšem takové horko, že dostat psy ze stinných kotců bylo téměř nemožné. Nakonec jsme přemluvili jednu z ošetřovatelek a ta nám jednoho z bernardýnů předvedla. Barry se unaveně pokusil na přání zapózovat, ale v zápětí skočil do chladné vody bazénku a na naše další prosby o foto nereagoval.
První patro muzea je věnováno historii svatobernardských psů. Vzdělaný mnich Bernard de Menthone, patron horolezců, lyžařů a obyvatel Alp na průsmyku spojujícím Švýcarsko a Itálii vybudoval v 11. století klášter a hospic a později ještě útulek pro pocestné. Říká se, že přes průsmyk Col du Grand Saint Bernard (2473 m n. m.) prý přešel se slony kartaginský vojevůdce Hannibal. Pravda je ovšem taková, že jediný slon, který se kdy v průsmyku vyskytl, byla slonice Dally, s jejíž pomocí v roce 1935 přešel přes průsmyk Richard Halliburton. O historii této prapodivné výpravy byla v muzeu výstava před několika lety. Vojevůdce, který tudy skutečně táhl se svou armádou byl jeden z Napoleonových generálů, a ten je tu také pochován.
V klášteře mohou turisté přespat a strávit jednu noc společně s augustiniány, ale pouze v případě, že do průsmyku dojdou vlastními silami. Turisté, kteří přijedou autobusem se musí na noc vrátit do civilizace.
O tom, jací byli mniši z kláštera v průsmyku Saint Bernard se svými bernardýny prvními horskými záchranáři se vypráví mnoho příběhů. V muzeu promítají velmi sugestivní film “Francois le Pélerin“, o tvrdém životě v nebetyčných horách a o bernardýnu Barrym, který za svůj 14ti letý život zachránil 40 pocestných.
Bernardýni se v průsmyku Saint Bernard chovají již od roku 1660 a stále jsou pro záchranné práce používáni, i když nejsou již jedinými pomocníky. I mniši z kláštera používají v případě nouze vrtulníky a moderní záchranářskou techniku. Věhlas bernardýnů, díky nimž uniklo mnoho pocestných ve vánicích smrti, překročil za staletí hranice Švýcarska. Oblíbeni jsou i například v Anglii.
Ale vraťme se do muzea. Bernardýni jsou v muzeu i jako objekty pro malíře a sochaře. Část muzea je věnovaná i výstavě těchto obrazů převážně z 19 století. Na závěr jsme neodolali a v prodejně suvenýrů zakoupili půvabného plyšového pejska se soudkem na krku. Vždyť je přece symbolem švýcarských hor.
Návštěva muzea určitě za prohlídku stojí . Muzeum je velmi moderní, interaktivní a rozhodně se dovíte o bernardýnech a jejich historii velmi mnoho. A pak nezbývá než sednout na Saint Bernard Express a vydat se do průsmyku. V létě je to nezapomenutelný zážitek.
Může se hodit:
Musée et chiens du Saint-Bernard
Route du Levant 34
1920 Martigny
Otevřeno denně od 10 hodin do 18 hodin
Vstupné: dospělí 10 CH, senioři 8 CH, děti nad 8 let 6 CH, Rodinné vstupné 22 Ch
Cestující, kteří se vracejí tunelem Saint Bernard do Italie, pokud se prokáží vstupenkou z muzea , mají průjezd zdarma.
